Blízký východ sedí na sudu s prachem

Poprvé po dvou letech se svět už nedívá na Ukrajinu, ale na Blízký východ. Srovnání války v Izraeli s teroristickými útoky v USA ze září 2001, které někteří komentátoři uvádějí, je opodstatněné přinejmenším kvůli překvapivému efektu a brutalitě, jimiž se vyznačovaly oba útoky, které se odehrály s odstupem dvou desetiletí, ale také proto, že již nyní jsou patrné globální dopady.

Pokud jde o to, „kdo z této nové války těží“, analytici se shodují v tom, že hlavní prospěch – přinejmenším politický a mediální – by z ní měly mít Rusko a Írán. Ale pokud jde o otázku, jaký dopad bude mít tato válka na nás ostatní, je příliš brzy na spekulace. Nelze si však nevšimnout rozdílu v reakci dvou hlavních světových politických hráčů – Evropské unie a USA. Zatímco představitelé EU se zabývají spíše humanitární stránkou problému, zdá se, že USA mají větší zájem o poskytnutí vojenské podpory v oblasti. V obou případech, jak pro evropské státy, tak pro USA, se sliby podpory palestinskému obyvatelstvu v prvním případě a izraelské armádě v druhém případě promítají do finančních prostředků, a to v době, kdy se obě strany již 22 měsíců snaží podpořit – vojensky i humanitárně – Ukrajinu napadenou Ruskem. Tato podpora Ukrajinců by však mohla v nadcházejících měsících utrpět přinejmenším kvůli narušení řetězce dodávek zbraní v důsledku konfliktu v Izraeli. Za druhé, intenzita mediálního zájmu o Ukrajinu a jejího prezidenta Volodimira Zelenského, který neutrpěl ani po nedávném obnovení konfliktů v Náhorním Karabachu nebo Kosovu, by se mohla snížit, jakmile se do povědomí veřejnosti dostanou problémy na Blízkém východě.

„Mluvíme o činu typu 11. září a takový čin je podle mezinárodního práva nepřímo a mlčky trestán zničením těch, kteří jej provedli,“ komentoval pro Svobodnou Evropu dopady války v Izraeli ředitel Euroatlantického centra odolnosti Ovidiu Raețchi, státní tajemník rumunského ministerstva zahraničních věcí.

„Je to obrovský neúspěch pro Izrael a obrovský úspěch pro Hamás. Nebyli jsme připraveni a stále nejsme, abychom zůstali politicky korektní,“ řekl Kobi Michael, expert z telavivského think tanku INSS, kterého citovala agentura AFP.

Rusko a Írán nepřímo profitují z konfliktu mezi Izraelem a Hamásem

Rusko, které zaujímá zdánlivě neutrální postoj vůči stranám zapojeným do nedávného konfliktu na Blízkém východě, se podle komentátorů zdá být jedním z jeho hlavních beneficientů. Z mediálního hlediska mohou Rusko a Vladimir Putin získat vše, když přesunou pozornost od masakrů na Ukrajině a neúspěchu války s Ukrajinou k novému konfliktu. A že Kreml této příležitosti využije, je zřejmé z nedávných prohlášení mluvčího Dmitrije Peskova a samotného prezidenta Vladimira Putina, kteří se již snaží tuto otázku prosadit na mezinárodní scéně.

První reakcí „cara“ po teroristických útocích Hamásu v pásmu Gazy bylo, že tato válka v Izraeli „ukazuje selhání politiky USA na Blízkém východě“. Kreml zároveň oznámil, že udržuje diplomatické vztahy s oběma válčícími stranami.

„S Palestinci máme dlouhodobé historické vztahy, nadále udržujeme kontakty, a to i na vysoké úrovni. Zároveň však máme vztahy s Izraelem, s nímž máme také mnoho společného, zejména velký počet krajanů žijících v tomto státě,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

„Máme v úmyslu pokračovat v našem úsilí a podílet se na hledání způsobu, jak konflikt vyřešit,“ dodal kremelský představitel.

Později Dmitrij Peskov na energetické konferenci v Moskvě zopakoval, že turecký prezident Tayyip Erdogan (který se nedávno setkal s politickým vůdcem Hamásu Ismailem Haníjou) kritizoval vyslání americké vojenské letadlové lodi do Středozemního moře.

„Nechápu, proč USA přivážejí do Středozemního moře letadlovou loď. Opravdu nechápu, jaký je jejich účel. Chystají se bombardovat Libanon nebo co?“ řekl.

Vzhledem k mediálnímu potenciálu tohoto tématu ho využila i Ukrajina, když z neoficiálních zdrojů přišla zpráva, že Hamás používá západní zbraně (EU i USA), které byly zaslány ukrajinské armádě. Kyjevské úřady tvrdí, že jde o součást ruského dezinformačního plánu, který má útok teroristů z radikální palestinské skupiny Hamas na Izrael využít k velké provokaci proti Ukrajině. Podle kyjevských úředníků byly zbraně vyrobené v USA a evropských zemích ve skutečnosti zabaveny ruskou armádou na Ukrajině a předány teroristům s cílem kompromitovat Ukrajinu.

Druhým hlavním příjemcem konfliktu v Izraeli se zdá být Írán, stát, který se hlásí k doktríně zničení Izraele a pro nějž by měl mírový proces mezi ním a Saúdskou Arábií politické i ekonomické důsledky. Ačkoli Teherán oficiálně popřel, že by se jakkoli podílel na útocích Hamásu v Izraeli ze 7. října, a ačkoli neexistují žádné důkazy o opaku, zámořská média informovala, že Hamás v posledních letech dostával od Íránu finanční podporu, technickou pomoc při výrobě raket a bezpilotních letounů s pokročilými naváděcími systémy a výcvik ve vojenské taktice v táborech mimo Palestinu.

Evropská unie: podpora palestinského obyvatelstva nesmí být pozastavena

Šéf evropské diplomacie Joseph Borrell po zasedání Rady ministrů zahraničních věcí v Ománu, které se týkalo války v Izraeli, oznámil, že bylo dosaženo dohody o tom, že podpora palestinskému obyvatelstvu by neměla být pozastavena, ale naopak zvýšena. Evropský úředník zdůraznil, že tento postoj podporuje drtivá většina členských států EU. V souvislosti s humanitární otázkou Borrell zdůraznil, že Izrael musí respektovat mezinárodní právo, a poukázal na prohlášení izraelského ministra obrany, že Izrael přeruší dodávky vody, elektřiny a dokonce i potravin do oblasti.

„Izrael má právo se bránit, ale musí to být v souladu s mezinárodním právem, s humanitárním právem, a některá rozhodnutí jsou v rozporu s mezinárodním právem,“ řekl Borrell v Ománu.

„Některé akce – a OSN to již řekla – (jako) odříznutí vody, elektřiny, potravin pro masy civilistů jsou v rozporu s mezinárodním právem,“ řekl Borrell.

Podobný postoj vyjádřil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který uvedl, že Izrael má sice právo bránit se útokům, ale osobně očekává, že reakce na útok Hamásu bude přiměřená, a zdůraznil, že „je třeba zabránit ztrátám na životech nevinných civilistů“.

USA, naléhavé dodávky zbraní Izraeli a strategický krok: největší letadlová loď bude umístěna ve východním Středomoří

Největší americká letadlová loď USS Gerald R. Ford bude dohlížet na bezpečnost Středomoří na Blízkém východě. Spolu s pěti křižníky a torpédoborci s řízenými střelami, které se již nacházejí ve Středozemním moři, bude v rámci úsilí USA o zajištění bezpečnosti této země naveden do východní části moře poblíž Izraele. Současně Bidenova administrativa v současné době „aktivně“ pracuje na splnění žádosti Izraele o naléhavé dodávky zbraní svému blízkému vojenskému spojenci Izraeli. Aby však bylo možné uspokojit potřeby Izraele a Ukrajiny v oblasti zbrojení současně, požádali nedávno američtí vojenští představitelé Kongres o schválení dodatečného financování výroby a nákupu munice.

„Opravdu důležitou věcí, zejména pokud jde o munici a naši schopnost potenciálně podporovat Izraelce i Ukrajince současně, je dodatečné financování ze strany Kongresu, abychom mohli rozšířit naši výrobu a pak zaplatit samotnou munici,“ vysvětlila Christine Wormuthová novinářům na armádní akci, uvedla agentura Reuters.

Izrael, který není součástí Severoatlantické aliance, je významným odběratelem vojenského vybavení vyrobeného v USA, ale zároveň rozvíjí vlastní zbrojní výrobu. Část z nich je určena pro evropský trh, konkrétně pro Německo. Před několika měsíci podepsaly Německo a Izrael dohodu v hodnotě 3,5 miliardy dolarů, která evropské zemi umožňuje zakoupit pokročilý systém protiraketové obrany Arrow 3, který Izrael vyvinul společně s USA.