Email Facebook Twitter LinkedIn
×ECR Party
The Conservative
ECR Party
TheConservative.onlineTwitterFacebookInstagramYouTubeEmailECR Party’s multilingual hub for Centre-Right ideas and commentary
CzechCzechEnglishBulgarianCroatianItalianPolishRomanianSpanishSwedish
The Conservative
Novinky & Komentáře   |    TV   |    Print   |    Publicisté

Přísná regulace umělé inteligence zbrzdí rozvoj a ohrozí konkurenceschopnost unie.

V únoru 2020 byla Evropskou unií vydána „Bílá kniha o umělé inteligenci“ a zároveň EU vyzvala k veřejné konzultaci. V jejím rámci připravilo 15 zaměstnavatelských svazů z 10 zemí střední a východní Evropy společnou pozici Joint position on AI white paper, kde “Bílou knihu” připomínkují.  EU totiž plánuje umělou inteligenci přísně regulovat, což má pomoci připravit se na nástrahy digitálního věku. Tato regulace ale vzbuzuje obavy ze zastavení rozvoje velice slibného odvětví. 

Umělá inteligence je pojem, který pod sebou skrývá mnoho dnes už téměř běžných součástí našeho každodenního života. Ve zkratce jde o soubor technologii, které kombinují data, algoritmy a výpočetní techniku (například rozpoznávání obličeje či hlasu). Evropská unie v ”Bílé knize” říká, že vzhledem k velkému dopadu umělé inteligence na společnost, je zásadní, aby evropská umělá inteligence vycházela z evropských hodnot a základních práv, jako je lidská důstojnost a ochrana soukromí. Přeloženo do lidské řeči, “Bílá kniha” navrhuje regulace hlavně tam, kde je zpracováváno příliš mnoho informací o konkrétních osobách, čímž může být narušeno jejich soukromí nebo lidská důstojnost. 

Svazy naopak argumentují, že je třeba posuzovat, kde je regulace důležitá a jak velká může být škoda, kterou umělá inteligence v případě nesprávného postupu způsobí. Podle svazů je nutné, co nejpřesněji definovat kdy a jak bude umělá inteligence regulovaná, aby nedošlo k příliš velkému sjednocení pravidel pro celou škálu produktů, které umělou inteligenci využívají (od chytrých reproduktorů a smartfonů až po samořídicí auta nebo vojenskou techniku). Svazy také ve společné pozici žádají o změnu tzv. open-ended prohlášení, které vytvářejí právní nejistotu (speciálně doložka „výjimečných případů“) a ochranu malých firem, pro které by některá pravidla, jenž na nadnárodní korporace působí pouze regulačně, mohla být doslova likvidační.

Regulace umělé inteligence však může přinést i jiné problémy. Příliš přísná regulace totiž ohrozí nejen výrobu, ale i výzkum. Vzhledem k přesahu, který digitální technologie a zejména umělá inteligence mají, může být regulacemi do budoucna ohrožená i konkurenceschopnost celé unie. Už teď je totiž víc než zřejmé, že státy jako USA nebo Čína budou k regulaci přistupovat o hodně pragmatičtěji a vývoj i využití umělé inteligence bude pro ně do budoucna důležitým aspektem. 

Návrh regulace umělé inteligence poslanci EP přijali koncem října 2020. Podle tohoto návrhu by měli být hlavními zásadami: bezpečnost, transparentnost, odpovědnost a také záruky proti diskriminaci, právo na nápravu, sociální a environmentální odpovědnost nebo respektování soukromí a ochrana osobních údajů. Poslanci tak rozhodli navzdory tomu, že mnohé státy (mezi jinými i technologičtí lídři jako Finsko či Estonsko) volaly po soft law přístupu k regulaci na bázi dobrovolnosti.  Soft law přístup by totiž umožnil další výzkum a tedy i poučení a následné identifikování potenciálních problémů. Komplikací způsobenou přísnou regulací je i fakt, že umělá inteligence patří mezi velmi rychle se rozvíjející technologie, a proto regulace nejen že může zbrzdit nebo i zhatit vývoj v některých oblastech, ale také může být už za velmi krátkou dobu děravá a nepoužitelná, protože bude překonaná a zastaralá. 

Umělá inteligence, ať již regulovaná nebo ne, vždy přináší jistá rizika, ale také znamená příležitost, kterou by EU neměla propást. EU má jedinečnou možnost vybudovat průmysl, který bude postavený na vlastním vývoji umělé inteligence. Už nyní se vývoj v oblasti technologií a umělé inteligence odehrává hlavně za hranicemi EU, a ta tyto produkty pak za značně vysoké částky pro svoji potřebu nakupuje. Podpora a vývoj vlastních technologií by tedy přinesl nejen kontrolu a větší konkurenceschopnost, ale i šetření nákladů. Pokud má EU přesto zájem o nějakou formu regulace, musí jít o regulaci flexibilní a co nejméně restriktivní. Takovou, která by evropským firmám umožnila pokračovat ve výzkumu a vývoji a EU udržela v kontaktu s neevropskými technologickými giganty. 

Související