Blok USA a EU zpřísnil sankce proti Íránu

Týden po prvním údajném útoku Íránu na Izrael se reakce Izraele, kterou vojenští analytici očekávají, zatím nedostavila. Několik zemí – včetně USA a evropského bloku – však již oznámilo svůj záměr zpřísnit sankce vůči Teheránu. Po „dekapitaci“ teheránského raketového programu bude pravděpodobně následovat embargo na íránskou ropu.

Scénáře vývoje konfliktu mezi Izraelem a Íránem sahají od taktického izraelského útoku na to, co je považováno za íránský jaderný program, až po ještě širší rozšíření války, která na Blízkém východě probíhá již více než šest měsíců. Jisté je, že světoví lídři, včetně Bílého domu, který přislíbil Izraeli „železnou“ podporu, sice slibují Teheránu tvrdé sankce, ale zároveň ho vyzývají, aby se držel zpátky. Po celou tu dobu, aby byl Írán „pokořen a oslaben“, by mohly být na žádost Izraele Islámské revoluční gardy (IRGC), tedy elitní jednotky íránské armády, prohlášeny světovými státy za teroristickou organizaci. Bílý dům tak učinil již v roce 2019 za Donalda Trumpa a několik zemí – včetně Francie a Německa – se vyjádřilo, že by takové opatření bylo nezbytné. Všechny tyto sankce jsou nezbytné nejen proto, aby se snížila schopnost Íránu působit ve válce na Blízkém východě – přímo nebo prostřednictvím teroristických organizací, které v posledních měsících podnikly útoky na Izrael -, ale také proto, aby se zabránilo další pomoci Rusku v jeho válce proti Ukrajině.

Konflikt na Blízkém východě eskaluje

13. dubna Teherán vypálil na Jeruzalém 200 raket, z nichž většina byla zachycena před dopadem na izraelské území. Jedná se prakticky o první přímý útok Íránu na Izrael a podle teheránských úřadů jde o reakci na útok na íránský konzulát v Sýrii, při němž bylo zabito sedm příslušníků Sboru revolučních gard (IRGC), včetně dvou generálů. Útok v Damašku 1. dubna nebyl připsán Izraeli. Po íránském útoku 13. dubna následoval další útok, který zahájil Hizballáh na severu země, a protiútok – Teheránem nepotvrzený – na Isfahán, oblast Íránu, kde se nachází silná vojenská základna a jaderná elektrárna. Každá z nich měla omezené následky a nepřinesla žádné ztráty na životech, a přestože byly popsány jako demonstrace síly ze strany jednoho či druhého aktéra konfliktu, vypadají spíše jako série postupných pomst. Náčelník generálního štábu izraelské armády generálporučík Herzi Halevi oznámil, že íránský útok nezůstane bez odezvy, ale zdá se, že Izrael zatím čelí pouze silné diplomatické ofenzívě. Íránský prezident Ebrahím Raisí prohlásil, že Teherán považuje tuto epizodu za ukončenou, pokud Izrael nepodnikne odvetné kroky, a pohrozil „tvrdou, rozsáhlou a tvrdou reakcí“ na jakoukoli akci proti zájmům islámského státu. Jak USA – hlavní spojenec Izraele -, tak Ruská federace – spojenec Teheránu – vyzvaly ke zdrženlivosti.

„Ať Izrael přijme vítězství,“ řekl americký prezident Joe Biden.

„Vladimir Putin vyjádřil naději, že všechny strany projeví rozumnou zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, které by mělo katastrofální důsledky pro celý region,“ uvedl Kreml.

Pokud jde o útok Íránu na Izrael, teheránská státní média prohlásila, že šlo o pomstychtivou operaci, kterou považuje za úspěšnou. Írán tvrdí, že chtěl demonstrovat sílu, nikoli ji použít. Jinými slovy, chtěla ukázat, že je schopna čelit izraelské obraně, aniž by se musela obracet na spojence v regionu.

To je ostatně také hlavní účel íránského raketového programu, který je odstrašujícím a útočným arzenálem, a to jak preventivním, tak reaktivním. Teherán se rozhodl vyvíjet balistické a řízené střely jako svůj hlavní prostředek odstrašení protivníků vzhledem ke svým omezeným pozemním a námořním kapacitám a velmi omezeným vzdušným silám z hlediska množství a kvality. Raketový program je však také součástí íránského jaderného programu, protože podle odborníků je k účinnému zprovoznění jaderné bomby zapotřebí také odpalovací rampy, které ji dopraví k cíli, tedy balistické a řízené střely. Íránský raketový program je předmětem jedněch z nejpřísnějších sankcí, které byly na Teherán v uplynulém desetiletí uvaleny.

Írán byl opakovaně obviňován ze závažného porušování lidských práv, včetně omezování práva na svobodu projevu a pokojné shromažďování a systematické diskriminace žen ve veřejném i soukromém životě, ale byl také obviňován z nadměrného zbrojení a kritizován za nedostatečnou transparentnost svých plánů v této oblasti. Rada bezpečnosti OSN systematicky uvaluje na Teherán sankce – od embarga na dodávky zbraní až po monitorování íránských bank, aby se ujistila, že se nepodílejí na financování jaderného programu. Nejnovější sankce – vydané na ochranu bezpečnosti v regionu i mimo něj – se zaměřují na dodávky vybavení, zboží, technologií a komponentů balistických raket. Evropská unie se s těmito sankcemi smiřuje od roku 2011. Od té doby byla omezení obnovována a dokonce zpřísňována, protože jejich platnost vypršela.

Po útoku Íránu na Izrael – ceny ropy výrazně vzrostly

Po útoku na Írán vyzval Izrael své spojence, aby na íránský raketový program uvalili sankce, protože omezení OSN vypršela loni v říjnu. Některé země – včetně USA, Spojeného království a EU – tato omezení zachovaly, a dokonce je zpřísnily. Šéf izraelské diplomacie Eli Cohen rovněž vyzval k tomu, aby byly Revoluční gardy, které jsou v Íránu mocnou silou nejen vojenskou, ale i ekonomickou, prohlášeny za teroristickou organizaci. Zatímco USA tak již učinily v roce 2019, ostatní země – například Velká Británie – stále váhají. Mezi státy, které jsou nejvíce odhodlány souhlasit s tímto opatřením, patří hlavní evropský spojenec Izraele, Německo.

Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan uvedl, že nové sankce proti Teheránu budou zaměřeny na jeho raketový program, revoluční gardy a íránské ministerstvo obrany, a zdůraznil, že příkladu USA budou následovat i jejich spojenci a partneři, kteří přijdou s vlastními sankcemi.

Druhým důležitým prvkem budoucích sankcí by mohla být ropa, tvrdí americká ministryně financí Janet Yellenová.

„Naše sankční nástroje si neprohlížíme. Ale v rámci diskusí, které jsme vedli, máme i nadále na stole všechny možnosti, jak narušit financování terorismu v Íránu. Je zřejmé, že Írán nadále vyváží určitou část ropy. Možná budeme schopni udělat více,“ uvedla nedávno americká ministryně financí Janet Yellenová.

Od útoku 13. dubna navíc výrazně vzrostly ceny ropy. Janet Yellenová poukázala na to, že sankce uvalené Spojenými státy již stanovují téměř úplné embargo na obchod s Íránem, přičemž tato opatření byla přijata s cílem izolovat Írán a oslabit jeho schopnost financovat zastupitelské skupiny a podporovat Rusko ve válce na Ukrajině.

Země Evropské unie rovněž zvažují uvalení nových sankcí na Írán. Šéf evropské diplomacie Joseph Borrell nedávno uvedl, že některé členské státy již požádaly o prodloužení stávajících sankcí. Po videokonferenci s ministry zahraničí EU Borrell novinářům řekl, že zašle Evropské službě pro vnější činnost žádost o zahájení prací na zavedení nových omezujících opatření. Podle šéfa evropské diplomacie by se rozšířilo omezení dodávek bezpilotních letounů do Ruska a raket – a možná i dodávek – blízkovýchodním partnerům. Německo a Francie, stejně jako další členské státy, již tyto návrhy veřejně podpořily, dodal Joseph Borell.