K volbám v USA v roce 2024
Vzhledem k příštím americkým volbám se rozehřívají motory, které se budou ucházet o vytouženou roli prezidenta Spojených států. Jeden z nejpolarizovanějších volebních střetů na celosvětové úrovni, vzhledem k tomu, že se tradičně rozhoduje mezi kandidátem demokratů a republikánů, se zbytkovými výsledky pro ostatní americké strany, jako jsou libertariáni a zelení.
Volby 2020 skončily sporným vítězstvím – na straně Trumpa – Joea Bidena (D), který zvítězil nad dosluhujícím prezidentem Donaldem Trumpem (D) s 51,31 % a získal 306 voličů z 26 států. Rozhodující byla vítězství v tzv. swing states, tedy ve státech, kde v roce 2016 zvítězili republikáni a v roce 2020 demokraté.
V mnoha případech však bylo vítězství minimální: v Arizoně Biden zvítězil s pouhými 10 000 hlasy (0,3 %), v Georgii s 12 000 (0,3 %), ve Wisconsinu s 20 000 (0,6 %). Pokud by 37 velkých volitelů těchto tří států Trumpa znovu potvrdilo, vedlo by to k výrazné remíze, která by každopádně ukázala, jak je Amerika hluboce rozdělená, jak bylo jasně vidět z útoku na Kapitol 6. ledna 2021.
Obavy z nadcházejících voleb panují v obou stranách. Začneme-li u demokratů, přirozeným kandidátem je samozřejmě dosluhující prezident Joe Biden, který však trpí dvěma závažnými negativními prvky: jednak svou nedostatečnou popularitou (v současné době průzkumy veřejného mínění dávají republikánům téměř ve všech případech převahu v celostátním měřítku) a jednak svým pokročilým věkem, neboť svůj druhý mandát zahájí ve věku 82 let.
Dalšími kandidáty v demokratických primárkách jsou Dean Phillips (poslanec za Minnesotu) a Marianne Williamsonová, sociálně angažovaná spisovatelka. Jména, která nejsou nijak zvučná a která Bidenovi nebudou dělat žádné starosti, neboť se bude muset vypořádat s Robertem F. Kennedym mladším, sedmdesátiletým právníkem ze známé rodiny Kennedyů, který se sice vzdal boje o demokratickou nominaci, ale obává se možnosti kandidovat jako nezávislý. V tomto případě je pravděpodobné, že mnoho hlasů z východního pobřeží, kde mají Kennedyovi historické kořeny, by mohlo Bidena a následně i demokraty oslabit.
Situace v řadách republikánů se příliš neliší, i když Donald Trump nedávno zvítězil ve všech průzkumech a získal také podporu podnikatele Viveka Ramaswamyho, který po neuspokojivých výsledcích v Iowě z boje odstoupil, a Rona DeSantise, guvernéra Floridy, který se jevil jako nejhrozivější soupeř. Rozkol mezi bývalým prezidentem a Republikánskou stranou je však zcela zřejmý: Trump nebyl pozván na žádnou primární debatu, je považován téměř za outsidera a především některé státy ho považují za nezpůsobilého, je obviňován jak z podílu na útoku na Kapitol, tak z držení důvěrných a tajných dokumentů a z padělání firemních dokumentů.
Další duši Republikánské strany tak doposud v primárkách reprezentuje Nikki Haleyová, bývalá americká velvyslankyně při OSN a guvernérka Jižní Karolíny, exponentka neokonzervativců, známá větším příklonem k ekonomickému liberalismu a aktivnější roli Spojených států v mezinárodním scénáři.
Ve všech průzkumech a zatím i v průzkumech primárních voleb je však Trump považován za vítěze. V Iowě i New Hampshire, kde Trump získal více než 51 % hlasů, byl výsledek jasný. Faktem však zůstává, že vnitrostranický aparát nadále nepřesvědčivě prosazuje jeho kandidaturu a případné odsouzení by nemohlo umožnit volební úspěch proti Bidenovi.
V průzkumech je Biden považován za poraženého, ať už je jeho soupeřem Trump, nebo Nikki Haleyová. S Ronem DeSantisem by měl naději. Kamala Harrisová však nemá šanci, že by za Trumpem zaostala o více než 7 bodů. Tyto průzkumy se však vždy týkají hlasů voličů, což je důležitý ukazatel, ale ne jediný prvek, který je třeba brát v úvahu.
V jednotlivých státech jsou Arizona, Georgia, Pensylvánie a Wisconsin považovány za „příliš těsné“, tedy s rozdílem nižším, než je chybovost, s níž se tam bude o prezidentský úřad bojovat, vzhledem k tomu, že jde o balík 56 volitelů. Dalšími rozhodujícími státy jsou Michigan, Nevada (vítězství Bidena) a Severní Karolína (vítězství Trumpa), a přestože demokraté mají mírnou převahu ve volebních prognózách, v několika státech mají náskok republikáni.
Volební kampaň bude jistě rozhodující a dosavadní možnosti „odvety“ ve střetu mezi Bidenem a Trumpem jsou velmi vysoké. Jistota bude až po konání sjezdů obou stran: v Milwaukee (Wisconsin) pro republikány od 15. do 18. července, v Chicagu (Ill.) pro demokraty od 19. do 22. srpna.