Subscribe
Evropská komise se potýká s velkým problémem: 25 evropských zemí, včetně Rumunska, je znepokojeno řízením o porušení předpisů. Evropská komise nedávno oznámila zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti 25 z 27 členských států EU, včetně Rumunska, z důvodu neúplného provedení klíčových ustanovení revidované směrnice EU/2024/1711. Cílem této směrnice, která byla přijata v loňském roce, je optimalizovat organizaci trhu s elektřinou na úrovni EU. V důsledku toho Komise zaslala 25 členským státům formální dopisy s upozorněním na prodlení, což je první procesní krok v procesu sankcionování nedodržování pravidel EU.
Celoevropský problém
Skutečnost, že 25 členských států EU nedodrželo lhůtu pro provedení klíčových ustanovení revidované směrnice EU/2024/171, svědčí o rozsáhlých potížích v celé EU, nikoli pouze o ojedinělém problému. Jedinou výjimkou je Dánsko, kterému se podařilo plně provést ustanovení směrnice před uplynutím lhůty. Nové nařízení mělo přinést stabilitu cen elektřiny a snížit jejich závislost na výkyvech mezinárodních cen fosilních paliv. Cílem opatření je rovněž chránit evropské spotřebitele tím, že jim zajistí přístup ke spravedlivějším a předvídatelnějším tarifům založeným na nižších nákladech na energii z obnovitelných zdrojů.
Jaké jsou fáze řízení o nesplnění povinnosti?
Pro ty, kteří nejsou tak dobře obeznámeni, je řízení pro porušení povinnosti nástrojem Evropské komise, jehož cílem je zajistit, aby se v členských státech uplatňovalo právo EU. Toto řízení zahrnuje několik po sobě jdoucích fází:
Prvním postupem je zjištění nesouladu. Komise zkoumá, zda byla směrnice řádně provedena do vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států. Druhou fází je formální oznámení, kdy dotyčný členský stát obdrží výzvu a má dva měsíce na odpověď a přijetí nezbytných opatření k dosažení souladu. Třetím postupem je vydání odůvodněného stanoviska. Pokud tedy odpověď oznámeného státu ve druhé fázi není uspokojivá, může Komise vydat odůvodněné stanovisko, v němž požaduje okamžitá opatření. Předposledním postupem je postoupení věci Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU). Pokud Komise nepřijme odpovídající opatření, může případ postoupit SDEU, pokud členskému státu hrozí značné finanční sankce. Posledním postupem je uplatnění sankcí. Tento postup se uplatňuje v případě, že nedodržování předpisů přetrvává, může být dotyčnému členskému státu uložena povinnost zaplatit pevně stanovenou pokutu nebo progresivní sankce.
Neúplné provedení směrnice do vnitrostátního práva
Členské státy musely oznámit úplné provedení směrnice EU/2024/1711 do 17. ledna 2025, s výjimkou ustanovení o volbě dodavatele energie a sdílení energie, pro které je lhůta 17. července 2026. Cílem tohoto nařízení je poskytnout spotřebitelům větší kontrolu nad využívanými zdroji energie a snížit jejich vystavení cenovým výkyvům. Dotčené státy, včetně Rumunska, však tento proces nedokončily včas, což přimělo Evropskou komisi k zásahu. Úředníci EU zdůrazňují, že bez zavedení nových pravidel nebudou spotřebitelé v EU moci využívat slibovaných výhod, jako jsou nižší náklady a stabilnější ceny elektřiny.
Důsledky pro Rumunsko a další dotčené země
Seznam členských států, na které se postup vztahuje, zahrnuje: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko a Švédsko. Tyto země mají nyní v souladu s postupy dva měsíce na to, aby na oznámení Komise reagovaly a provedly nezbytná opatření k dosažení souladu. Pokud rumunské orgány nedokončí transpozici a neoznámí Komisi dosažený pokrok, hrozí, že obdrží odůvodněné stanovisko, které by bylo rozhodujícím krokem k případným finančním sankcím. To by mohlo ovlivnit jak státní rozpočet, tak pověst Rumunska v EU.
Odložení plánu na zrušení dovozu energie z Ruské federace
V dalším významném rozhodnutí o energetické politice EU Evropská komise podruhé odložila oznámení plánu na postupné ukončení dovozu energie z Ruské federace. Plán, který byl původně naplánován na 26. března, zatím nemá potvrzené datum zveřejnění. Představitelé Komise nový harmonogram neupřesnili. Komisař EU pro energetiku Dan Jorgensen již dříve uvedl, že plán bude představen během prvních 100 dnů ve funkci, ale termíny již byly značně překročeny. První oznámení se očekávalo v únoru a nový odklad vyvolává otázky ohledně schopnosti EU snížit svou energetickou závislost na Ruské federaci. Je známo, že Evropská unie si stanovila cíl eliminovat dovoz ruského plynu do roku 2027, ale pokrok je mezi členskými státy nerovnoměrný. Některé země vyvinuly omezené úsilí o diverzifikaci zdrojů dodávek, přičemž údaje ukazují, že dovoz ruského plynu v roce 2023 vzroste.
Výzvy pro energetickou bezpečnost EU
Evropská unie musí udržet křehkou rovnováhu mezi zajištěním energetické bezpečnosti a udržením konkurenceschopných cen pro obyvatele. Vysoké náklady na energie v Evropě vytvářejí tlak na její průmysl, zejména ve srovnání s hospodářskými konkurenty v Číně a Spojených státech, kde jsou ceny energií výrazně nižší. Evropská komise má oznámit rozšíření cílů pro skladování plynu, kritici však varují, že by to mohlo vést k dalšímu růstu cen, což by poškodilo evropskou ekonomiku. Pro zajištění dlouhodobé stability bude klíčová flexibilita a přizpůsobivost energetických politik. Zpoždění při transpozici směrnice EU/2024/1711 a odložení oznámení o vyloučení dovozu energie z Ruska jsou dva problémy, které vyvíjejí tlak na země EU. Přestože existují konkrétní kroky směřující k reformě energetiky, problémy přetrvávají. Členské státy musí urychlit své úsilí o dodržování energetických předpisů a diverzifikaci, a zajistit tak stabilnější a udržitelnější budoucnost pro celou Evropskou unii.
Evropská unie částečně zablokovala prostředky z NRRP pro Rumunsko
Evropská komise se rozhodla částečně pozastavit platby druhé tranše rumunského Národního plánu obnovy a odolnosti (NRRP). Zablokovaná částka činí 2 miliardy EUR. Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí je neprovedení klíčových reforem, včetně zvláštních důchodů.
Kromě hlavního důvodu pozastavení výplaty zvláštních důchodů existují i další důvody pro přerušení financování prostřednictvím NRRP. Evropská exekutiva aktivovala mechanismus pozastavení financování části prostředků požadovaných v druhé žádosti o platbu, přičemž konstatovala, že rumunský stát nedokončil šest ze 74 milníků, které plán předpokládá. Patří mezi ně reforma zvláštních výdajů na důchody, na kterou se vztahuje milník 215. Další nesplněné reformy se týkají modernizace železniční infrastruktury, rozšíření sítí metra v hlavním městě Rumunska, Bukurešti a Kluži-Napoce, zlepšení řízení podle výkonnosti v odvětví dopravy a optimalizace správy a řízení státních energetických společností. Rumunsko dostane pouze část peněz. V souladu s nařízením o mechanismu hospodářské obnovy a mechanismu odolnosti Brusel zahájil postup částečného zablokování. Z celkové částky 2 miliard eur druhé tranše tak bude do rumunské státní pokladny převedena pouze část, zbytek bude dočasně zadržen do doby, než budou zjištěné nedostatky odstraněny. Rumunsko má 30 dní na to, aby se k nepříznivému hodnocení milníku 215 vyjádřilo a nedostatky napravilo. Současně bude situaci čtyři týdny zkoumat Hospodářský a finanční výbor Evropské unie, než Komise přijme konečné rozhodnutí. Pokud nedojde k nápravě, zůstanou finanční prostředky související s nesplněnými milníky zablokovány a Rumunsko bude mít šest měsíců na provedení nezbytných opatření. Po uplynutí této doby Komise znovu posoudí dosažený pokrok a v případě uspokojivého plnění požadavků uvolní zbývající částky.
Většina milníků byla splněna. Přestože některé prostředky zůstávají pozastaveny, Evropská komise kladně posoudila 68 ze 74 milníků zahrnutých v žádosti o platbu. Mezi reformy a investice schválené Komisí patří změny daňového režimu pro mikropodniky s cílem zjednodušit daňový systém a postupně zrušit stávající zařízení; reforma trhu s elektřinou, včetně nového legislativního rámce pro energetickou účinnost a zavedení zelených finančních nástrojů; projekty renovace veřejných a obytných budov s cílem zlepšit energetickou účinnost. Rumunsko prostřednictvím NRRP využívá celkový rozpočet ve výši 28,5 miliardy EUR, který se skládá z 13,6 miliardy EUR ve formě grantů a 14,9 miliardy EUR ve formě půjček. Přístup k těmto prostředkům je podmíněn prováděním strukturálních reforem a strategických investic s významným dopadem na rumunské hospodářství.