Subscribe
Významnou událostí je, že Rusko a Ukrajina provedly významnou výměnu zajatců, přičemž obě strany propustily řadu zajatců v rámci dohody zprostředkované Spojenými arabskými emiráty (SAE). Jedná se o 59. takovou výměnu od začátku konfliktu v plném rozsahu v únoru 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil návrat 189 ukrajinských státních příslušníků, mezi nimiž jsou vojáci z různých složek – včetně vojáků, pohraničníků, příslušníků Národní gardy a námořnictva – a také dva civilisté zajatí během obléhání Mariupolu. Mnozí z nich prožili v zajetí více než dva a půl roku a někteří z nich trpěli vážnými nemocemi a zraněními. Zelenskyj zdůraznil odhodlání země zajistit propuštění všech občanů zadržovaných Ruskem a prohlásil: „Pracujeme na tom, abychom všechny propustili z ruského zajetí. To je náš cíl. Na nikoho nezapomínáme.“ Mezi osvobozenými byli i obránci klíčových strategických míst, včetně ocelárny Azovstal v Mariupolu, černobylské jaderné elektrárny a Hadího ostrova. Denys Prokopenko, velitel 12. ukrajinské brigády speciálních sil Azov, poznamenal, že mezi navrátilci bylo 11 jeho mužů. Prokopenko sám byl propuštěn při předchozí výměně v roce 2022. Na ruské straně ministerstvo obrany informovalo o repatriaci 150 vojáků. Tyto osoby byly nejprve převezeny do Běloruska, kde se jim dostalo lékařské pomoci a možnosti kontaktovat své rodiny, a poté byly převezeny do Ruska. Zapojení SAE do zprostředkování této výměny podtrhuje jejich rostoucí roli v mezinárodním diplomatickém úsilí souvisejícím s konfliktem. Ukrajinské i ruské orgány vyjádřily SAE vděčnost za zprostředkování výměny. Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji zůstávají tisíce Ukrajinců v zajetí v Rusku a na okupovaných územích. Jednání o výměně zajatců se údajně v posledních měsících stala náročnějšími, což se shoduje s výraznými ruskými úspěchy na bojišti. Ukrajinští představitelé odhadují, že Rusko v současné době zadržuje více než 8 000 jejich státních příslušníků, což poukazuje na přetrvávající humanitární problémy uprostřed vleklého konfliktu.
Chtějí obě strany mír?
Veřejné mínění na Ukrajině i v Rusku, pokud jde o snahu o mír, se od začátku konfliktu v únoru 2022 výrazně změnilo. Nedávné průzkumy naznačují rostoucí příklon k vyjednávání v obou zemích, ačkoli značná část obyvatelstva zůstává neochvějná ve svých původních postojích. V počátečních fázích konfliktu se podstatná většina Ukrajinců vyslovovala pro pokračující odpor. Průzkum veřejného mínění provedený agenturou Gallup krátce po invazi ukázal, že 73 % dotázaných dává přednost boji až do dosažení vítězství. S pokračováním konfliktu se však nálady veřejnosti změnily. V listopadu 2024 Gallup uvedl, že 52 % Ukrajinců upřednostňovalo vyjednání míru, i kdyby zahrnoval územní ústupky, zatímco 38 % stále podporovalo pokračování boje až do rozhodujícího vítězství. Tato změna odráží dlouhodobou povahu konfliktu a s ní spojené útrapy, které vedly k přehodnocení priorit mezi ukrajinským obyvatelstvem. Také v Rusku se veřejné mínění přiklonilo k přízni mírových jednání. Průzkum provedený Levada Center v červenci 2024 ukázal, že 58 % Rusů podporuje zahájení mírových rozhovorů s Ukrajinou, což představuje historické maximum. Navzdory tomuto příklonu k vyjednávání zůstává podpora vojenských akcí vlády značná. Studie Chicagské rady pro globální záležitosti ukázala, že tři ze čtyř Rusů nadále podporují vojenský zásah, přičemž 46 % vyjádřilo silnou podporu. Tato dichotomie naznačuje, že značná část ruské populace si sice přeje mírová jednání, ale zároveň podporuje současné vojenské strategie vlády. Vývoj názorů veřejnosti na Ukrajině i v Rusku poukazuje na složitost konfliktu a rozdílné pohledy v rámci jednotlivých zemí. Na Ukrajině posun směrem k vyjednávání podtrhuje dopady dlouhodobé války na život civilního obyvatelstva a národní infrastrukturu. Naopak v Rusku současná podpora mírových jednání a vojenských akcí odráží diferencovaný postoj veřejnosti, který je pravděpodobně ovlivněn státním vyprávěním a mediálním obrazem.