Subscribe
Arménie učinila rozhodný krok směrem k členství v EU, což znamená možnou změnu směru její zahraniční politiky a geopolitického postavení.
Vláda premiéra Nikola Pašinjana schválila návrh zákona, který v případě schválení parlamentem povede k formalizaci kandidatury země do EU a k předložení této otázky k posouzení v referendu. Tento vývoj představuje pro zemi tradičně spjatou s Ruskem a ponořenou do delikátní situace konfliktu se sousedním Ázerbájdžánem významný zlom.
Změna politického a geopolitického směřování
Projekt sbližování s EU přichází v době, kdy Arménie přehodnocuje svá historická spojenectví. Po desetiletích závislosti na Moskvě se Jerevan začal přibližovat Západu a zintenzivňuje politickou, hospodářskou a vojenskou spolupráci s evropskými partnery. Toto postupné odpoutávání se urychlila nejednoznačná role Ruska v konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o kontrolu nad Náhorním Karabachem. V září 2023 zahájil Ázerbájdžán bleskovou kampaň s cílem získat zpět kontrolu nad tímto regionem s arménskou většinou, aniž by Moskva podnikla jakoukoli konkrétní akci na obranu svého arménského spojence, a to navzdory dohodám o příměří.
Legislativní proces a referendum
Návrh zákona schválený arménskou exekutivou představuje předběžný, ale zásadní krok. Po projednání v parlamentu, kde má vládnoucí strana Občanská smlouva pevnou většinu, bude návrh předložen k referendu. Tato iniciativa vzešla z lidové petice, která shromáždila 50 000 podpisů potřebných k zahájení legislativního procesu. Podle premiéra Pašinjana bude schválení textu pouze začátkem dlouhé a složité cesty, která bude vyžadovat jasný akční plán a úzkou spolupráci s Bruselem při definování plánu přistoupení.
Závislost na Rusku a konflikt s Ázerbájdžánem
Přestože Arménie usiluje o přiblížení k Evropě, čelí řadě významných překážek. Země je stále silně závislá na Rusku, a to z ekonomického, energetického i bezpečnostního hlediska. Moskva má v Arménii vojenskou základnu a je pro Jerevan klíčovým obchodním partnerem. Arménie je navíc členem Euroasijské hospodářské unie (EAEU), obchodního bloku ovládaného Ruskem, což by bylo neslučitelné s případným členstvím v EU. Na konfliktní frontě s Ázerbájdžánem přetrvává vysoké napětí. Baku, povzbuzené svou rolí dodavatele energie do Evropy prostřednictvím Jižního plynového koridoru, nedávno zaujalo vůči Arménii agresivní rétoriku, když ji označilo za „fašistickou hrozbu“ a navrhlo, aby byla „zničena“. Taková prohlášení podkopávají pokrok směrem k mírovému řešení konfliktu, které rovněž zprostředkovává EU.
Stín Kremlu a evropská reakce
Krok Arménie nezůstal v Kremlu bez povšimnutí. Mluvčí ruské vlády Dmitrij Peskov zdůraznil, že Jerevan si může zvolit vlastní geopolitickou orientaci, ale upozornil, že vstup do EU by znamenal odchod z EAEU. Tento postoj odráží snahu Moskvy udržet si svůj vliv v regionu, a to i v době, kdy je její role garanta bezpečnosti Arménie zpochybňována. Na druhé straně se zdá, že Brusel je připraven své partnerství s Arménií zintenzivnit. Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan předpokládá, že by v nadcházejících měsících mohly být podepsány nové dohody s EU, včetně případné vízové liberalizace, která by usnadnila cestování mezi oběma územími.
Dlouhá a složitá cesta
Vstup do Evropské unie je pro Arménii ambiciózní vyhlídkou, ale nebude to rychlý proces. Nedávná historie jiných kandidátských zemí ukazuje, že jednání mohou trvat roky, ne-li desetiletí, a vyžadují rozsáhlé politické, hospodářské a sociální reformy. Pro Arménii jsou tyto výzvy umocněny obzvláště složitým geopolitickým kontextem, který se vyznačuje závislostí na Rusku a nevyřešeným napětím s Ázerbájdžánem. Projekt přistoupení k EU však Arménii nabízí reálnou příležitost posílit svou suverenitu a diverzifikovat svá spojenectví s cílem dosáhnout stabilnější a prosperující budoucnosti. Odhodlání Pašinjanovy vlády a podpora obyvatelstva budou rozhodujícími faktory při překonávání překážek na cestě do Bruselu.
Alessandro Fiorentino