Subscribe
Celý svět bude sledovat USA 5. listopadu, kdy si Američané zvolí svého 60. prezidenta a kdy se bude opakovat volební souboj – nebo „odveta“, jak tomu říká zámořský tisk – mezi současným demokratem Joem Bidenem a republikánem Donaldem Trumpem v roce 2020. Poslední podobný souboj v dějinách USA se odehrál v roce 1956, kdy republikán Dwight Eisenhower porazil v roce 1952 svého soupeře, demokrata Adlaie Stevensona. Pokud bude Donald Trump znovu zvolen, stane se druhým prezidentem v historii USA, který vyhrál dvě období bez přestávky. Evropa rovněž pozorně sleduje americké volby a kampaň, která jim předchází, zejména proto, že na jejich výsledku závisí budoucnost transatlantických hospodářských a vojenských vztahů. Protože záleží na tom, kdo v budoucnu povede Bílý dům, zda tento vztah zůstane vztahem „důvěry“ a „přátelství“ s blokem EU na starém kontinentu. Bývalý prezident, nyní prezidentský kandidát Donald Trump chce„Udělat Ameriku znovu velkou, znovu“ (remake jeho předchozího volebního hesla Make America Great Again a hesla, které použil jeho předchůdce Ronald Reagan v roce 1980 – Udělejme Ameriku velkou), ale nikoliv přispět ke globální rovnováze, ale vnutit USA pozici síly, a to i v rámci Severoatlantické aliance.
Trump a Biden získali nominace svých stran
Joe Biden i Donald Trump překročili hranici delegátů potřebnou k získání nominace svých stran pro prezidentské volby. Vnitřní volby v Demokratické straně proběhly bez většího rozruchu a demokraté ve velkém počtu hlasovali pro současného prezidenta, který překročil minimální potřebný počet hlasů. Pokud jde o Donalda Trumpa, ten zvítězil v superúterý a vyhrál 14 z 15 celostátních voleb poté, co jeho poslední výrazná soupeřka, bývalá velvyslankyně OSN Nikki Haleyová, odstoupila.
Konfrontace mezi nimi začala bezprostředně po vyhlášení výsledků vnitrostranických voleb. Trump hovořil o svém přesvědčení, že volby v roce 2020, kdy prohrál, byly zmanipulované a že ho prokurátor okresu Fulton politicky pronásleduje. Republikánský kandidát si vzal na mušku také Bidena a obvinil ho, že během svého působení v úřadu nedokázal zastavit příliv migrantů na jižní hranici. Biden na to reagoval slovy o Trumpově „kampani zášti, pomsty a odplaty, která ohrožuje samotnou myšlenku Ameriky“.
Je více než jisté, že otázka migrace bude v kampani Donalda Trumpa v centru pozornosti, stejně jako boj proti změně klimatu bude jednou z hlavních předností Joea Bidena, což jsou témata, kterých se v kampani 2020 rovněž dotkli a která oba v posledních čtyřech letech prosazovali. Letošní kampaň se však bude zabývat i citlivějšími tématy, jako je oplodnění in vitro, nedávno zakázané v Alabamě, nebo vztahy USA se zeměmi NATO a Evropou, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Obavy, že se Trump odpojí od ukrajinské kauzy a zaujme proruský postoj, podpořily zprávy, že to byl právě on, kdo tlačil na republikánské senátory, aby nehlasovali pro 60 miliard dolarů slíbené podpory Ukrajině. Zablokováním této podpory by USA v podstatě podpořily Vladimira Putina, s nímž během svého prvního funkčního období udržovaly mimořádně vřelé vztahy.
K tomu je třeba připočíst Trumpova prohlášení před kampaní, že by neměl problém s tím, kdyby Rusko zaútočilo na členský stát NATO, pokud by neplatil své příspěvky. Měl na mysli 2% podíl HDP na výdaje na obranu, který je stanoven v alianční smlouvě. A to v situaci, kdy z 31 členských států pouze 11 dosahuje této smluvně stanovené úrovně. Bývalý prezident si opakovaně stěžoval, že USA vynakládají na kolektivní obranu mnohem více peněz než jiné země. Z tohoto důvodu ani jednou nevyhrožoval vystoupením USA z NATO.
„Neplaťte, nebudeme vás bránit,“ řekl údajně na setkání s hlavou státu NATO.
„Řekl jsem: ‚Všichni zaplatí.‘ Odpověděl: „A když nezaplatíme, budete nás chránit? „Rozhodně ne.“ Nemohl tomu uvěřit,“ vyprávěl Donald Trump. „Ne, nechránil bych vás,“ vzpomínal Trump na to, co řekl prezidentovi, jehož jméno nezmínil. „Ve skutečnosti bych Rusko povzbuzoval, ať si dělá, co chce. Musíte za to zaplatit. Musíte zaplatit své účty,“ řekl Trump v Jižní Karolíně podle zámořských médií.
Bílý dům zřejmě označil výroky Donalda Trumpa za „děsivé a znepokojivé“.
„Prezident Biden obnovil naše spojenectví a posílil nás ve světě, protože ví, že první povinností každého vrchního velitele je zajistit bezpečnost amerického lidu a zůstat věrný hodnotám, které nás spojují. Podporovat invaze vražedných režimů do zemí našich nejbližších spojenců je děsivé a znepokojivé a ohrožuje americkou národní bezpečnost, globální stabilitu a naši domácí ekonomiku,“ uvedl současný mluvčí Bílého domu Andrew Bates.
Vladimír Putin mu také oplatil laskavost a nedávno prohlásil, že by v Bílém domě preferoval Bidena, protože má více zkušeností a je „předvídatelnější“. To je podle Trumpa „kompliment“.
„To je kompliment. Spousta lidí říkala: ‚Ale ne, to je špatné.‘ Ne, ne, to je dobře. A on to samozřejmě řekl. On mě nechce mít. Chce Bidena, protože mu dá všechno, co chce, včetně Ukrajiny,“ řekl Trump na předvolebním shromáždění v Jižní Karolíně.
Pokud jde o NATO, Trump by se poprvé nepokusil vypovědět USA z předpokládané mezinárodní smlouvy. V roce 2017 za jeho prezidentství USA odstoupily od Pařížské smlouvy o změně klimatu, která signatáře zavazovala k řadě cílů a opatření v boji proti změně klimatu. Trump tehdy prohlásil, že dohoda, která byla vyjednána za vlády demokrata Baracka Obamy, „bude trestat americký lid a zároveň obohacovat zahraniční znečišťovatele“.
Očekává se, že pokud se Trump znovu stane prezidentem, vrátí USA z cesty, kterou se vydaly za Bidena v boji proti globálnímu oteplování, protože pro 77letého republikána je to jen mýtus. Na pozadí ničivých požárů v Kalifornii v roce 2022 bagatelizoval roli klimatických změn při jejich vyvolání a řekl, že si nemyslí, že „věda ví“, čímž měl na mysli globální oteplování. Spojené státy od Pařížské dohody v listopadu 2020 fakticky odstoupily a začátkem následujícího roku, kdy do Bílého domu nastoupil Joe Biden, k ní opět přistoupily.
Trump vyvolal nevoli i ve vlastní straně svými výroky o kontroverzním rozhodnutí alabamského soudu, který zakázal oplodnění in vitro, protože podle něj jsou embrya dětmi.
„Stejně jako drtivá většina Američanů, včetně naprosté většiny republikánů (…), rozhodně podporuji přístup k oplodnění in vitro pro páry, které se snaží mít dítě. (…) Pod mým vedením bude Republikánská strana vždy podporovat vytváření silných amerických rodin,“ uvedl bývalý prezident na sociální síti Truth.
Zatímco Bidenův podobný postoj nikoho nepřekvapil, Trumpovy výroky se nelíbily některým konzervativním republikánským kruhům, které jsou tradičně známé tím, že hájí rodinné a náboženské hodnoty a staví se proti potratům. Debata se koná dva roky poté, co Nejvyšší soud USA zrušil ústavní záruku potratů a ponechal rozhodování o této otázce na státech.
Podle průzkumu agentury Reuters/Ipsos, který byl zveřejněn v polovině března, má současný americký prezident těsný náskok pouhého jednoho procentního bodu před svým hlavním vyzyvatelem Donaldem Trumpem. Vezmeme-li v úvahu chybovost průzkumu (1,8 procentního bodu), je Bidenův náskok poměrně křehký. Zároveň mnoho oprávněných voličů uvedlo, že nejsou rozhodnuti, 11 % uvedlo, že by volilo jiné kandidáty, 5 % uvedlo, že by nevolilo, a 7 % uvedlo, že neví, nebo odmítlo na otázku odpovědět.