Email Facebook Twitter LinkedIn
×ECR Party
The Conservative
ECR Party
TheConservative.onlineTwitterFacebookInstagramYouTubeEmailECR Party’s multilingual hub for Centre-Right ideas and commentary
CzechCzechEnglishBulgarianCroatianItalianMacedonianPolishRomanianSpanishSwedish
The Conservative
Novinky & Komentáře   |    TV   |    Print   |    Publicisté

Evropská politika

Začala válka o vakcíny

Wikimedia Commons

Evropská unie si svou frustraci a neschopnost zajistit dostatek očkovacíích vakcín léčí útoky na jejich výrobce. Proč strategie Britů uspěla?...

Velká Británie má novou hrdinku. Jmenuje se Kate Binghamová a vedla vládní tým zodpovědný za objednávky a nákup vakcín. Její nástup do čela byl silně kritizován. Sama přiznala, že ohledně očkování nemá zkušenosti, její jmenování nepodléhalo žádnému formálnímu procesu a během svého působení utratila 670 tisíc liber za PR služby. Britský tisk víc než naznačoval, že za post vděčí faktu, že její manžel je konzervativní poslanec a náměstek na ministerstvu financí Jesse Norman. Jenže se ukázalo, že Binghamová předvedla skvělou práci. Tři jejím týmem objednané vakcíny se již distribuují v Británii a v pátek byly zveřejněny nadějné výsledky čtvrté, od britské firmy Novamax. Binghamová sice nemá přímou zkušenost s výrobou vakcín, ale je úspěšná venture kapitalistka s třicetiletou zkušeností ve farmaceutickém byznysu. Od britského premiéra dostala svolení fungovat mimo obvyklé vládní kanály a k dispozici měla v podstatě neomezené prostředky. Venture kapitalismus spočívá v investování do mnoha firem – s tím, že investor dobře tuší, že mnoho z nich neuspěje, ale doufá, že jedna úspěšná firma nahradí ztráty v těch ostatních. Stejně postupovala Binghamová v případě nákupu vakcín. Prostě jich objednala co nejvíc od nejrůznějších výrobců v naději, že někde to musí vyjít. A tak má zhruba 68milionová Británie objednáno 367 milionů dávek. Spojené království zvolilo téměř opačný způsob než Evropská unie, kde se nákupu ujali eurobyrokrati.

Tým Binghamové nesl oficiální označení „vaccine task force“, což se překládá jako „pracovní skupina pro vakcíny“, ale dá se to přeložit i jako „vakcinační komando“. To je celkem trefné pojmenování, protože britský tým rychle a efektivně vyřešil problém. Pokud máme zůstat u vojenských přirovnání, tak Evropská unie vedle Britů působí jako velká a zaostalá armáda, která vyrazila do pole pozdě a nepřipravená, takže nejspíš umrzne někde u metaforické Moskvy.

EU je frustrovaná neúspěchem očkovacího snažení. Zaostává za Spojenými státy, za odtrženeckou Británií, o premiantovi Izraeli nemluvě.

Průměr EU ke konci minulého týdne byl 2,48 % naočkovaných. USA mají 7,91 %, Británie 11,67 %, Izrael dokonce 52,64 %. Nejlepší z EU je Dánsko, tam naočkovali 3,82 %. Schopnost národních vlád vysvětluje rozdíly mezi členskými státy, ale rychlost očkování v Evropě vázne na nezpochybnitelném faktu: vakcín určených pro EU je prostě málo.

Navíc dodávky pro EU se dál zmenšují. Nejdřív firma Pfizer ohlásila omezení dodávek svého výrobku. Důvodem je přestavba její evropské továrny za účelem navýšení výroby. Pak ale omezení dodávek oznámila i AstraZeneca, ze slíbených 80 milionů dávek, které měly dorazit do konce března, bude schopna zajistit jen 31 milionů. V neděli přidala příslib dalších devíti. Důvodem je nevýkonnost belgické továrny, která vyrábí sérum pro EU. Brusel proto žádal, aby AstraZeneca nahradila výpadek produkty z britské továrny, jenže to firma odmítla, je smluvně zavázaná z britské továrny dodávat jen do Británie.

Tady nejsme u řezníka

Evropští představitelé začali zuřit. „Máme v úmyslu přimět farmaceutický průmysl, aby respektoval smlouvy, které podepíše,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyhrožovala firmě AstraZeneca žalobou. Na námitky, že Británie má přednost, jelikož smlouvu s AstraZenecou uzavřela jako první, uvedla eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová: „Odmítáme logiku, že kdo dřív přijde, ten dřív bere. To může fungovat u řezníka, ne ve smlouvách.“ Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders obvinil Británii z vyhlášení války o vakcínu. „EU usilovala o koordinaci smlouvy o očkování jménem sedmadvacítky právě proto, aby nedocházelo k válce o vakcíny mezi zeměmi EU. Ale možná chce Spojené království zahájit vakcinační válku,“ prohlásil.

Přitom jediný, kdo začíná válku o vakcínu, je EU. Boris Johnson odmítl být zatažen do tohoto sporu. Tvrdil, že je to problém mezi soukromou firmou a Bruselem. Nakonec mu nic jiného nezbylo. EU totiž postupně eskalovala tlak na AstraZenecu. Vyhrožovala, že pokud jí firma nezačne dodávat, zablokuje export vakcín, to znamená především výrobku od Pfizeru, jehož evropské továrny vyrábějí očkování rovněž pro Británii a další státy. V pátek schválila mechanismus, který umožňuje členským státům zastavit export vakcín mimo EU. Na bizarnosti dodával tomuto sporu fakt, že AstraZeneca do pátku nemohla svůj výrobek v EU distribuovat, protože ještě nebyl schválen.

Zároveň Francie a Německo vyhlásily firmě AstraZeneca dezinformační válku. Nejdřív se v německém deníku Handelsblatt objevila zpráva, že její vakcína má u lidí nad 65 let efektivnost jen 8 %. Odvolávala se na vysoce postavené zdroje z německé vlády. Zprávu sice dementovalo německé ministerstvo zdravotnictví a AstraZeneca a britský zdravotnický regulátor MHRA tvrdily, že je to nesmysl. Handelsblatt však stál za svým. Do toho se objevily spekulace, že AstraZeneca upřednostňuje jiné země, protože jim může prodat výrobek dráž.

Přestože německá vláda dementovala zprávu Handelsblattu, o pár dní později sama ohlásila, že nedoporučuje vakcínu AstraZenecy pro lidi starší 65 let. Množily se spekulace, že Evropská léková agentura bude Němce následovat. Nestalo se tak, to však nezabránilo francouzskému prezidentu Macronovi, aby o výrobku AstraZenecy prohlásil, že je „kvaziefektivní“ u lidí starších 65 let. Zároveň si stěžoval na výpadky dodávek. Nejeden komentátor poznamenal, že chování evropských vůdců připomíná hosta v restauraci, který si stěžuje, že jídlo je hnusné a je ho málo. Nezodpovědné pomlouvání vakcíny je nejspíš součástí snahy, jak zatlačit na AstraZenecu.

Přitom za většinu problémů si EU může sama a svým chováním vše jen zhoršuje a ohrožuje dobré vztahy nejen v Evropě, ale i ve světě a dodávky vakcín pro celou planetu.

Začátky evropského snažení získat vakcíny sahají k 13. červnu 2020, kdy Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko ohlásily, že jejich aliance pro nákup vakcín vyjednala smlouvu s AstraZenecou. Pak se do toho ale vložil Brusel a zabránil formalizaci dohody. Děsily ho totiž vzpomínky na jarní boj o ochranné prostředky, kdy se jakákoli soudržnost EU rozpadla a členské státy se bezostyšně přeplácely, zadržovaly si kamiony s rouškami a podobně. Navrhl proto očkovací alianci, že její projekt rozšíří na celou EU a vezme si vyjednávání na starost. Výsledný kontrakt se prý nijak zásadně neliší od toho, co měla již vyjednáno aliance, jen se podpis o víc než dva měsíce zdržel. Toto zpoždění se ukázalo jako zásadní.

K dalším výtkám se vyjádřil šéf AstraZenecy Pascal Soirot v rozhovoru pro italský deník La Repubblica. Tvrdí v něm, že hlavním důvodem špatných výsledků továrny v Belgii je právě zdržení při vyjednávání smlouvy s EU. Ta ji podepsala o tři měsíce později než Británie. Tyto tři měsíce AstraZeneca využila k vyřešení výrobních problémů ve své britské továrně. Díky tomu je nyní třikrát výkonnější než ta belgická. Soirot uvádí, že počáteční problémy musí firma řešit ve svých podnicích po celém světě. Zaostává například i závod v Austrálii.

Vyjadřuje se rovněž k účinnosti vakcíny u lidí nad 65 let. Přiznává, že jejich testů se účastnilo příliš málo starších mužů a žen, aby se z nich daly činit nějaké závěry. Jedna z teorií, která kolovala, je, že Handelsblatt si spletl efektivitu vakcíny mezi seniory s počtem lidí mezi 56 a 59 lety, kteří se testů zúčastnili. Těch bylo něco lehce přes 8 %. Jenže testy také prokázaly, že vakcína i u lidí nad 65 let vyvolala silnou imunitní reakci. Vzhledem k tomu, že podobná silná imunitní reakce v mladších ročnících vedla k plné imunitě, je logické předpokládat, že bude účinná i u vyšších ročníků.

Neprofitovat na pandemii

Ke spekulacím, že AstraZeneca raději prodává svůj výrobek jinam, protože tam víc vydělá, připomíná, že podle smlouvy s Oxfordskou univerzitou, jejíž vědci se na vývoji podíleli, se firma zavázala, že nebude na pandemii profitovat. Po celém světě ji proto prodává zhruba za stejnou cenu tří až čtyř dolarů za dávku, v závislosti na tom, jak jsou na místě drahé dodavatelské řetězce.

O případné žalobě EU zase tvrdí, že Unie nemá příliš šancí s ní uspět, neboť jeho společnost se zavázala pouze k „nejlepšímu úsilí“ dodat včas nasmlouvané vakcíny. V pátek EU v rámci stupňovaného tlaku zveřejnila uzavřenou smlouvu s AstraZenecou. Vyplývá z ní, že firma opravdu slíbila pouze „nejlepší úsilí“, i když není jasné, jestli ji dohoda zavazuje v případě výpadku dodávat zboží z britské továrny na kontinent. Britská vláda k tomu ale hlásí, že místní továrna nemá žádné přebytky, vše spotřebuje britské zdravotnictví.

Ohlášený zákaz exportu vakcín, pokud ho opravdu členské státy začnou uplatňovat, může mít dalekosáhlé následky.

Přestože hrozí hlavně kvůli sporu s AstraZenecou a zprostředkovaně s Británií, týká se velké části světa (vyňaty jsou z něj země, kam se EU zavázala dodávat vakcíny z humanitárních důvodů). Jenže dodavatelské řetězce pro výrobu vakcín taktéž zahrnují celý svět. Ostatní státy by mohly jednoduše sabotovat evropskou výrobu vakcín, kdyby zavedly reciproční embargo na složky potřebné k jejich výrobě. To může vést k další eskalaci napětí. Pokud EU naplno rozpoutá válku o vakcíny, může ohrozit světové dodávky.

Zatímco Británie dala plnou moc speciálnímu týmu, USA nalily do výroby miliardy dolarů a Izrael se snažil každého přeplatit, eurobyrokrati mezitím znovu vyjednávali již uzavřené smlouvy a balancovali mezi politickými zájmy jednotlivých států. Je známo, že EU objednala jen 300 milionů „německé“ vakcíny od Pfizeru/BioNTechu (přestože průběžné výsledky byly nadějné), protože Francie lobbovala za výrobek své firmy Sanofi. Ta má naopak špatné výsledky a její vakcína dorazí nejdřív na podzim 2021, pokud vůbec. EU se může chlubit jen tím, že nakupuje za nejnižší cenu. Ale v momentě, kdy drahé lockdowny stojí ekonomiku mnohonásobně víc, než se podařilo ušetřit na vakcínách, je to irelevantní. Ukazuje se, že zregulovat virus evropskými směrnicemi nelze.

 

Související

David can defeat Goliath

Taiwan Should Be Defended

Hannes H. Gissurarson 21 October 2021

Un green pass all’Italiana

Giulio Guarino 07.09.2021.

David can defeat Goliath

Taiwan Should Be Defended

Hannes H. Gissurarson 21 October 2021

Un green pass all’Italiana

Giulio Guarino 07.09.2021.