Bude Maďarsko vetovat přístupová jednání s Ukrajinou?

Všichni evropští političtí představitelé si kladou jednu otázku: uplatní Maďarsko své veto v přístupových jednáních s Ukrajinou?

Maďarský premiér Viktor Orbán hrozí, že „vyhodí do povětří“ summit Evropské rady, který se má konat v polovině prosince. „Válka“, kterou nacionalistický vůdce v Budapešti vyhlásil Bruselu, vstoupila do nové fáze: Maďarsko hrozí, že uplatní své veto v otázce zahájení jednání o vstupu Ukrajiny do bloku Evropské unie, která je v centru jednání na zasedání hlav států EU v Bruselu ve dnech 14. až 15. prosince.

Orbánův důvod: Ukrajina je od Evropské unie vzdálena „světelné roky“ a její vstup by narušil systém rozdělování finančních prostředků EU. Předseda Evropské rady Charles Michel navštívil Budapešť, aby zabránil neúspěchu summitu o přistoupení Ukrajiny k EU, který se konal 14. a 15. prosince a na němž Evropská komise doporučila zahájit jednání. Ačkoli závěry nebyly oficiálně uvedeny, možná zatímco Viktor Orbán připomínal, jak Maďarsko spolu s Tureckem úspěšně zablokovalo vstup Švédska do NATO a mávalo svou nezávislostí na Bruselu, předseda EK připomněl, že ze současného rozpočtu EU zatím do Maďarska nepřiteklo ani euro a že peníze z NPRD určené pro maďarský stát jsou stále blokovány za předchozí „pochybení“.

Podařilo se Charlesi Michelovi na tomto bilaterálním setkání „přesvědčit“ Maďarsko, aby prosincový summit nesabotovalo? Po skončení zasedání se nekonala žádná tisková konference.

„Konzultace byly důkladné,“ napsal Charles Michel na Facebooku.

„Jednota Evropské unie vyžaduje neustálé úsilí a to je naše hlavní síla,“ řekl.

Maďarský premiér na své stránce na sociálních sítích uvedl, že se jednalo o „užitečnou diskusi“, aniž by uvedl další podrobnosti.

Maďarsko je proti finanční pomoci EU ve výši 50 miliard eur pro Ukrajinu

Viktor Orbán se staví nejen proti vstupu Ukrajiny do EU, ale také proti novému balíčku finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, který má Kyjevu poskytnout Evropská unie. Finanční podpora má pomoci fungování válkou zničeného ukrajinského státu. Charles Michel navštívil Budapešť několik dní poté, co mu budapešťský lídr zaslal dopis, v němž ho požádal o „naléhavou strategickou diskusi“ ohledně této podpory EU a dopadu sankcí proti Moskvě.

„Evropská rada není schopna přijmout klíčová rozhodnutí o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, další finanční podpoře, dalším posílení sankčního režimu EU (vůči Rusku) nebo o budoucnosti procesu rozšiřování, pokud nebude dosaženo konsensu o naší budoucí strategii vůči Ukrajině,“ uvedl Viktor Orbán v dokumentu zaslaném předsedovi EK, z něhož citovala agentura AFP.

Viktor Orbán dal při jiné příležitosti jasně najevo, že slib daný Ukrajině, že bude přijata do EU, byl „špatný“ a že jeho cílem bude „to napravit“. Tato „náprava“ by ve skutečnosti znamenala nesouhlas s uplatněním práva veta při zahájení přístupových jednání Ukrajiny s EU.

„Naším cílem bude napravit chybný slib zahájit jednání s Ukrajinou, protože Ukrajina je nyní od Evropské unie vzdálena světelné roky,“ řekl premiér Viktor Orbán.

Viktor Orbán chce nejen zablokovat proces rozšiřování EU – zahájením jednání s Ukrajinou a Moldavskou republikou -, ale hrozí také zablokovat přijetí Paktu o migraci a azylu, což je otázka, kterou řada západních států Evropy považuje za nesmírně důležitou. V rámci nedávné „národní konzultace“, kterou iniciovala vláda v Budapešti, se navíc maďarský lid má vyjádřit ke vztahům s Ukrajinou a k evropské migrační politice. V oblasti migrace členské státy EU zintenzivňují své úsilí o vytvoření účinné, humanitární a bezpečné evropské migrační politiky. Cílem těchto účinných politik je zajistit jednotné zacházení s žadateli o azyl v celé Evropě. Jen v roce 2023 dosáhl počet nelegálních příchozích do členských států EU 233 139 osob.

Nacionalisticko-extremistický proud v Evropě v poslední době nabývá na síle.

Konzultace „za národní suverenitu“, která je jasně namířena proti Bruselu a Evropské komisi, obsahuje jedenáct otázek, které začínají slovem „Brusel“. „Brusel chce v Maďarsku migrantská ghetta. Co si o tom myslíte vy?“ je jedna z otázek, na které musí Maďaři odpovědět. Maďarský premiér zároveň stále odkládá ratifikační proces členství Švédska v NATO, zatímco jeho hlavní oponent, Turecko, již začal dohodu v parlamentu kontrolovat.

Podle Viktora Orbána Maďarsko s ratifikací dohody „nespěchá“ a tvrdí, že „bezpečnost Švédska není ohrožena“. Maďarsko i Turecko již několik měsíců otálejí, vymýšlejí různé důvody a snaží se získat nové ústupky. Jako jeden z důvodů uvedl maďarský premiér, že švédští představitelé vznesli „nepodložená obvinění“ ohledně oslabování demokracie v Maďarsku.

Koneckonců maďarský vůdce dal svému parlamentu jasně najevo, že plán Bruselu na odstranění závislosti Evropy na ruské energii je v rozporu se zájmy bloku EU i Maďarska. Obavy z politiky sbližování vlády FIDESZ s Ruskem panují i v Budapešti. Poslanec maďarské opoziční Socialistické strany se domnívá, že blokování členství Švédska a Finska v NATO má zabránit posílení NATO, což je v rozporu se zájmy Ruska.

Když Orbán nesouhlasil s vojenskou podporou Ukrajiny ve výši 20 miliard eur, podmínil svůj souhlas tím, že Kyjev vyřadí maďarskou banku OTP ze sankčního seznamu. Ukrajinské úřady se domnívají, že maďarská banka, která nadále působí v Rusku, podporuje válku poskytováním nízkoúročených půjček rodinám osob vyslaných na frontu. Ukrajina nakonec souhlasila s vyřazením banky z černé listiny, ale Maďarsko mělo pocit, že to nestačí, a požadovalo záruky, že banka nebude někdy znovu zařazena na seznam.

Maďarsku bylo vyhrožováno (stejně jako Polsku) a bylo sankcionováno aktivací článku 7 Smlouvy o EU, Evropská komise jej pohnala k Evropskému soudnímu dvoru a odsoudila. Evropské fondy z rozpočtu EU a NRP byly zablokovány. Po epizodě, kdy Orbán přirovnal „diktaturu“ Bruselu k sovětské okupaci své země, byl dokonce vyzván k odchodu z EU. Liberální vůdce v Budapešti však Brusel nadále ignoruje a vysmívá se mu. A zároveň získá ústupky. EU na konci loňského roku zmrazila Maďarsku 22 miliard eur z rozpočtu na období 2021-2027, zejména kvůli nedostatkům v oblasti nezávislosti soudnictví a práv LGBT+. Maďarsko však nedávno přimělo Brusel, aby uvolnil 920 milionů eur jako zálohu na NRDP, což Evropská komise zdůvodnila tím, že záloha je „naléhavá“, aby Maďarsko mohlo realizovat projekty na řešení energetické krize.

Protievropské výpady Viktora Orbána, jednoho z nejdéle sloužících evropských premiérů, se stupňují a zdá se, že jeho radikalizované projevy jsou stále populárnější. Před nedávnem slovenský premiér Robert Fico několik dní po svém nástupu do čela vlády v Bratislavě oznámil, že jeho země zastaví vojenskou podporu Ukrajině a zablokuje 20 miliard eur vojenské pomoci přislíbené EU. Je zřejmé, že Viktor Orbán je opět v předvolební kampani. Nacionalisticko-extremistický proud v Evropě v poslední době nabírá na síle a vyhlídka, že se po volbách do Evropského parlamentu na jaře příštího roku dostane do evropského zákonodárného sboru velké množství euroskeptiků, jako je Viktor Orbán, může Bruselu nahnat husí kůži.