Subscribe
Krize na Ukrajině vedla Evropskou unii (EU) k uvalení řady sankcí na Rusko, které začaly krátce po eskalaci konfliktu v únoru 2022. Tato opatření byla zavedena v reakci na nevyprovokovanou invazi Ruska na Ukrajinu s cílem vyvinout ekonomický a politický tlak na ruskou vládu, aby stáhla svá vojska a respektovala ukrajinskou suverenitu.
Fáze sankcí
1. Fáze 1 – začátek roku 2022:
EU ihned po zahájení invaze přijala první balíček sankcí, včetně zmrazení majetku a zákazu cestování ruských politiků a vysokých úředníků zapojených do útoku. Uvalil také zákazy na některé vývozy a technologie, které mohly přispět k ruskému válečnému úsilí.
2. Druhá fáze – březen 2022:
Zintenzivnění sankcí zahrnovalo další obchodní omezení, zejména v oblasti energetiky. EU omezila nákupy zemního plynu a ropy z Ruska, čímž přímo zasáhla jeden z hlavních zdrojů příjmů země. To vedlo k hledání energetických alternativ a podpoře větší energetické nezávislosti členských států EU.
3. Třetí fáze – duben 2022:
Pozornost se přesunula na finanční izolaci Ruska. Ruské banky byly vyloučeny z mezinárodního platebního systému SWIFT, což Rusku značně ztížilo provádění mezinárodních finančních transakcí. Kromě toho byla zmrazena aktiva ruské centrální banky v zahraničí, což omezilo přístup země k mezinárodním rezervám.
4. Čtvrtá fáze – druhá polovina roku 2022:
Sankce byly rozšířeny na širší odvětví, včetně omezení vývozu vyspělých technologií, elektronických součástek a polovodičů. Cílem bylo snížit technologickou kapacitu Ruska a zpomalit jeho vojenský a průmyslový rozvoj. Zákazy vývozu do Ruska se dotkly i evropského luxusního sektoru, jako jsou automobily a móda.
5. Pátá fáze – 2023:
Jak se konflikt protahoval, EU pokračovala v aktualizaci a zpřísňování stávajících sankcí. Zvláštní důraz byl kladen na obcházení sankcí, přičemž se zvýšilo úsilí o odstranění všech mezer, které Rusku nebo ruským subjektům umožňovaly obcházet dříve zavedená omezení.Sankce měly značný dopad na ruskou ekonomiku, což vedlo ke znehodnocení rublu, inflaci a celkové finanční nestabilitě. O účinnosti sankcí se však vedou diskuse. Někteří kritici tvrdí, že sankce sice ovlivnily ruskou ekonomiku, ale zatím nevedly k výrazné změně ruské politiky nebo vojenských akcí.
Přístup EU k sankcím proti Rusku odráží komplexní a mnohostrannou strategii hospodářského a politického nátlaku. Sankce zůstávají ústředním prvkem mezinárodní reakce na konflikt na Ukrajině, jejich dlouhodobá účinnost a geopolitický dopad se však stále vyhodnocují.
V červnu 2024 je situace na Ukrajině stále napjatá a dynamická. Ruské síly zintenzivnily své vojenské aktivity, zejména v severní Charkovské oblasti, kde došlo v poslední době k pokroku. Boje pokračují zejména v blízkosti ruských pohraničních oblastí mezi Svatovem a Kreminnou a západně od Doněcku, což signalizuje možnou eskalaci v těchto oblastech.
V jižních a východních oblastech Ukrajiny ruské letectvo nadále útočí na civilní infrastrukturu, což má vážný dopad na ukrajinskou energetickou síť a způsobuje rozsáhlé výpadky elektřiny. Tyto údery nejen poškodily zařízení, ale způsobily i civilní oběti, zejména v místech jako Dněpr a Oděsa.
Na politické frontě se ruský prezident Vladimir Putin zaměřil na delegitimizaci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a nepřesně tvrdil, že prodloužení Zelenského mandátu je protiústavní. Jedná se o součást širší ruské informační kampaně, jejímž cílem je podkopat ukrajinské vedení a zasít na Ukrajině neshody.
Na tyto výzvy ukrajinské síly aktivně reagovaly dálkovými údery na ruské vojenské a průmyslové cíle na okupovaných územích, včetně významných útoků na systémy protivzdušné obrany v ruské Belgorodské oblasti a další strategické objekty na Krymu a v Krasnodarském kraji.
Konflikt nadále způsobuje vážné humanitární problémy, neboť stále dochází k ohrožení života civilního obyvatelstva a narušení základních služeb. Mezinárodní společenství se nadále úzce zapojuje do monitorování situace a poskytuje podporu, kde je to možné. Pro průběžné aktualizace a podrobnější zprávy je vhodné sledovat renomované zdroje, jako je Al-Džazíra a Institut pro studium války.
Evropská unie nyní představila nový balíček sankcí proti ruskému režimu Vladimira Putina. Jedná se o čtrnáctý z řady balíčků, které EU v posledních dvou letech zavedla v reakci na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině. Cílem restriktivních opatření je potrestat osoby odpovědné za závažné porušování lidských práv a potlačování demokratické opozice, což Rusko zjevně vzdaluje od modelu právního státu a demokracie. Balíčky budou prováděny v rámci globálního režimu sankcí proti ruským subjektům a také v rámci zvláštního režimu zaměřeného na ty, kdo poskytují finanční a technickou podporu porušování lidských práv v Rusku. Pokud jde o Ukrajinu, balíčky, které vedení EU vnucuje Rusku, mají za cíl oslabit ekonomickou základnu Ruska a těch, kteří ho vojensky podporují (Bělorusko, Írán, Severní Korea). Čtrnáctým balíčkem sankcí proti Rusku chtěla Evropská unie „zasadit další ránu“, jak se uvádí v oficiálním komuniké Rady EU, „Putinovu režimu a těm, kteří pokračují v nezákonné, neoprávněné a neoprávněné agresivní válce proti Ukrajině“. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Joseph Borrell zdůraznil, že „naše sankce již výrazně oslabily ruskou ekonomiku a zabránily Putinovi v uskutečnění jeho plánů na zničení Ukrajiny, ačkoli nezákonná agrese proti civilnímu obyvatelstvu a civilní infrastruktuře pokračuje“. Čtrnáctý balíček sankcí,“ dodal Borrell, „je důkazem naší jednoty v podpoře Ukrajiny a ve snaze omezit trestnou činnost Ruska vůči Ukrajincům, včetně snahy vyhnout se opatřením EU. Sankce EU tak umožnily Ukrajině zůstat mimo ruské jho, přestože útoky, včetně útoků na civilní obyvatelstvo, pokračují. Ve skutečnosti je ruským cílem udržet Ukrajinu stranou západního světa s úmyslem, který je ruskou propagandou pouze deklarován, ale není pravdivý, „osvobodit“ ruskojazyčné obyvatelstvo a sjednotit ho s Moskvou. Vladimir Putin má však jasný záměr potvrdit nový ruský kolonialismus po vzoru Sovětského svazu, který je v rozporu se zásadou sebeurčení národů, a to jak vnitřních, tak vnějších. Ukrajina si ve skutečnosti může zvolit vlastní formu vlády a být nezávislá na jiných zahraničních mocnostech. Její příklon k západnímu modelu a Evropské unii, k níž se po skončení konfliktu opakovaně hlásí, je přesně to, proti čemu se armáda Vladimira Putina snaží bojovat.
Omezení LNG
Vrátíme-li se k tématu sankcí, „dnešní balíček“ podle sdělení Rady Evropské unie „zahrnuje omezující opatření proti 116 dalším osobám a subjektům odpovědným za jednání, které podkopává nebo ohrožuje územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“. Způsob, jak již bylo zmíněno, jak oslabit Rusko především v ekonomické oblasti a konkrétně poškodit některá strategická odvětví ruské ekonomiky, jako je energetika, mimo jiné včetně dalších opatření, která mají zabránit obcházení samotných sankcí. V oblasti energetiky je podle očekávání nejdůležitější část balíčku konkretizována: zakazuje především služby překládky ruského zkapalněného zemního plynu v Evropské unii v rámci překládky do třetích zemí. Zakazuje také investice a dodávky zboží a služeb pro výstavbu a dokončení projektů LNG. To povede k výraznému snížení příjmů Ruska z prodeje a přepravy LNG. Pokud jde o překládku, balíček sankcionuje překládku z lodi na loď, z lodi na pevninu a překládku, pokud jde o zpětný vývoz do třetích zemí. Na straně dovozu však EU oznámila, že zavede významná omezení dodávek LNG přes terminály EU. Jinými slovy, cílem je snížit příliv dalšího zemního plynu z Ruska.
Doložka proti vyhýbání se daňovým povinnostem
Nová opatření se podle očekávání týkají obcházení předpisů, proti němuž se má bojovat snahou o zvýšení odpovědnosti a zavedením větších sankcí pro každého, kdo bude přistižen při nedodržování pravidel. Podle sdělení Rady Evropské unie „budou mateřské společnosti v EU povinny učinit vše, co je v jejich silách, aby zajistily, že jejich dceřiné společnosti mimo EU se nebudou podílet na činnostech, které vedou k výsledku, jemuž mají sankce zabránit“. Další klauzule obsažená v balíčku je zaměřena na boj proti reexportu válečného materiálu nalezeného na Ukrajině, který má zásadní význam pro rozvoj ruských vojenských systémů: za tímto účelem EU rozhodla, že ti, kdo toto zboží prodávají, budou muset posílit mechanismy náležité péče, aby snížili rizika spojená s reexportem válečného materiálu do Ruska nebo se jim vyhnuli. Stejně tak průmyslové know-how pro výrobu válečného materiálu bude muset obsahovat smluvní ustanovení, která „zajistí, že toto know-how nebude použito pro zboží určené pro Rusko“. Kromě toho Evropská komise souhlasila se začleněním tzv. „doložky o zákazu Ruska“, která by zakázala reexport výrobků do Ruska v případě vysoce prioritních položek, ale na žádost Německa byla odstraněna. Mohl by však být použit později.
Doprava, vývoz, finance
Další opatření se týkají finančního světa, problematiky financování politických stran a dalších organizací, odvětví dopravy a dalších kontrol a omezení dovozu a vývozu. Nejprve se Rada EU rozhodla zakázat subjektům z EU používat „systém přenosu finančních zpráv“, který používá ruská centrální banka k obcházení sankcí EU. Sankce se vztahují také na finanční instituce používající kryptoměny usazené mimo hranice EU, pokud „tyto subjekty usnadňují transakce na podporu ruské obranné a průmyslové základny prostřednictvím vývozu, dodávek, prodeje, převodu nebo přepravy zboží a technologií dvojího užití, citlivého zboží, válečného materiálu, střelných zbraní a munice do Ruska“. Rada dále zakázala financování politických stran, politických nadací, nevládních organizací, think-tanků a poskytovatelů mediálních a informačních služeb v EU ze strany Ruska a jeho zástupců, aby tak zabránila pokusům Ruska zasahovat do politiky EU a jejích členských států. V posledním případě však bylo právo na svobodu informací dodrženo: „V souladu s Listinou základních práv nebudou dnes dohodnutá opatření bránit poskytovatelům mediálních služeb a jejich zaměstnancům v provádění dalších činností v EU, jako jsou výzkumy a rozhovory“. A konečně, EU poprvé zavedla nová opatření týkající se námořní dopravy: cílem je potlačit Putinovu tzv. stínovou flotilu, která využívá klamavých praktik a nerespektuje mezinárodní normy, aby se vyhnula omezením EU a podpořila ruskou věc na Ukrajině. Za tímto účelem budou přijata různá omezení, která rozšíří zákaz letů v rámci EU a zákaz silniční přepravy zboží. V neposlední řadě budou zavedena další omezení vývozu zboží a technologií dvojího užití, které přispívají k posílení ruského průmyslu, zejména vojenského.