Email Facebook Twitter LinkedIn
×ECR Party
The Conservative
ECR Party
TheConservative.onlineTwitterFacebookInstagramYouTubeEmailECR Party’s multilingual hub for Centre-Right ideas and commentary
CzechCzechEnglishBulgarianCroatianItalianPolishRomanianSpanishSwedish
The Conservative
Novinky & Komentáře   |    TV   |    Print   |    Publicisté

Peking cítí příležitost. Jak se změní americká zahraniční politika

Jak se zahraniční politika Washingtonu změní s příchodem Joea Bidena, který předem avizoval, že naváže na Baracka Obamu? Kdo může získat klíčový vliv a jaká jsou rizika?...

Donald Trump dokázal americkou zahraniční politiku obrátit vzhůru nohama. Jeho vyjádření byla často chaotická, mnohdy působila až šíleně, v zásadě ale přitvrdil téměř ve všech ohledech. Jak se zahraniční politika Washingtonu změní s příchodem Joea Bidena, který předem avizoval, že naváže na Baracka Obamu? Kdo může získat klíčový vliv a jaká jsou rizika?

Za vlády Donalda Trumpa měla americká armáda k dispozici rekordní rozpočty. Trump za hlavního soupeře USA označil Čínu a neváhal s ní vést obchodní válku. Jednoznačně se postavil na stranu Izraele, uznal Jeruzalém za hlavní město židovského státu a izraelskou anexi Golanských výšin.

K Rusku, respektive k Putinovi, na jednu stranu (zejména ze začátku) choval sympatie, na druhou stranu vypověděl dohodu o zákazu raket krátkého a středního doletu, kterou Moskva už mnoho let soustavně porušovala, a proměnil americkou jadernou doktrínu, která de facto přímo reagovala na hrozbu potenciálního ruského útoku.

Evropští spojenci měli ze zvolení Trumpa spíše obavy. Zpochybňování smyslu NATO důvěryhodnosti Aliance rozhodně nepřidalo. Kolektivní obrana je velice křehká a její zpochybňování se může stát vábničkou pro protivníky. Na druhou stranu tlak Spojených států přiměl řadu evropských aliančních států zvýšit výdaje na obranu. Například Maďarsko, které obranu dlouhodobě podceňovalo, navýšilo mezi lety 2016 a 2019 obranné výdaje o více než 70 %, Rumunsko dokonce více než stoprocentně.

Drzost Číny roste

I Biden bude evropským spojencům připomínat, že by se na své obraně měli podílet více, nebude tím však podmiňovat případnou americkou vojenskou pomoc. Zcela jistě to bude znamenat obnovu důvěry v Alianci a v její hlavní smysl – kolektivní obranu. Na druhou stranu ale hrozí, že evropské vlády opět ztratí motivaci k navyšování rozpočtů.

Stejně tak se promění americko-čínské vztahy. Volba Joea Bidena, který patrně nebude rozdmýchávat obchodní války, uklidnila trhy. To, co je dobrá zpráva pro mezinárodní obchod, může však mít zhoubný vliv na narůstající mocenské choutky Pekingu. Koronavirová krize ukázala pravou tvář Číny i mnoha lidem, kteří dosud spíše pochybovali.

Peking se snaží zamést pod koberec své obrovské selhání i to, že je primárně zodpovědný za globální pandemii. Prohlášeními a nesmyslnými studiemi se snaží vzbudit dojem, že virus se sice poprvé objevil v Číně, ale pochází odjinud. Drzost Pekingu je natolik velká, že mezi zeměmi s možným původem viru byla označena i Česká republika.

Čínská troufalost, drzost a mocenské ambice jsou pro Spojené státy i celý Západ obrovskou výzvou. Bidenova politika se tak zásadně promítne do toho, na kolik si USA udrží svou hegemonii, na které je tolik závislá bezpečnost České republiky.

Prostor pro progresivisty

Důležité je poukázat na to, kdo stojí přímo za Bidenem a bude mít zásadní vliv na utváření nové americké zahraniční politiky. Poprvé v historii Spojených států se viceprezidentkou stane žena. Kamala Harrisová, která je jamajsko-indického původu, měla Bidenovi získat především hlasy etnických menšin. Nepatří však do stejného centristického proudu jako Joe Biden, zastupuje spíše levicovější proud Demokratické strany.

To bude mít nepochybně vliv i na migrační politiku a zahraniční politiku vůči latinskoamerickým zemím. Harrisová nesouhlasí se stavěním zdí a podporuje rozsáhlé programy na ochranu ilegálních přistěhovalců. Oproti zbytku progresivního proudu Demokratické strany však nezastává vyhraněné protiizraelské nálady: Obhajuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinské otázky, byť rozhodně ne v takové podobě, jakou v minulosti představil Donald Trump. Izrael také neplánuje odstřihnout od finanční pomoci či na něj dokonce uvalit sankce, jak od některých představitelů demokratického progresivního proudu pravidelně zaznívá.

Po Bidenově boku nicméně nebude stát pouze Harrisová. Celý progresivní tábor Demokratů teď na Bidena tlačí, aby zvolil za ministry a na klíčové posty dosadil co nejvíce příslušníků etnických menšin, přičemž jsou to často osobnosti, kteří mají k názorům progresivistů hodně blízko.

Zvolení Joea Bidena je na první pohled pozitivní posun. Excesy a kontroverze Donalda Trumpa dokázaly mnohdy šokovat i americké spojence. Spojené státy se vracejí jako jistější partner, jehož kroky lze mnohem snáze předvídat. Na druhou stranu existuje i riziko, že Amerika nebude schopná dostatečně silně čelit sílící ruské, a zejména čínské mocenské expanzi, stejně jako mnohých autoritativním a islamistickým režimům na Blízkém východě a v severní Africe. To by oslabilo pozici USA jako globálního hegemona a mělo přímý vliv na bezpečnost evropských zemí.