Bílá kniha EU: Více dluhů na obranu a nová evropská strategie

Několik hodin před zasedáním Evropské rady v Bruselu učinila Evropská unie další krok k posílení společné obrany.

Představení bílé knihy o obraně znamenalo zlom, neboť Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové představila možnost překročit výdajové limity stanovené Paktem stability za účelem financování investic do vojenského sektoru.

Jádro návrhu spočívá v aktivaci tzv. ochranné doložky, která umožňuje členským státům získat výjimky z přísných pravidel Paktu stability. Toto opatření by umožnilo vyčlenit mimořádné zdroje na obranu, čímž by se v příštích čtyřech letech uvolnilo až 650 miliard eur dodatečných investic. Evropská komise požádala vlády členských států, aby tyto výjimky aktivovaly do konce dubna, s vyhlídkou, že do června je vyhodnotí výkonný orgán Společenství a do července je definitivně přijme Evropská rada. Poselství je jasné: Evropa musí rychle a ve velkém měřítku posílit své obranné kapacity.

Italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti zdůraznil, že je třeba vyjasnit dobu trvání a rozsah tohoto opatření, a zdůraznil, že investice do obrany mají dlouhodobý dopad na veřejné finance. Antonio Missiroli, hlavní poradce Institutu pro mezinárodní politická studia (ISPI), rovněž zdůraznil, že tato výjimka představuje příležitost pro země s vysokým veřejným dluhem, jako je Itálie. Po letech žádostí o větší flexibilitu fiskálních pravidel by Itálie nyní mohla využít cílené výjimky k posílení svých vojenských schopností. Kromě ochranné doložky navrhuje bílá kniha zřízení nového finančního nástroje, jehož dotace se odhaduje na přibližně 150 miliard eur v průběhu tří nebo čtyř let. Tento fond by nabízel půjčky za výhodných podmínek členským zemím, které investují do nových společných obranných projektů.

Toto opatření je součástí širší strategie na podporu spolupráce mezi členskými státy při výrobě zbraní, vojenském technologickém vývoji a posilování strategického odstrašování. Komise trvá na tom, že je třeba rozvíjet rozsáhlé projekty a podporovat společné zadávání veřejných zakázek, aby byl evropský obranný průmysl konkurenceschopnější v celosvětovém měřítku. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu v Kodani zopakovala, že cílem je, aby se Evropa do roku 2030 stala důvěryhodnou vojenskou mocností. Program „Připravenost 2030“ je zaměřen na posílení vojenské logistiky, výroby munice, vývoje bezpilotních letounů, protivzdušné a protiraketové obrany. Podle von der Leyenové složitost a náklady těchto projektů přesahují možnosti jednoho státu, a proto je nutná užší spolupráce mezi členskými státy.

Bílá kniha znovu rozvířila debatu o možnosti vytvoření evropské armády. Ačkoli EU nemá společný vojenský štáb jako NATO, myšlenka společných sil získává konsenzus. Missiroli zdůraznil, že formální armáda EU není ve smlouvách předpokládána, ale některé členské státy by se mohly rozhodnout vytvořit společnou obrannou strukturu na dobrovolném základě. Bílou knihou o obraně činí Evropská unie rozhodný krok směrem ke strukturovanější a ambicióznější vojenské politice. Přijetí ochranné doložky a vytvoření nových finančních nástrojů by mohlo znamenat zlom ve schopnosti Evropy zajistit vlastní bezpečnost. Otázkou však zůstává dlouhodobá udržitelnost těchto investic a politická vůle jednotlivých členských států směřovat k větší integraci v oblasti obrany. Cesta k vojensky autonomní Evropě je ještě dlouhá, ale zdá se, že je vytyčena. Zásadní bude, aby každá členská země měla možnost samostatně si zvolit podmínky přistoupení k novému evropskému strategickému plánu. Společná obrana zůstává prioritou, stejně jako definice stabilního a trvalého mezinárodního míru.

Alessandro Fiorentino