Mikroplasty představují rostoucí hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví po celém světě a Evropa hodlá přijmout opatření.
Rostoucí hrozbou pro životní prostředí jsou extrémně malé plastové částice, často menší než 5 milimetrů, které mohou pocházet z různých zdrojů, včetně plastového odpadu, výrobků osobní hygieny, textilního průmyslu a dalších. Tyto drobné částice pronikají do vodních a suchozemských ekosystémů a dokonce i do vzduchu, který dýcháme, a způsobují nenapravitelné škody živým organismům a životnímu prostředí obecně. Evropská komise si uvědomuje tuto rostoucí hrozbu a přijala významné iniciativy v boji proti mikroplastům, které se často záměrně přidávají do různých průmyslových výrobků.
Mikroplasty se nacházejí ve všech koutech planety, od dna oceánů až po vrcholky hor, a to zejména díky tomu, že mikroplasty mohou v životním prostředí přetrvávat stovky let i déle.
Zdrojů těchto mikročástic je mnoho a jeden z hlavních je spojen s běžnými plasty, které se časem rozpadají působením atmosférických vlivů, jako je slunce a vítr. Běžné spotřebitelské výrobky, jako jsou prací prostředky, kosmetika a čisticí prostředky, navíc často obsahují mikroplasty ve formě kuliček nebo suspendovaných částic, které jsou do nich záměrně přidávány za účelem zvýšení účinnosti výrobku. Mezi další zdroje patří opotřebení pneumatik automobilů, uvolňování plastových vláken ze syntetických tkanin při praní a rozptyl plastových pelet používaných ve zpracovatelském průmyslu.
Mikroplasty představují hrozbu pro lidské zdraví, životní prostředí a vodní organismy, od mořské fauny až po ryby, které mohou tyto částice pozřít, což může mít vážné následky. Mikroplasty se mohou hromadit v tkáních organismů, ohrožovat jejich zdraví a dokonce se dostávat do běžně konzumovaných potravin, což představuje skutečnou kontaminaci. Z těchto malých plastových úlomků se přesto mohou uvolňovat toxické chemické látky, jako jsou změkčovadla, které mohou poškodit okolní organismy a ekosystémy. Částice plastů mohou být roznášeny větrem a dostávat se do vzduchu, který dýcháme, a mohou znečišťovat půdu a ovlivňovat růst rostlin a kvalitu zemědělské půdy. Rozptýlení mikroplastů do suchozemského prostředí může mít negativní účinky i na volně žijící živočichy žijící v těchto biotopech.
Evropská komise si uvědomuje, že je naléhavě nutné řešit problém mikroplastů, a podnikla řadu iniciativ v boji proti šíření těchto škodlivých částic. Jednou z klíčových iniciativ bylo přijetí strategie „Plasty v oběhovém hospodářství“, jejímž cílem je snížit množství jednorázových plastů a podpořit recyklaci a opětovné použití souvisejících materiálů. Tato strategie je součástí Evropské zelené dohody, ambiciózního plánu, jehož cílem je učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent.
Evropská komise rovněž navrhla skutečný zákon o oběhovém hospodářství, který stanoví jasné cíle pro snížení množství mikroplastů přidávaných do výrobků. Tento zákon vyžaduje, aby byly výrobky obsahující mikroplasty postupně staženy z evropského trhu, a zavádí přísné limity pro mikroplasty v kosmetice, čisticích prostředcích a výrobcích osobní péče. Další významnou iniciativou bylo podepsání dobrovolné dohody mezi evropským průmyslem kosmetiky, čisticích prostředků a výrobků pro osobní hygienu v souvislosti s přidanými mikroplasty, podle níž se společnosti zaváží, že do určité doby postupně odstraní škodlivé částice ze svých výrobků.
Evropská komise rovněž investovala do výzkumu a monitorování, aby lépe pochopila rozsah problému mikroplastů a určila jeho hlavní zdroje, a tyto vědecké studie již poskytují zásadní údaje pro vypracování účinných politik pro zvládání tohoto problému. Přestože většina subjektů zabývajících se ochranou životního prostředí iniciativy Evropské komise vítá, existují i problémy a kritika, kterým je třeba čelit, zejména pokud jde o účinné provádění politik a zákonů. Zajištění toho, aby společnosti dodržovaly limity a cíle stanovené Evropskou komisí, vyžaduje neustálé monitorování a účinné sankce za porušení. Problém mikroplastů je celosvětový a opatření přijatá Evropskou komisí, ačkoli jsou důležitá, nemohou tento problém vyřešit sama o sobě. Je nezbytné podporovat mezinárodní spolupráci při řešení celosvětového toku mikroplastů a informovat lidi o zdravotních problémech, které mohou způsobovat.
Alessandro Fiorentino