Subscribe
Součástí konference „Europa Viva24 “ v Madridu ve dnech 17. a 18. května, jednoho z největších konzervativních setkání na evropské úrovni, byl i debatní projekt strany ECR „Evropský kulturní víkend“. Během sobotních debat (18. května) diskutovali lídři Konzervativní strany na pódiu o současné evropské politice, o výzvách, kterým čelí naše společnost v souvislosti s využitím umělé inteligence, o možnostech využití zelené energie a o nejcitlivějším tématu současnosti – migrační krizi v Evropě. V této souvislosti poskytla Adela Mîrza (předsedkyně strany Alternativa Dreaptă) rozhovor listu The Conservative.
Rep: Na konferenci ECR v Madridu jste řekl, že Evropa je pro migranty jako houba, a položil jste přítomným řečnickou otázku: Co se stane s Evropskou unií v příštích 10 letech? když k nám každoročně přicházejí statisíce nelegálních přistěhovalců. Jak můžeme my Evropané lidsky pomoci migrantům a zároveň chránit naše evropské konzervativní hodnoty a evropské křesťanství?
Adela Mîrza: „My jako Evropané jim můžeme pomoci, lidsky řečeno, jsou to lidé, kteří utíkají ze svých zemí. Většina z nich jsou ekonomičtí migranti, nikoliv političtí migranti nebo váleční uprchlíci. Jedinými válečnými uprchlíky v Evropě jsou Ukrajinci, kterým jsme my, Rumuni, pomohli více než jiné země a budeme v tom pokračovat. To jsou skuteční váleční uprchlíci, rozumějme si. Váleční uprchlíci jsou ti, kteří přicházejí do první sousední země vedle zóny vojenského konfliktu. Pokud projdete první zemí, už nejste válečným uprchlíkem, stáváte se imigrantem. Jinak ti ostatní, kteří přicházejí ze severní Afriky a odkudkoli, Syřané, Iráčané, nověji Palestinci, jsou migranti. Ty můžeme nejlépe ubytovat doma. Pokud chceme Evropě pomoci a pokud chceme pomoci jim (lidem, kteří se snaží z toho či onoho důvodu opustit zemi původu a hledají lepší život), měli bychom je podporovat, aby zůstali v zemích severní Afriky (u těch, kteří pocházejí z Afriky) a kteří, opakuji, jsou ekonomickými uprchlíky. Tam je třeba vytvořit pracovní místa. Velmi, velmi dobrým příkladem je Matteiho plán Gerogia Meloniho. je třeba investovat v severoafrických zemích, je třeba vytvářet pracovní místa, je třeba investovat do technologií. Musíte tam tyto lidi udržet v zemi s podobnou kulturou, podobným náboženstvím, podobnými zvyky. Tam je lze ubytovat. Jazyk – i kulturní jazykové rozdíly jsou mnohem menší než u těch evropských. Udržet je tam (pozn. v první zemi sousedící s konfliktní zónou), pomoci jim finančně, aby se tito lidé, až krize v jejich zemích skončí, mohli vrátit domů.“
Jakmile se ocitnou v Evropě, dokonce v členských zemích EU, bylo by humánním řešením pokusit se je přijmout, pokud je to možné. Jedním z řešení, které vidím, je provést malou třídící akci, pokud se to tak dá nazvat, a pokusit se je ubytovat v tom smyslu, že tito migranti jsou drženi v uprchlických táborech. Pokud možno v severní Africe, nikoli na evropské půdě. Pokud chtějí přijít na evropské území, musí pochopit, že nás musí nejprve přijmout jako kontinent: naše křesťanské hodnoty, náš způsob života a fungování v Evropě. A musí PRACOVAT, naučit se jazyk a stát se LEGÁLNÍMI občany Evropy. V žádném případě nemůžeme podporovat nelegální přistěhovalectví. Musíme to zlegalizovat. Hlavním heslem je PRÁVO a to je třeba respektovat. Naše evropské zákony musí respektovat ti, kteří chtějí přijít do Evropy a stát se evropskými občany. Jinak nemají na výběr, jinak se vrátí. Nemůžete přijet doprostřed Evropy a najednou říct: „Evropské hodnoty nejsou dobré“, „Evropa je prohnilá“, „Alláh je nejlepší – demokracie je na nic“. To nemůžete udělat. My Evropané to nikdy nepřijmeme. Když přijdete do mého domu a já vám nabídnu místo na spaní, jídlo, střechu nad hlavou a bezpečí, musíte přijmout hodnoty svého hostitele. Jinak se nemáme o čem bavit.“
Rep: Jak můžeme chránit naše konzervativní hodnoty a křesťanství?
Adela Mîrza: „Abychom ochránili naše křesťanství a evropské hodnoty, musíme především zajistit bezpečnost evropských hranic. Pokud nemáte bezpečné hranice, nemáte bezpečný stát, nemáte národní suverenitu. Tento problém mají velké evropské země na jihu Evropy, konkrétně Itálie a Francie. Nezapomínejme však na východní hranice. Nesmíme zapomínat, že Evropu je třeba bránit nejen na jihu. Evropu je třeba bránit také na východě. Ukrajinský konflikt nás přivádí velmi, velmi blízko k nebezpečí, že nebudeme mít bezpečnou hranici na východě EU. Pokud se Putinovi podaří dostat přes Ukrajinu, budeme dalším cílem my, přinejmenším my, Rumuni. A pak už nebudeme moci mluvit o bezpečné Evropě. Rumunsko je členem Evropské unie, je členem NATO a udělá vše, co je v jeho silách, aby tuto hranici bránilo. Ale musíme mít také pomoc EU, protože na to nejsme sami. Stejně jako my v Evropě přispíváme finančně na vše, co se týká EU, musí Evropa pomáhat nám.“
Rep: Jaká řešení můžeme jako rozvinuté země nabídnout těm, kteří přicházejí do EU a jsou skutečně válečnými uprchlíky?
Adela Mîrza: „Musíme jim vyjít vstříc, musíme jim nabídnout vše, co potřebují lidé, kteří odcházejí z války, a my Rumuni jsme to udělali. Nabídli jsme jim ubytování, finanční pomoc, někteří z nich získali pracovní povolení a dokonce si v Rumunsku našli práci, jiní ne. Tito lidé musí vědět, že se neví, jak dlouho bude tento konflikt trvat. Potřebují si najít práci a existují státní instituce, které pracují na jejich integraci. Jak jsem již řekl, jsou ukrajinští uprchlíci, kteří si našli práci, protože pochopili, že nemohou čekat věčně na bezpodmínečnou podporu. Tím, že pracovali, nakonec odváděli daně do rozpočtu země, která je přijala. Jak řekl svatý Pavel: Kdo nepracuje, ať nejí. Chápeme humanitární tragédii, kterou prožívají, a jsme s nimi, ale musí se pokusit vytvořit si budoucnost, byť dočasnou, v zemi, která je přijala. Přijmout jazyk, zvyky, přizpůsobit se tam, kde jsou. To je to, co pro ně můžeme udělat. Co se týče konfliktu na Ukrajině, Rumunsko Ukrajině nejen pomáhá a podporuje ji, ale vytvořili jsme také koridory pro jejich obilí. Nevím, co jiného bychom mohli udělat. Probíhají kontroverzní diskuse o vyslání systému Patriot. Je to rozhodnutí, které bude přijato v rámci CSAT. Je to velmi citlivá otázka, protože v sázce je samotná bezpečnost Rumunska. Proto musí být tyto diskuse vedeny velmi opatrně a rozhodnutí musí být přijata odpovídajícím způsobem.“
Rep: Mluvil jste o ekonomické migraci a migraci způsobené konfliktními oblastmi. Jak hodnotíte tento nový trend sociální migrace?
Adéla Mîrza: „V poslední době jsme svědky mnoha nesmyslů, protože se setkáváme s takzvanými klimatickými migranty, pokud něco takového existuje. Polovina světové populace by měla migrovat kvůli klimatu. Ti ze severu přicházejí dolů, protože je jim příliš zima, a ti z jihu by měli přijít na sever, protože je jim příliš horko. Nic takového neexistuje – klimatická migrace. Ekonomická migrace ano. V plné síle to vidíme na jihu Evropy, kde se s velkými problémy potýkají Francie, Španělsko a Itálie. Ekonomičtí migranti z Afriky přicházejí do Evropy nelegálně, většina z nich přichází nelegálně a snaží se v Evropě najít budoucnost. Bohužel narážejí bezhlavě na evropskou realitu. Evropská realita má již své vlastní problémy, které je třeba řešit, a my konzervativci jsme na ně opakovaně upozorňovali. Máme problémy se způsobem, jakým je EU řízena, s levicovými tendencemi, které v Bruselu vidíme, s nihilismem, woke-ismem, woke-kulturou a se vším, co v Bruselu představuje levicovou politiku. Máme dost vlastních problémů, takže se nemusíme zatěžovat problémy migrantů. Nemůžete zůstat věčně na sociálních dávkách a přivést svou rodinu, aby se pokusila o slušný život v EU, aniž byste na něj jakkoli přispěli. My Evropané jsme těmto lidem neudělali nic špatného. Pomáháme jim, jak jen to lidsky jde, ale oni po nás nemohou chtít, abychom změnili svůj způsob bytí, abychom se vzdali toho, co jim dáváme. Musí to pochopit. Ti, kteří nemohou najít práci, se nemohou integrovat, musí se vrátit tam, odkud přišli, jinak to nebude dobře vypadat ani pro ně, ani pro Evropu. Sociální migrace je problém. Zamysleme se nad jejich životním stylem. Evropanů je již velmi málo. Rodí se stále méně dětí. Nebo najednou čelíte velké mase zejména muslimského obyvatelstva, které má hodně dětí. Pokud budou tito lidé přicházet i nadále, změní to celou strukturu evropské společnosti. Většinové muslimské obyvatelstvo nás bude dusit. Evropa nebude za deset let vypadat tak jako nyní. Vše se změní. Dojde ke kulturnímu posunu, k masivním sociálním hnutím. Křesťané se na svém kontinentu stanou menšinou a myslím, že nikdo nechce vidět, jak taková vyhlídka bude vypadat. „
Rep: O vytvoření jednotné evropské armády se diskutuje již dlouho. Mohlo by být jeho použití řešením, jak zabránit nelegálním přistěhovalcům dostat se do EU?
Adela Mîrza: „Již nějakou dobu se hovoří o vytvoření evropské armády. Nemyslím si, že je to proveditelné, ne v blízké budoucnosti. Dokud nebudeme mít harmonizovanou evropskou armádu, bude nás chránit NATO. Nevím, jestli je účelem armády zabránit nelegálním přistěhovalcům dostat se do EU. Je třeba posílit policejní síly na hranicích nebo tam, kde je to potřeba. Lze využít stávající donucovací orgány. Nemyslím si, že k zastavení imigrace je potřeba armáda. Hranice je třeba posílit, lodě je třeba vracet zpět. Pokud bude vytvořena evropská armáda, bude mít zcela jiný účel, a to bránit Evropu před nebezpečím, které ji ohrožuje, nikoli nutně pro migranty.“
Rep: Proč nejsou východoevropské země pro migranty atraktivní?
Adela Mîrza: „Východoevropské země nejsou pro migranty atraktivní, protože jsou také rostoucí, rozvíjející se, nikoliv vysněný ráj pro ty, kteří přicházejí z Afriky. Nechtějí zůstat ani ve Španělsku nebo Itálii. Chtějí odejít do Francie, kde žije většina obyvatel podobná té jejich. Francie již začala sabotovat sama sebe. Bude to úplně jiná země, než jakou známe. Sociální politika je velmi laxní. Francie má nyní velký problém. Migranti nechtějí zůstat ve východní Evropě, protože zdejší země jim nemají co nabídnout, a východní Evropa se snaží dohnat západní země.“
Rep: Kdo na tomto evropském paktu vydělá a kdo prodělá?
Adela Mîrza: „Migrační pakt je velmi špatné opatření. Je třeba ji od základu přehodnotit. Evropa z tohoto paktu rozhodně neprofituje. Evropa prohrává na všech úrovních. Jedinou výjimkou jsou případy, kdy lze tyto migranty vybrat jako pracovní sílu – tam, kde je to potřeba a kde je poptávka – ano. Jinak NE, jsme zahlceni obyvatelstvem, které migruje z jednoho kontinentu na druhý a nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Je třeba jim poskytnout sociální a zdravotní pomoc. Pro EU jsou to obrovské náklady. Nejprve musíme zachránit svou Evropu, abychom mohli zachránit ostatní. Evropský pakt o migraci přináší víc než užitek. Pokud budeme bezpodmínečně přijímat přistěhovalce do EU, bude to mít ve střednědobém a dlouhodobém horizontu katastrofální hospodářské důsledky. To, co udělala paní Merkelová, bylo nevýslovně hloupé. Přijetím milionů přistěhovalců zapálila Evropu. To musí urychleně přestat! Jinak už nebudeme mít Evropu. „