Subscribe
Je to již týden, co se Ukrajina s několika nejzkušenějšími brigádami svých ozbrojených sil odvážně rozhodla překročit hranice do Kurské oblasti.
Premiéra od druhé světové války.
O 351 km² okupovaného území později se veteráni stále drží v rukou, k šoku a úžasu Kremlu.
Informace jsou vzhledem k delikátnosti takové operace kusé.
Ukrajinské ozbrojené síly toho pro tisk mnoho neříkají a zároveň i Rusko drží pod pokličkou to, co se o situaci dozvídáme.
Fámy vynesly na světlo možné předání moci uvnitř operace na znovudobytí Kurska, a to z ministerstva obrany na FSB, obávanou ruskou tajnou službu.
Většina toho, co je o akci v Kursku známo, se nyní šíří prostřednictvím vojenských bloggerů, kteří se dívají přes satelity, a prostřednictvím některých úniků informací uvnitř vlády v Kyjevě.
Putin učinil vzácný krok a k situaci se vyjádřil v ruské státní televizi, dokonce nenápadně ukázal část viny na své generály a slíbil, že situace bude rychle vyřešena.
Podaří se to?
To zatím nevíme.
Ačkoli vpád nepochybně zvyšuje ukrajinskou morálku a představuje politickou výzvu pro Putina a jeho vojenské vedení, zůstává nejisté, zda ovlivní rozhodující bitvy.
Pokud bude ukrajinská invaze nakonec odražena za cenu značných ztrát ukrajinských sil, mohla by být nakonec považována za chybný odhad.
Celkově zůstává otázka: Proč?
Je pravděpodobné, že Ukrajina tímto vpádem sleduje více cílů.
Prvním cílem, který již byl splněn, je pozvednout morálku na Ukrajině.
Tento úspěch slouží ke sjednocení ukrajinského obyvatelstva a posílení jeho odhodlání.
Kromě toho se vpádem podařilo uvést ruskou armádu do rozpaků, odhalit její slabá místa a potenciálně oslabit důvěru v její vedení.
Vladimir Putin by v tuto chvíli mohl mít velmi dobře vzpomínky na Wagnerovu vzpouru, událost, z níž se Rusko podle všeho poučilo jen velmi málo.
Druhý cíl zahrnuje donucení Ruska k přesměrování sil z východní frontové linie, kde neúnavně útočí na ukrajinské pozice a pomalu získává území.
Tím, že Rusko bude nuceno rozprostřít své zdroje řidčeji, by Ukrajina mohla zmírnit část tlaku na své síly na východě a možná i doufat v možnost protiútoku.
Zůstává však nejisté, zda Rusko skutečně změní své zaměření, nebo zda dokáže nápor potlačit pomocí rezerv z jiných regionů.
Třetí cíl se točí kolem posílení pozice Ukrajiny při případných mírových jednáních.
Zadržování ruského území by mohlo sloužit jako silná vyjednávací karta, která by potenciálně donutila Rusko vyjednávat za méně výhodných podmínek.
Pokud se Ukrajině podaří udržet kontrolu nad ruským územím, mohla by výrazně posílit svůj vliv v budoucích diplomatických jednáních a posunout rovnováhu sil ve svůj prospěch.
Rusko v současné době drží několik ukrajinských oblastí.
Navrácení (alespoň) jedné z nich výměnou za Kursk by mohlo být reálným scénářem, pokud se kyjevským ozbrojeným silám podaří se tam uchytit.
I tak ale nejsou aspekty zdaleka jasné, nad konfliktem se vznáší mlha války.
Zdá se, že Rusko je připraveno zaplatit vysokou cenu za dosažení svých cílů na Ukrajině, přičemž pravděpodobně spoléhá na předpoklad, že podpora Západu Ukrajině zeslábne dříve, než se samo Rusko unaví z konfliktu a těžkých ztrát, které v něm utrpí.
Tato kalkulace zdůrazňuje, proč jsou nadcházející volby v USA považovány za klíčové; jejich výsledek by mohl významně ovlivnit míru pokračující podpory Západu Ukrajině.
Současně může být nedávný vpád Ukrajiny do Kurské oblasti strategickým pokusem o zvýšení tlaku na Rusko, aby zvážilo jednání o ukončení války.
Rozšířením konfliktu na ruské území by se Ukrajina mohla snažit učinit náklady války pro Rusko hmatatelnějšími, a tím je povzbudit ke snaze o diplomatické řešení.