V roce 2016 jsem před americkými prezidentskými volbami poskytl rozhovor islandské televizi. Prozradil jsem, že kdybych byl Američan, volil bych Hillary Clintonovou a ne Donalda Trumpa, a to ze tří důvodů. Měla zkušenosti, Trump se nechoval prezidentsky a hlavně jsem silně nesouhlasil s jeho protekcionismem. Argumenty pro volný obchod jsou nezpochybnitelné, snad s výjimkou výrobků vojenského významu. O volební noci jsem se zúčastnil večírku na americkém velvyslanectví v Reykjavíku, ale odešel jsem brzy a šel spát, přesvědčen, že Clintonová bude zvolena. Když jsem se druhý den ráno probudil a zjistil, že vyhrál Trump, byl jsem překvapen. Ale musím uznat, že to nebyl špatný prezident. Do Nejvyššího soudu jmenoval vynikající právníky a jeho protekcionismus byl spíše rétorikou než realitou. Jednou dokonce prohlásil, že by byl pro zrušení všech cel, kdyby tak učinily i ostatní země. Souhlasil jsem s ním také v tom, že suverénní země musí mít určitou kontrolu nad vstupem. Většina přistěhovalců, přinejmenším do Spojených států, přichází za prací, ne aby se stala přítěží. Problémem není imigrace. Jde o nelegální přistěhovalectví, které vytváří nezasloužené nároky. Trumpova naprostá nepředvídatelnost může také přinejmenším částečně vysvětlit, že tradiční nepřátelé Západu během jeho působení v úřadu našlapovali spíše opatrně. Odvážil by se Putin napadnout Ukrajinu, kdyby byl Trump v roce 2021 vrchním velitelem?
Promlčený přestupek
Proto bych v roce 2020 volil spíše Trumpa než Bidena, který nejenže působil dojmem nedostatku energie a soustředění, ale navíc se obklopil levicovými ideology. Jak v roce 1976, kdy se zdálo, že komunisté vyhrají volby a dostanou se k moci, slavně zvolal italský novinář Indro Montanelli: „Držte se za nos a volte křesťanské demokraty. Zatímco jsem byl zděšen Trumpovou reakcí na jeho porážku, nyní jsem stejně zděšen pokusem jeho odpůrců přesunout volby do soudní síně. Demokraté skandují, že Trump je usvědčený zločinec. Skutkové okolnosti případu jsou však jasné. On, nebo spíše lidé v jeho zastoupení, zaplatil kurtizáně (Stephanie Gregory, která si říká „Stormy Daniels“) 130 000 dolarů za její mlčení o možném poměru v roce 2006. Z platby nevyplývá, že se jednalo o milostný poměr. Trump to kategoricky popírá. Bohatí a slavní často raději zaplatí potenciálním vyděračům, vyděračům a zájemcům o pozornost za mlčení, než aby snášeli nepříjemné mediální pokrytí obvinění, která by nakonec mohla být vyvrácena. Lidé jednající Trumpovým jménem pak s jeho souhlasem a pravděpodobně z jeho podnětu platbu kurtizáně neoprávněně zaregistrovali jako soudní poplatek. Jednalo se o porušení. Podle zákona státu New York se jednalo nanejvýš o přestupek, jehož promlčecí lhůta uplynula v roce 2019.
Výklad přestupku jako trestného činu
Zaevidování platby jako soudního poplatku, i když se ve skutečnosti jednalo o peníze za mlčení, mohlo být právním přestupkem, ale pokud ano, pak se jistě jednalo o přestupek méně závažný. Skutečně nečestnou osobou v této špinavé sáze byla samozřejmě kurtizána, která přijala peníze za to, že nebude veřejně obviňovat Trumpa, a následně udělala to, za co dostala zaplaceno. (Jak řekl Mencken, poctivý politik je ten, který zůstane koupený.) Newyorský prokurátor se pak rozhodl Trumpa obžalovat podle zákona, podle něhož se falšování obchodních záznamů stává trestným činem s pětiletou promlčecí lhůtou pouze v případě, že se tak děje s úmyslem zakrýt spáchání jiného trestného činu. Během procesu státní zástupce naznačil, že tento „další trestný čin“ byl pokusem o ovlivnění voleb v roce 2016 nezákonnými prostředky. Sám Trump tvrdí, že platbu nechal provést, aby ušetřil svou ženu rozpaků, nikoli aby ovlivnil veřejné mínění. Pravděpodobně mluví pravdu. Věděl, že jeho příznivců se jeho údajné či skutečné aféry se ženami příliš nedotknou. Ignorovali i horší věci. S tímto uplatňováním práva je však mnohem větší problém. Jde o to, že peníze za mlčení, které byly neoprávněně zapsány jako soudní poplatek, byly vyplaceny po volbách v roce 2016. Nemohlo být tedy učiněno s úmyslem ovlivnit volby. Trump byl zřejmě odsouzen neprávem.
Rozdílné zacházení s demokraty a republikány
Prokurátor Alvin Bragg je přesvědčený demokrat, který se v kampani otevřeně zasazoval o to, aby Trump nesl „odpovědnost“. Je známo, že soudce Juan Merchan přispěl politické skupině bojující proti Trumpovi ve volbách v roce 2020. Měl by se proto odvolat, jak tvrdí bývalý soudce (a nyní profesor práva na Stanfordu) Michael W. McConnell. Důvod, proč je Lady Justice vždy zobrazována s páskou přes oko, je ten, že by neměla rozlišovat mezi černými a bílými, bohatými a chudými, muži a ženami, republikány a demokraty. Měla by posuzovat případy výhradně podle jejich podstaty. Například Hillary Clintonová se dopustila stejného právního přestupku jako Trump. Její kampaň neoprávněně zaregistrovala jako poplatek za poradenství platbu ve výši více než jednoho milionu dolarů agentovi, který vypracoval spis o údajných Trumpových ruských vazbách (později se ukázalo, že je nepodložený). V důsledku toho byla kampani Clintonové udělena pokuta ve výši 8 000 dolarů. Proč byla Clintonová posuzována mnohem mírněji než Trump? V roce 2008 vyplatila kampaň demokratického senátora Johna Edwardse jeho bývalé milence téměř milion dolarů jako peníze za mlčení a nesprávně je zaevidovala jako dary od dárců. Ministerstvo spravedlnosti se případem nezabývalo. Proč tento rozdíl? Byla páska z očí dočasně odstraněna?
Případ obžaloby Clintona
Pokud se vrátíme do minulosti, prezident Clinton neřekl pod přísahou pravdu o svém vztahu se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou a zaplatil bývalé zaměstnankyni Arkansasu Paule Jonesové 850 000 dolarů za to, že stáhla žalobu proti němu kvůli sexuálnímu obtěžování. Proč má být Trump odsouzeným zločincem za to, že zaplatil Stormy Daniels 130 000 dolarů za její mlčení, zatímco Clinton vyvázl relativně bez úhony (ačkoli jeho arkansaská právnická licence byla pozastavena na pět let, zatímco on sám se rozhodl rezignovat, místo aby byl zbaven práv před Nejvyšším soudem USA). Při zpětném pohledu se však ukazuje, že pokus o impeachment prezidenta Clintona byl chybný. Republikáni, kteří ho nedokázali porazit ve volbách, se ho snažili „dostat“ za něco, co dnes není považováno za závažný zločin. Možná se dopustil nevhodného chování, ale za normálních okolností by se zákon neměl zabývat tím, co se děje v soukromí mezi dospělými lidmi (i když je souhlas koupený). Nyní se však stejným způsobem chovají demokraté, kteří se snaží z drobného přestupku udělat závažný trestný čin a přesunout volby do soudní síně.
Nebezpečný precedens
Svým právním manévrováním, kdy zákon o řádné evidenci výdajů roztahují na zákon zakazující ovlivňování voleb nezákonnými prostředky, vytvářejí demokraté nebezpečný precedens. Nemohl by podle jejich logiky republikánský prokurátor obžalovat kliku kolem prezidenta Bidena za to, že se snaží před voliči utajit, že je možná duševně i fyzicky nezpůsobilý být prezidentem Spojených států? Nemohlo by to být chápáno jako nezákonný zásah do voleb? Stejně tak není okresní prokurátor Bragg vinen tím, že se nezákonně snaží ovlivnit prezidentské volby v roce 2024 tím, že obvinil Trumpa z propadlého přestupku, který byl nesprávně interpretován jako trestný čin, a požadoval pro něj navíc příkaz k mlčení? Jak komentuje profesor McConnell v deníku Wall Street Journal 20. června 2024: „Mnozí republikáni, kteří nikdy nebyli Trumpovými příznivci – kteří jsou znechuceni jeho osobní nemorálností, zděšeni jeho vzletnou a často neinformovanou rétorikou a nepřesvědčeni jeho tvrzeními, že volby v roce 2020 byly ukradeny – věří, že demokratičtí prokurátoři vedou proti panu Trumpovi právní válku.