Email Facebook Twitter LinkedIn
×ECR Party
The Conservative
ECR Party
TheConservative.onlineTwitterFacebookInstagramYouTubeEmailECR Party’s multilingual hub for Centre-Right ideas and commentary
CzechCzechEnglishBulgarianCroatianItalianMacedonianPolishRomanianSpanishSwedish
The Conservative
Novinky & Komentáře   |    TV   |    Print   |    Publicisté

Nastal čas na debatu o vlivu internetových korporací na svobodu slova

Mají v současnosti některé sociální sítě monopol? Bylo správné zablokovat účet D. Trumpa? O tom a mnohem více v článku níže....

V poslední době jsme byli svědky událostí, jejichž důsledky mohou silně proměnit fungování západní společnosti. V nejmocnější zemi světa prezident odmítl uznat výsledky voleb, a to ani potom, co vyčerpal ústavní možnosti přezkumu integrity voleb. Jeho rétorika značně přispěla k vyprovokování útoku lůzy na Kapitol, symbolické centrum demokratických institucí. Donald Trump si za to vysloužil zablokování účtu na sociálních sítích Twitter, Facebook i Youtube a nyní dokonce čelil druhému pokusu o impeachment.

To jsou samozřejmě zprávy, kterým nejspíš málokdo unikl. Proto není účelem tohoto textu posuzovat, jestli byla tato reakce správná. Okolnosti byly tak vypjaté, že i striktní obránce svobody slova musí uznat, že pro omezení Trumpova projevu hovořily silné argumenty. Kauza nicméně plodí nové otázky o objektivitě sociálních sítí, jejich mocenském postavení a vlivu na svobodnou diskusi.

Jak si totiž sociální sítě obhájí existenci účtů, jako je ten Sajjída Chameneího, který Twitteru otevřeně podporuje terorismus a násilí? Nebo účty čínských státních úředníků a diplomatů, kteří sdílejí konspirační teorie o původu nemoci Covid-19 ve Spojených státech? Zablokování Trumpa sice řeší jeho odpudivou rétoriku, nicméně otevírá mnohem palčivější otázku integrity sociálních sítí a dvojích standardů, které evidentně uplatňují.

Vliv digitálního oligopolu

To, co by nás mělo dnes znepokojovat, je formující se digitální oligopol, který promptně a svorně zlikvidoval konkurenci v podobě sociální sítě Parler. Argumentem Amazonu, který Parleru odmítl nadále poskytovat servery, prý bylo nedostatečné moderování obsahu na jejich sociální síti. Obdobné argumenty přišly i ze strany Applu a Googlu, kteří aplikaci Parler stáhly ze svých obchodů se softwarem. Tato legálně fungující firma tak ze dne na den zmizela z internetu, protože výše jmenované firmy mají jiný názor na jejich byznys model.

Parler se totiž snažil být jejich alternativou, zejména důrazem na svobodu slova, kterou chápe v rámci amerických zákonů (to znamená vcelku benevolentně na evropské poměry). Síť zároveň nestojí na algoritmech, které se snaží získávat citlivá osobní data uživatelů a dále je přeprodávat. To na platformu vytváří tlak. V první řadě se to samozřejmě nelíbí Twitteru a Facebooku, jelikož jde o konkurenci, která ukazuje, že se sociální sítě dají budovat i jinak. Parler v posledním půlroce zaznamenal rapidní růst, zejména proto, že Twitter i Facebook zdvojnásobily své úsilí vyčištit své platformy od radikálů. Ti posléze přirozeně přebíhali na Parler, kde pak bohužel docházelo i ke koordinaci neslavného útoku na Kapitol.

Problémem však je, že Parler samotný za to nemůže, a jako firma by neměl podlehnout tlaku na změnu své ideologie, pokud neporušuje zákon. Radikalizace uživatelů léta probíhala i na Facebooku i Twitteru, a  to na obou koncích politického spektra. Zablokování Parleru tedy vnímám jako případ čirého pokrytectví a neférové mocenské hry, která bude mít soudní dohru. Pokud tedy věříte, že by měly existovat alternativní sociální sítě, které budou hájit svobodu slova, a to i za cenu výskytu zavrženíhodných názorů, lží a konspiračních teorií, můžeme doufat, že americké soudy dokážou tento spor rozumně vyřešit, a Parler obnoví svou činnost.

Toto je teprve začátek

Nacházíme se v situaci, kdy největší digitální korporace mají nesmírnou moc nad společenskou debatou na celém světě. Google například skrze svoje vyhledávací algoritmy upravuje výsledky vyhledávání každému z nás. Nebezpečí z toho plynoucí pro demokratický proces bylo popsáno už mnohokrát. Jedním z odborníků, který tímto způsobem manipulace zabývá, je Robert Epstein. Ten je přesvědčen, že Google už roky využívá drobných manipulací ve své vyhledávací službě k ovlivňování uživatelů. Epstein zároveň tvrdí, že skutečné nebezpečí se skýtá v tom, že uživatelé si neuvědomují, že jsou manipulováni, protože informace vyhledávají a konzumují sami. Ostatně zamyslete se sami nad sebou, kolikrát jste při vyhledávání procházeli výsledky, které se nedostaly na první stránku Googlu.

To samé se týká algoritmů na Facebooku nebo našeptávače dalších videí na Youtube. Ty roky fungují tak, že se snaží shlukovat uživatele do názorových bublin, kde se snadno radikalizují. Každý, kdo si někdy pro pobavení pustil konspirační video, tento efekt dobře zná.

Pokud tedy nedojde ke změně, můžeme se dočkat ještě více bezuzdného ovlivňování veřejného mínění, „názorové policie“, která bude rozhodovat, jaké myšlenky jsou pro veřejnost přípustné, a tvrdého omezování služeb menších hráčů od firem s dominantním postavením na trhu. V situaci, kdy se to týká tak kontroverzních osob, jako je Donald Trump, to stále může být pochopitelné. Obávám se však, že tím to pouze začíná.