Email Facebook Twitter LinkedIn
×ECR Party
The Conservative
ECR Party
TheConservative.onlineTwitterFacebookInstagramYouTubeEmailECR Party’s multilingual hub for Centre-Right ideas and commentary
CzechCzechEnglishBulgarianCroatianItalianPolishRomanianSpanishSwedish
The Conservative
Novinky & Komentáře   |    TV   |    Print   |    Publicisté

Zprávy z Place Lux II.

Pravidelný rozhovor s analytikem evropské legislativy Ondřejem Krutílkem...

Ondřej Krutílek působí v kanceláři europoslance Alexandra Vondry jako analytik legislativy. Specializuje se především na oblast životního prostředí, vnitřního trhu EU a hospodářské a měnové unie. Připravuje měsíční newsletter EURORADAR.

V prosinci minulého roku schválila Evropská investiční banka 12,5 miliard eur pro různé projekty, mimo jiné 4,1 miliardy pro vypořádaní se s vlivem COVID- 19 v oblasti zdravotnictví a privátního sektoru. Pro koho konkrétně je tato pomoc určena, pro jak velké podniky, z jakého sektoru? 

Takhle otázka nestojí. EIB v souvislosti s pandemií upravila prakticky všechny své nástroje tak, aby jich bylo možné využít k vypořádání se s důsledky pandemie, a to doplňkově k podpoře, kterou poskytuje Evropská komise. Schémata EIB jsou vhodná pro široké spektrum zájemců. Je ale důležité o nich informovat a pak hlavně adekvátně reagovat. České subjekty se v tomto ohledu drží, v porovnání třeba s těmi polskými, bohužel dost zpátky.

Jak bude tahle pomoc zapadat do již existujících nástrojů České republiky?

To se ptejte ve Strakově akademii. Ale vážně: EIB poskytne úvěrové linky českým bankám, které pak budou moci poskytnout likviditu malým a středním podnikům. Ne formou grantů, jak činí vláda, ale formou úvěrů. Bude záležet na příslušných firmách, jak si to vyhodnotí a zda po takových penězích sáhnou. 

České republiky se týká i projekt obnovitelné a čisté energie, na který bylo vyčleněno 2,6 miliardy eur a projekt udržitelné přepravy, na který bylo vyčleněno 2,1 miliardy eur. Na co přesně u nás podpora EIB zamíří?

ČEPS dostane 5 mld. Kč na modernizaci české přenosové soustavy a Jihomoravský kraj 2,57 mld. Kč na nákup 37 nových elektrických vlakových souprav.

Dohoda o obchodu a spolupráci se Spojeným královstvím se i navzdory komplikacím podařila. Dohoda se uplatňuje prozatímně a potřebuje ještě schválení parlamentu. Předsedkyně Evropské Komise Ursula Von der Leyen mluví o „spravedlivé a vyvážené dohodě“, myslíte si totéž, nebo existuje vítěz a poražený?

Obě strany ztratily. Britové si možná až s 1. lednem uvědomili, co všechno se jejich rozhodnutím opustit EU změnilo. Na druhou stranu, EU jim to rozhodně neulehčovala. Vlastně bych řekl, že skutečnost, že se do vyjednávání vložila šéfka Komise, je důkazem, že hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier totálně selhal.

Vidíte reálně možnost referenda o skotské nezávislosti a v případě jeho úspěšnosti vstup samostatného Skotska do EU?

Vím, že ani brexit se nečekal, když David Cameron neprozřetelně přišel s nápadem na referendum o členství v EU. Každý, kdo však trochu zná Skotsko, ví, že jeho osamostatnění a následný vstup do EU patří přinejmenším v dohledné době do kategorie snů.

Koncem prosince 2020 uzavřela EU a Čína jednání o investiční dohodě (Comprehensive Agreement on Investment), ve které se Čína zavazuje k většímu přístupu evropských investoru na trh a férovému zacházení s evropskými firmami. Dohoda o investicích mezi Evropskou unii a Čínou má ale hodně kritiků, co přesně jí je vyčítáno a jak se na situaci díváte Vy?

Problémů s dohodou je několik. Podle některých nepožaduje záruky v oblasti lidských práv, podle jiných je špatně, že EU svůj krok nekoordinovala s USA. Požadavek na reciprocitu s Čínou je samozřejmě oprávněný, nesmí však jít přes mrtvoly – vlastně doslova – a popírat všechny ty tuny unijních rezolucí, které zemi označují za totalitární. Počítám proto s tím, že především europoslanci si dají na čas a svůj souhlas s ratifikací nedají zadarmo.

Dohoda byla jedním z hlavních cílů německého předsednictví, jsou v ní reflektované například ekologické závazky z Pařížské dohody nebo lidskoprávní otázky, které EU zastává?

Ano i ne. Respektive není jasné, nakolik si Čína z těchto závazků bude dělat vrásky. Proto evropští poslanci chtějí postupovat podobně jako v případě dohody s Vietnamem: dojednat s Čínou závaznou roadmap, kde bude detailní seznam toho, co má země ratifikovat, s konkrétními daty, kdy to udělá, a s plánem, jak bude vše konkrétně implementovat.

Jaký bude mít dohoda dopady na transatlantické vztahy a jak se k ní postaví nový Americký prezident?

Američani jsou v tomto ohledu dál, podobný deal si dojednali už v lednu 2020. Bude ale potřeba se s USA spojit. V opačném případě nejenže nedosáhneme toho, aby byla dohoda náležitě implementována, ale taky oslabíme transatlantickou vazbu. Což minimálně my v prostoru střední Evropy nechceme.

V lednu se tradičně měnilo předsednictví v Radě Evropské unie. Jak hodnotíte předsednictví Německa, které pozici opustilo? 

Německé předsednictví tentokrát nebylo tak silné, jak by se dalo od největší unijní ekonomiky za normálních okolností očekávat. Koronavirová krize ovlivnila i je, minimálně pokud jde o viditelnost. Dávno tomu, co bylo Německo během svého předsednictví schopno vzkřísit mrtvou evropskou ústavu a prosadit namísto ní Lisabonskou smlouvu. Některé úspěchy ale slavilo. Podařilo se mu především dosáhnout dohody ohledně nové finanční perspektivy na roky 2021-2027 včetně nástroje NextGenerationEU, díky němuž bude mít rozpočet EU v následujících sedmi letech k dispozici bezprecedentní takřka dva biliony eur. S tím souvisí i fakt, že se na technické úrovni podařilo dojednat naprostou většinu pravidel, podle kterých se bude tenhle „megamedvěd“ porcovat, přičemž se podařilo uspokojit i odbojné Maďary a Poláky, kteří nechtěli svázat čerpání peněz s dodržováním principu vlády práva. Za úspěch, tedy minimálně z pohledu těch, kteří tlačí na co nejrychlejší naplnění Green Dealu, tedy zelené transformace EU, lze považovat i to, že Německo proti ní nijak hlasitě nevystupovalo, naopak se podílelo na dojednáváních tzv. klimatického zákona, který má nastavit rychlost („trajektorii“) směřování ke klimaticky neutrální budoucnosti EU. Důležité to je proto, že právě výsledná podoba klimatického zákona určí, jak moc se zpřísní sektorální legislativa, např. v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti, obchodování s emisními povolenkami či v automobilovém průmyslu. Docela velkou vadou na kráse ale bylo nakonec odhalení, že Německo se pokoušelo obejít dohodnutá pravidla a usilovalo o získání vakcín proti covidu mimo rámec dohod, které s jednotlivými výrobci uzavřela se souhlasem členských států (včetně samotného Německa) Evropská komise. 

V průběhu Německého předsednictví se ozývaly mnohé hlasy, které tvrdily, že Německo je nejlepším adeptem na předsednický post v krizové situaci. Souhlasíte s tímhle názorem? 

Ne tak docela. Zaprvé, předsednictví může být úspěšné jen za předpokladu, že má nástroje něco řídit a současně že kolos, který řídí, je schopen na pokyny od „velitele“ adekvátně rychle reagovat. Předsednictví po Lisabonské smlouvě je výrazně slabší než dřív a schopnost rychlé reakce ze strany institucí EU je čím dál větší sci-fi. A zadruhé, Německo se svým historickým komplexem se cokoli řídit pořád zdráhá, jako by mělo strach, co všechno dokáže, když se utrhne z řetězu.

Co můžeme podle Vás očekávat od předsednictví Portugalska? Jaké jsou jeho plány a jaké výzvy před ním stojí?  

Nic, čím by vybočovalo z řady předsednictví menších států, které se zpravidla soustředí na pokračování jednání o agendě, která je už na stole. Největší oříšek bude dokončit již zmíněný climate law, kde europoslanci tlačí, aby byl co nejambicióznější, čti nepřísnější.

Začátkem února navštívil Josep Borrell, Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Moskvu. Návštěva byla kontroverzní, odehrála se krátce po zadržení kritika Kremlu Alexandra Navalného, a vysloužila si kritiku i od členů Evropského parlamentu. Víc jak sedmdesát jich dokonce vyzvalo Borrella k rezignaci. Byla tato návštěva Moskvy podle Vás rozumným krokem? Bude to mít nějakou dohru?

Byla to naprostá hloupost, která jen potvrdila okřídlený bonmot, že EU je ekonomickým obrem, politickým trpaslíkem a vojenským červem. Borrell dosáhl jen toho, že EU zesměšnil. Oněm sedmdesáti europoslancům se vůbec nedivím, bohužel ale neměli a nemají moc s tím něco udělat.

EU přijala novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, jsou v ní vytyčeny postupy přípravy na nevyhnutné dopady klimatických změn. Je podle Vás strategie reálná, nebo se spíše jeví v momentální situaci přehnaně ambiciózní? Jaké z ní vyplývají závazky a jak budou měřené? 

Obecně vzato je adaptace méně invazivní reakcí na klimatickou změnu než mitigace, kterou má EU ve svém arzenálu rovněž. Potud v pořádku. Samotný dokument je ale spíš slohové cvičení. A pokud jde o vaši otázku týkající se ambicí, je odpověď jednoduchá. Strategie bude tak ambiciózní, jak bude ambiciózní climate law, který jsem tu už několikrát zmiňoval. Z hlediska praxe ale nakonec bude nejdůležitější to, jak se bude naplňování strategie měřit (v čemž zatím Evropská komise nemá tak úplně jasno) a z čeho se to bude celé platit (zdroje, které Komise ve strategii zmiňuje, jsou nedostatečné, vezmeme-li v potaz, co všechno – nad rámec adaptace – by se ze strukturálních fondů a další nástrojů mělo platit).

Související

Creştinism şi Europenitate

9 Mai – Europa şi / sau Creştinătatea?

Valentin Licxandru 09.05.2021.

Crimea is Ukraine

Ucraina – războiul din vorbe, pacea din fapte

Valentin Licxandru 29.04.2021.

APOLOGIA DELLA DIGNITA’

Giulio Guarino 26.04.2021.

Creştinism şi Europenitate

9 Mai – Europa şi / sau Creştinătatea?

Valentin Licxandru 09.05.2021.

Crimea is Ukraine

Ucraina – războiul din vorbe, pacea din fapte

Valentin Licxandru 29.04.2021.

APOLOGIA DELLA DIGNITA’

Giulio Guarino 26.04.2021.