Email Facebook Twitter LinkedIn
×ECR Party
The Conservative
ECR Party
TheConservative.onlineTwitterFacebookInstagramYouTubeEmailECR Party’s multilingual hub for Centre-Right ideas and commentary
CzechCzechEnglishBulgarianCroatianItalianMacedonianPolishRomanianSpanishSwedish
The Conservative
Novinky & Komentáře   |    TV   |    Print   |    Publicisté

Evropská politika

Evropská komise usiluje o uznávání stejnopohlavního rodičovství

Pixabay

O co více nejde Evropské komisi řešit covidovou krizi a nedostatek vakcín, o to více je aktivnější na poli kulturních válek. Aneb co nejde na národní úrovni, prosadíme přes Brusel…...

Ve hře je snaha Komise sjednotit přeshraniční uznávání rodičovství LGBTIQ+ osob. Jedná se zatím největšího trojského koně LGBTIQ+ aktivismu, který momentálně splynul s oficiální politikou Evropské komise. Ještě nikdy nebyla vidět taková touha obejít národní státy a jejich legislativu. A to ještě v oblasti, která je pravomoci EU přímo zapovězena. Manželství, rodinné právo a rodičovství jsou ve výlučné kompetenci členských států – alespoň tak jsme to vždy slyšeli od obhájců unie. „Nemáte se čeho bát, tohle přece není v unijní pravomoci“. Evropská komise je zjevně jiného názoru…

Všichni pokrokově!

Jde o mimořádně závažnou situaci. Evropská komise se svou iniciativou snaží přispěchat na pomoc LGBTIQ+ osobám, kteří účelově cestují do jiné země EU, kde je uznáváno stejnopohlavní rodičovství a náhradní mateřství za účelem legálního získání dítěte pro stejnopohlavní pár. Odtud se pak stejnopohlavní páry vracejí do země svého původu. Ale zde se nechtějí smířit s tím, že jim vnitrostátní právo neumožňuje stejnopohlavní právní rodičovství. To ale v daných zemích neexistuje bezúčelně. Chrání děti před přepisováním danosti, že každé dítě má otce a matku, bez ohledu na přání a tužby dospělých.

Komise se tedy přidala stranu LGBTIQ+ aktivistů a svou legislativní iniciativou chce přispět k harmonizaci rodinného práva na celoevropské úrovni.

 To by vedlo k neuvěřitelnému chaosu. Donutilo by to členské státy podvolit se progresivní legislativě ve více pokrokářských státech, které rezignovaly na obhajobu práv dítěte. Následkem této iniciativy by existovaly dva režimy rodinného práva. Jeden vnitrostátní a druhý zavlečený z ciziny, který by musel členský stát respektovat, aniž by ve vnitrostátním právu existoval (jako například stejnopohlavní sňatky a stejnopohlavní rodičovství). Vedlo by to logicky ke sjednocení ve prospěch progresivistického pojetí, že pokud chci dítě, pak na něj mám právo. A tento ne moc vábně znějící fakt zabalit do lepšího obalu. Komise již dokonce používá ve svém návrhu argumentaci, že je to v „nejlepším zájmu dítěte“, aby mělo dva stejnopohlavní rodiče. Bez ohledu na skutečnost, že se stejnopohlavní pár ještě před početím dítěte vědomě a cíleně  rozhodl zbavit dítěte druhého biologického rodiče.

Komise svou iniciativou také podporuje byznys s náhradním, tzv. surogátním mateřstvím. Praxi, kdy se obchodním artiklem stává nejen dítě, ale bez ohledu na sexuální orientaci objednavatelů taktéž žena. Z nezastupitelné a důstojné mateřské role se z ženy touto praxí stává nosnice. V několika členských státech EU je surogátní mateřství legální, například v Holandsku, Portugalsku nebo již bývalé členské zemi EU – Velké Británii. V zemích mimo EU je již dotažené do důsledků. Například na Ukrajině, v některých státech USA, Rusku, Indii a dalších zemích mohou objednatelé dítě po náhradní matce efektivně vymáhat.

Duhový volný pohyb osob EU

K obcházení zákona a snaze rozbít rodinné právo členských států Evropské unie dochází ze strany LGBTIQ+ aktivistů již nějakou dobu, a to odspoda - formou tzv. strategických litigací, tedy snahou dosáhnout na průlomové rozhodnutí vrcholných soudů. Nemusíme chodit daleko. V České republice se například stejnopohlavní pár Čecha a obyvatele Trinidadu a Tobaga snažil ústavní stížností u českého Ústavního soudu přepsat pravidla pro uznávání adopcí ze zahraničí (Pl. ÚS 6/20). Neúspěšně.

V poslední době se aktivisté zaměřili především na evropské právo a na základní stavební kámen EU, volný pohyb osob. Skrze něj se snaží probít ke chtěnému stejnopohlavnímu rodičovství napříč unií. Bez ohledu na kulturu, tradice, ústavní pořádek a právní řád daného státu.

Posledním příkladem aktivismu par excellence je bulharský soudní spor, který doputoval až k Soudnímu dvoru EU (C-490/20). Jedná se o ilustrativní případ. Během manželství dvou žen žijících společně ve Španělsku, jedna Bulharka, druhá občanka Velké Británie, se jedné z nich narodilo v Barceloně dítě. Podle španělského práva byly do rodného listu zapsány obě ženy. Bulharka velmi brzy zažádala ve své domovině o vydání bulharského rodného listu dítěti,  doložila španělský rodný list, a odmítla úřadům odpovědět na dotaz, která ze dvou žen dítě porodila. Proto nebylo její žádosti vyhověno. Bulharka podala proti zamítavému rozhodnutí správní žalobu. V rámci řízení argumentovala právě porušením evropského práva na volný pohyb osob. Z toho důvodu bulharský vnitrostátní soud položil tzv. předběžnou otázku a dotázal se Evropského soudního dvora EU, jak velkou autonomii mají členské státy v posuzování rodičovství. Již brzy Soudní dvůr rozhodne.

Duhová ofenzíva Evropské komise LGBTIQ+ reputaci neprospívá

Evropská komise dělá zásadní chybu, když se lacině přidává do kulturních válek vyvolaných aktivisty. Nejen proto, že pro nic takového nemá mandát. Ale také proto, že má hájit zájem celé EU, nikoliv jen úzké skupiny LGBTIQ+ aktivistů.

Komise by taky měla svou iniciativu zvažovat kvůli samotné LGBTIQ+ komunitě. Nové a nové požadavky totiž zákonitě ve společnosti začínají vyvolávat odpor. Jedná se o typický konflikt mezi zájmy LGBTIQ+ komunity a LGBTIQ+ aktivistů, které byly na počátku činnosti nepochybně ve shodě. Úsilí o toleranci ve společnosti bylo ve většině Evropy dosaženo. Avšak po dosažení agendy tolerance musela nastoupit agenda nová. S tou již nemusí velká část LGBTIQ+ komunity souhlasit, ale žádné reprezentativní výzkumy v této oblasti neexistují, jelikož veškerá data sbírají a chrlí samotní aktivisté.

LGBTIQ+ aktivisté v neziskovkách potřebují svým sponzorům a nadacím ukázat výsledky práce, za které jsou placeni. Bohužel mezi štědré sponzory LGBTIQ+ aktivismu patří i samotná Evropská komise, jež financuje neziskovky prostřednictvím speciálního programu: Právo, rovnost, občanství. V České republice z něj například spolufinancuje kampaň organizace Jsme fér! usilující o homosexuální manželství nebo neziskovku In Iustitia. Ta pro nadnárodní organizace monitoruje nenávistná jednání. Nebo například vytvořila příručku o předsudečných trestných činech pro české soudce a státní zástupce.

Možná by si eurokomisaři měli místo otázky „jak převychovat ty tupce ve východní Evropě?“  pokládat otázku jinou. Nepřispíváme svou neodůvodněnou politickou agendou k ničení a podkopávání evropského projektu? Jednou z věcí, která může přispět k reflexi a může ji udělat každý, je napsat v rámci probíhající veřejné konzultace Evropské komisi (i v češtině), co si o harmonizaci stejnopohlavního rodičovství myslí. Zasílat připomínky lze do střdeční půlnoci. Bruselskému světu je třeba nastavit zrcadlo.

Související

Evropská politika

Co se nám na té Unii nezdá…

Matyáš Zrno 12.05.2021.

Evropská politika

Co se nám na té Unii nezdá…

Matyáš Zrno 12.05.2021.