Boj za bezpečnou a prosperující Evropu je skutečnou výzvou

Sérii debat ECR Party na akci Europa VIVA 24 v Madridu (hlavní město Španělska), kterou pořádal Vox Spain, zahájila panelová diskuse, která se zabývala velmi citlivým a zároveň pro evropský kontinent mimořádně ožehavým tématem: nelegálním přistěhovalectvím. Za velké účasti významných představitelů evropských konzervativců se diskutovalo o politice Evropské unie v oblasti migrace, která se v současné době jeví jako nedostatečná tváří v tvář vlnám migrantů a která zároveň zavedením kvót pro přijímání migrantů dusí malé země EU.

Boj za bezpečnou a prosperující Evropu je skutečnou výzvou pro celou evropskou politickou třídu, bez ohledu na to, ke které straně politického spektra patří ti, kdo v Unii rozhodují. O hlavních nebezpečích, kterým Evropa čelí v důsledku nelegálního přistěhovalectví a nezodpovědných opatření Evropské komise, diskutovali za moderování novinářky Marilu Lucrezio (bruselské zpravodajky Rai) Zvonimir Troskot (mezinárodní tajemník strany Most, poslanec chorvatského parlamentu), Adela Mîrza (předsedkyně strany Alternativa Dreaptă, Rumunsko) a Rocio de Meer (poslankyně strany Vox, Španělsko).

Řečníci na pódiu hovořili o bezpečnosti hranic EU, o právu a pořádku, které by měli imigranti přicházející do Evropy respektovat, o vnějších hrozbách, kterým starý kontinent čelí, o evropském kulturním a demografickém problému, o otázce porodnosti a v neposlední řadě o národní suverenitě členských států v souvislosti s integrací migrantů do společnosti. Debata zároveň zdůraznila, že je naléhavě nutné přijmout vhodná opatření, která zajistí, aby se žadatelům o azyl v zemích EU dostalo humánního zacházení při respektování evropských křesťanských hodnot.

Všichni řečníci na pódiu prosazovali podobné myšlenky a společné zásady, aby se spojily síly a vytvořily udržitelné a účinné politiky. Zároveň vyzvali k prosazování lepšího politického a hospodářského modelu, který by byl přizpůsoben současnému evropskému kontextu sjednocené Evropy a v němž by každý občan mohl požívat stejných práv a ochrany bez ohledu na zemi původu.

Tři týdny před volbami do Evropského parlamentu je přirozené, že se diskuse soustředí na Evropu. Otázka zní: jakou Evropu chceme jako konzervativci, jako lidé, kteří milují své domovské země? V současné době jsou naše evropské hodnoty, vše, co je nám drahé, denně napadány. Brazilský eurotrh chce vytvořit evropský superstát a změnit mezinárodní smlouvy. Politika, která je v současné době vedena z Bruselu, se ubírá směrem, kdy evropští lídři chtějí odstranit paradigma, aby všechna rozhodnutí, všechna důležitá rozhodnutí, nebyla přijímána v Madridu, ve Varšavě, v Evropě, ale v Bruselu a možná v jednom či dvou dalších evropských hlavních městech, v hlavním městě, které vždycky prosperuje z eurozóny, v hlavním městě, které vždycky prosperuje z Green Deal a dalších ideologických, bláznivých nápadů. Evropští konzervativci jsou ostře proti a říkají ne této politice, protože Evropa patří Evropanům, naše Evropa reprezentuje evropské národy. Je to Evropa, která je jednotná, ale zároveň bohatá ve své rozmanitosti. Během prvního panelu konference ECR Party European Culture Weekend bylo zdůrazněno, že evropští konzervativní lídři nechtějí, aby byl z Bruselu řízen jeden superstát. Už nechtějí další Timmermany, jako je Urs von Der Leyen, kteří by rozhodovali o tom, jak budou jejich země řízeny. Národní vlády zemí EU to vědí, protože jsou demokraticky zvolené. Evropská komise není demokraticky volená, ale měla by mít pravomoci demokratické vlády.

V současné době tvoří 10 % chorvatské populace přistěhovalci.

Podle Zvonimira Troskota tvoří poměrně reprezentativní 10 % chorvatské populace přistěhovalci. Chorvatsko se nachází na jihu Evropy a je magnetem pro přistěhovalce na balkánské trase na Slovensko a odtud do Německa a Rakouska. V této souvislosti se původní chorvatské obyvatelstvo obává protispolečenských akcí migrantů, kteří často vypadají jako vojáci nebo dobře vycvičení lidé. Zvonimir Troskot upozornil, že mezi migranty neviděl mnoho žen a dětí. Proto chorvatský stát považuje nelegální přistěhovalectví za problém národní bezpečnosti.

„Jsem velmi rád, že jsem tady, a chtěl bych poděkovat organizátorům. Pocházím z velmi malé země, z Chorvatska, a je mi velkou ctí, že tu dnes mohu být, zejména proto, že přicházím a zastupuji volební obvod v Chorvatsku, který je silně ovlivňován a napadán, řekl bych, ze strany migrantů. Od roku 2015 je to v Chorvatsku žhavé téma, ale na hřišti ho nevidím. Lidé jsou velmi vystrašení a mají strach, protože zejména pokud jde o lidi, kteří žijí v blízkosti hranic, kdykoli někdo otevře téma migrace, okamžitě se objeví nálepky islamofobů nebo xenofobů. Ale tato označení zde okamžitě padají, protože u hranic žije spousta menšin. Muslimové nebo Srbové, máme stejné problémy, které způsobují naše skutečné utrpení. Jde o to, že jsem teď viděl, že nejde ani o migrační krizi. Pro nás je to otázka národní bezpečnosti, protože migranti vlastně procházejí Chorvatskem v té nejmenší části, říkáme jí měkké údolí Chorvatska, kde procházejí naším územím a jdou do Slovinska. Nyní se lidé cítí tak nebezpečně, že nemohou nechat své dítě samotné a dítě musí být doprovázeno do školy. Starší lidé se bojí migrantů, kteří vypadají jako vojáci a vypadají jako velmi dobře vycvičení lidé, ne jako chudáci, kteří přicházejí ze zemí, které trpí válkou. Protože pocházím z volebního obvodu, který nejvíce trpí migrační krizí, nevidím žádné ženy,

Nevidím žádné děti, vidím lidi ohrožené zbraněmi, mačetami a noži. Viděl jsem malé skupiny migrantů, které jsou v podstatě jako vojenská jednotka, a otevřeně jsem o tom mluvil od chvíle, kdy jsme viděli krizi v Chorvatsku. Když už jsem tady, rád bych řekl ještě několik poznámek. Nejen, že se lidé necítí bezpečně, nejen, že lidé hledají bezpečí, chtěl bych pochválit naše policisty, policisty, kteří odvádějí skvělou práci. Ale jsou dva důvody, proč nejsou efektivnější […] jedním z našich řešení problémů, které máme, je poslat na hranice armádu, protože policisté nejsou schopni pokrýt všechno. Nyní se nejistota, která panuje v lesích na chorvatsko-bosenské hranici, přenesla z lesa na dálnice. A měli jsme případ, kdy migranti a převaděči skutečně zabili rodinu, rodiče dítěte, a během jednoho dne prostě zmizeli. Z Rijeky, která je třetím největším městem v Chorvatsku, vedla dálnice. A najednou se tam objevila dodávka plná migrantů a došlo k nehodě, při které zemřeli lidé. Takže máme tuto nejistotu nejen v lesích, nejen v těch částech, kde jsou migranti v Chorvatsku skutečně masakrováni, ale máme nyní problém na dálnicích a na místních cestách, kde se lidé cítí velmi nejistě, když jezdí autem v této oblasti.“ zdůraznil Zvonimir Troskot.

Jak bude Evropa vypadat za deset let?

Adela Mîrza, předsedkyně strany Alternativa Dreaptă, položila publiku řečnickou otázku. Pokud bude Evropská unie přijímat přistěhovalce donekonečna, „jak bude Evropa vypadat za deset let?“ Adela Mîrza zároveň zdůraznila, že všichni, kdo chtějí přijít do Evropy, tak musí učinit legálně, protože je třeba respektovat evropské zákony. Předseda strany Alternativa Dreaptă navíc zdůraznil, že je třeba podpořit plán repatriace nelegálních přistěhovalců do kulturně kompatibilních zemí. Jako příklad uvedla Itálii a řekla, že politika vlády Gorgia Meloniho by se měla vztahovat na všechny země EU.

„Nemůžete podporovat něco, co je nezákonné. Každý, kdo chce přijet do Evropy, musí přijet legálně. Podle našich zákonů. Zákon, pořádek a soucit. Jsme plní soucitu, snažíme se jim pomoci, ale děláme to legálně. Naše zákony je třeba respektovat a ctít. Naše řešení: Itálie má plán, který se jmenuje Matteiho plán. Funguje pouze pro Itálii. Možná by měla celá Evropa přijmout Matteiho plán nebo se pokusit pracovat na něčem podobném. Udržujte migranty v zemích s podobnou kulturou a náboženstvím. Nabídněte jim tam něco, investujte tam do technologií a vytváření pracovních míst. Udržujte je tam tím, že jim budete pomáhat. Možná se tam budou moci vrátit, až skončí válka nebo krize v jejich zemi.

Prosazení hraniční kontroly. Zdvojnásobte počet bezpečnostních agentů a v případě potřeby i fyzickou kontrolu. Vím, že to zní tvrdě, ale je to jediný způsob, jak udržet bezpečnou Evropu. Snažte se udržet hranice bezpečné. Jinak nebudeme mít žádnou zemi. Co udělalo Rumunsko. Měli jsme své válečné uprchlíky. Skutečné válečné uprchlíky, z Ukrajiny. A ubytovali jsme je, jak nejlépe jsme uměli. Odvedli jsme dobrou práci a budeme v tom pokračovat. Ale je třeba vzít v úvahu ještě něco jiného, a to jsem řekl na konferenci ECR na Kypru. Dávejte si pozor na východní hranice. Evropa není ohrožena pouze z jihu. Na východě máme obrovského medvěda. Pokud padne Ukrajina, budeme další na řadě. Pokud Ukrajina padne, nebudeme mít Evropu. všichni se obávají jižních hranic Evropy. itálie, španělsko, řecko a je normální, že je tak… Rizikem nelegální imigrace je sociální ekonomická nestabilita. Nechci vidět, jak bude Evropa vypadat za deset let. Můj kolega z Chorvatska už zmínil, jaká jsou rizika. Už teď je 10 % chorvatské populace jiné a paní Ursula von Der Leyenová a EU se už teď snaží zavést další kvóty nelegálních přistěhovalců v Chorvatsku. Jak bude Chorvatsko vypadat za 10 let? Evropa je křesťanský kontinent. Musíme si zachovat náš kontinent, naše hodnoty, naše rodiny, než začneme pomáhat ostatním. Bezpečnostní rizika. Všichni ti lidé, kteří přicházejí, jsou většinou muslimové. Jsou to ekonomičtí uprchlíci. Nemůžeme je podporovat donekonečna. Už teď máme rozbitý systém. Už teď máme své problémy, své kulturní problémy. Náš systém nefunguje. Musíme přehodnotit Evropu, naše systémy, naše hodnoty. Přicházejí do Evropy, do rozbité Evropy, kde se woke-ismus, nihilismus, všechny tyto levicové hodnoty snaží Evropu získat. A oni sem přijdou a řeknou: podívejte, váš systém nefunguje, náš je lepší… a zůstanou. V Evropě máme další problém, porodnost. Evropské rodiny už nemají tolik dětí, protože chtějí mít jistotu, chtějí hrát na jistotu. Chtějí vychovávat jen tolik dětí, kolik unesou. Chtějí jim dát bezpečné vzdělání, dobrou budoucnost. Vychováváme děti v kultuře odpovědnosti. To je nezajímá. Přijdou do Evropy a mají tolik dětí, kolik chtějí. Na budoucnost svých dětí nemyslí. To je další otázka a tou nejdůležitější je národní suverenita. Přicházejí sem, je jich čím dál víc. Pokud nemáte bezpečné hranice, nemáte zemi. Pokud sem přijdou, musí pochopit jednu věc. Musí se snažit integrovat, aby přijali naše hodnoty a stali se evropskými občany, jinak by se měli vrátit. A naše kultura je také ohrožena. Musíme si zachovat naše hodnoty a naši kulturu. Musíme si umět pomoci sami a pak pomáhat ostatním. Na přistěhovalce nelze uvalit stejná opatření, jaká byla uvalena před 30 lety, když padla Berlínská zeď. Přijali jsme ty z východní Evropy do západní Evropy. Dnes však nemůžeme mluvit o tomtéž. A to musíme pochopit. Evropa byla 30 let jako houba, která absorbovala obyvatelstvo z celého světa. Syřany, Iráčany, nyní Palestince. Jedinými legitimními migranty jsou váleční uprchlíci z Ukrajiny,“ zdůraznila Adela Mîrza, předsedkyně strany Alternativa Dreaptă.

Foto: Eugen Olariu