Subscribe
Zdá se, že energetická krize je zažehnána, protože evropské země zvítězily v boji za snížení závislosti na ruském plynu. Navzdory obavám skeptiků jsou zásobníky zemního plynu v zemích EU nyní naplněny z více než 80 %, což je dostatečná zásoba na to, aby vystačila bez ohledu na to, kolik zimy ještě zbývá. Boj členských států za dosažení větší energetické nezávislosti na dovozu ze třetích zemí a odlesňování však ještě není u konce. Dopad klimatických změn, který je v posledních letech stále citelnější, spolu s bezprostředními energetickými důsledky války na Ukrajině, vyvíjí tlak na evropské orgány, kterým se v posledních dvou letech podařilo předložit konkrétní akční plány a ucelený legislativní balíček na podporu evropské zelené politiky. Jedním z jejich klíčových bodů je rozsáhlé zavádění obnovitelných zdrojů energie a zejména nahrazení metanu biometanem a vodíkem. Ambice Evropské unie zvýšit v nadcházejících desetiletích výrobu biometanu, podporované sdruženími evropských biometanových společností, hovoří o výrobě 35 miliard metrů krychlových biometanu do roku 2030. Je známo, že v EU se v současné době vyrábí pouze 3 miliardy metrů krychlových biometanu. Zvýšení této produkce na 35 miliard metrů krychlových, tj. desetinásobek současné produkce, vyžaduje podle odborníků nejen více vstupních surovin, ale také výstavbu přibližně 5 000 nových zařízení na výrobu biometanu. Co se týče vodíku, jeho výroba je dnes v Evropě ještě méně rozvinutá než výroba biometanu.
Plán REPowerEU, který Evropská komise zahájila na začátku roku 2022, byl přijat poté, co se na něm Rada a Parlament rychle, během několika měsíců, dohodly, a v loňském roce byl během několika měsíců doplněn/koncentrován legislativním balíčkem Fit for 55. Jejich cílem je podpořit dosažení ambiciózních evropských cílů v oblasti klimatu, ale také zajistit dlouhodobou energetickou bezpečnost a nezávislost EU. Úspora energie, diverzifikace zdrojů a výroba čisté energie, která sníží závislost na dovozu fosilních paliv – zejména ruského zemního plynu – to jsou jen některé z cílů projektu REPowerEU, který nabízí vizi budoucnosti celého evropského energetického odvětví. Za účelem dosažení těchto cílů dosáhly Evropský parlament a Rada politické dohody o financování programu REPowerEU, která členským státům umožňuje zahrnout konkrétní opatření REPowerEU do jejich plánů obnovy a odolnosti. K tomu mají členské státy k dispozici velkorysý fond ve výši 20 miliard eur, který pochází z rozpočtu politiky soudržnosti EU, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Nástroje pro propojení Evropy, Fondu inovací, vnitrostátních a evropských fondů, soukromých investic a Evropské investiční banky.
Rumunsko: Peníze z NERP na tepelnou renovaci budov, nikoli na rozvoj infrastruktury pro zelenou energii
Rumunsko dostává z fondu nevratné dotace ve výši 1,4 miliardy eur. Rumunský plán REPower EU, začleněný do Národního plánu obnovy a odolnosti, který musí vláda v Bukurešti ještě schválit Evropskou komisí, zahrnuje pouze projekty energetické obnovy budov – což je další součást evropského plánu. Jinými slovy, vláda v Bukurešti neplánuje investovat – přinejmenším do roku 2026, kdy má dokončit projekty financované z PNRR – ani euro do vytvoření a rozvoje infrastruktury potřebné k výrobě „zelené“ energie.
Balíček Fit for 55, který je základem ambiciózních cílů snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 % (v porovnání s úrovní z roku 1990) a dosáhnout do roku 2050 neutrality z hlediska emisí CO2, přijatý jako doplněk balíčku REPowerEU na konci loňského roku, stanoví společná pravidla pro vnitřní trhy s obnovitelným plynem, zemním plynem a vodíkem. Tato pravidla vytvářejí nezbytný legislativní rámec pro organizaci přechodu plynárenství na obnovitelné a nízkouhlíkové plyny, zejména biometan a vodík. Návrh Fit for 55 stanoví regulační rámec pro vodíkovou infrastrukturu a trhy a počítá se zřízením samostatného evropského subjektu pro provozovatele vodíkových sítí, který by byl oddělený od subjektů zabývajících se přepravou plynu. Obecně bylo přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu stanoveno v rámci limitu 2 % objemových, aby byla zajištěna harmonizovaná kvalita plynu.
Aby však výroba vodíku a biometanu mohla úspěšně nahradit dovoz plynu a případně jej nahradit, budou muset evropské země vynaložit značné investice. Biometan, který se získává čištěním bioplynu, se již několik let používá především jako palivo ve velkých zemědělských podnicích. Například v Německu, které toto odvětví rozvinulo, pokrývá biometan 1 % poptávky po plynu, ale do sítě se dodává jen malá část vyrobeného množství.
Ačkoli je výroba bioplynu v současné době efektivní pouze ve velkých zemědělských podnicích, v budoucnu, s investicemi do výrobních technologií, přinese tento nový biotechnologický obor kromě výroby biometanu i další výhody. Digestát – materiál z plynových fermentorů – bude moci ve větším měřítku nahradit stále dražší a ekologicky škodlivější syntetická hnojiva.