Subscribe
Bulharsko by mohlo výrazně investovat do infrastruktury, aby se připravilo na případné rozmístění sil NATO na svém území. Naléhavé investice do infrastruktury, v níž má Bulharsko stejně jako Rumunsko nedostatek, přímo souvisejí s plány na rozšíření bojové skupiny NATO umístěné na bulharském území, o čemž bulharský ministr obrany nedávno jednal s představiteli Bílého domu ve Washingtonu. S podobným problémem se potýkalo – a stále potýká – Rumunsko, které navzdory velké kritice, zejména ze strany představitelů USA, svého nejsilnějšího spojence v NATO, s nímž má strategické partnerství, nedokázalo modernizovat svou silniční infrastrukturu. Bojová skupina NATO byla rozmístěna v Cincu v Brašovské župě, která se nachází ve strategickém centru Rumunska, ale silniční infrastruktura spojující střed země se severem a jihem je špatná. V Rumunsku v současné době neexistuje dálnice, která by protínala celou zemi, což ztěžuje přesun pozemních jednotek v případě okamžité potřeby. Nejen NATO, ale i Evropská komise upozornila na naléhavost realizace klíčových infrastrukturních projektů pro vojenskou mobilitu v obou zemích.
Důležitým cílem NATO je černomořská dálnice
Zatímco Bulharsko spoléhá na získání evropských fondů, ale také na dostupné programy NATO pro modernizaci své infrastruktury, Rumunsko nedávno získalo zelenou pro výstavbu třetího mostu přes Dunaj, který spojí obě země, a to prostřednictvím programu Nástroj pro propojení Evropy – složka vojenské mobility. V souvislosti s válkou na Ukrajině už není budoucí černomořská dálnice jen investicí, která má přinést ekonomické výhody a pohodlí rumunským turistům, kteří chtějí trávit dovolenou na bulharském pobřeží nebo v Řecku, ale stala se důležitým cílem NATO.
NATO potřebuje infrastrukturu pro rychlé nasazení jednotek na východním křídle. Jeho nedostatek mezi bulharskými hranicemi s Řeckem a Rumunskem však brání rychlému nasazení a řecký přístav Alexandroupolis se stal pro NATO zásadním vzhledem k restriktivní politice Turecka v Bosporské a Dardanelské úžině. Vyplývá to z nedávných prohlášení šéfa bulharské obrany Emila Eftimova ve veřejnoprávní televizi v Sofii. Podle nich by výstavba dálnice Burgas-Varna byla pro NATO klíčovou prioritou v rámci VIII. dopravního koridoru Dures-Varna a výstavby koridoru Konstanta-Soluň, které mají klíčový strategický význam pro rychlé nasazení sil NATO. V této souvislosti se nedávno oznámené investiční projekty vlády v Sofii zaměřené na posílení severojižních spojů soustředí na černomořskou dálnici. Projekt, který byl zahájen koncem loňského roku, by společně realizovaly Rumunsko, Bulharsko a Řecko a měl by „propojit“ Středozemní moře s Černým mořem z řecké Soluně do Středozemního moře přes Kavalu, Alexandroupolis, dále přes bulharské území přes Burgas do Varny a odtud do rumunského přístavu Konstanta. Myšlenka tohoto koridoru vznikla již před několika lety, ale první konkrétní kroky byly podniknuty během třístranného setkání na začátku října 2023, které v rezidenci „Euxinograd“ u Varny uspořádali premiéři Bulharska, Řecka a Rumunska – Nikolaj Denkov, Kyriakos Mitsotakis a Ion-Marcel Ciolacu. Zde bylo dohodnuto, že každá ze tří zemí poskytne finanční záruky v celkové výši 6 miliard eur. Bylo také dohodnuto, že se bude usilovat o úvěry od evropských bankovních institucí a o volné financování z evropských fondů. Výstavbu by prováděla společná společnost všech tří zemí, která by hledala jednotlivé dodavatele projektu. Tento megaprojekt by zahrnoval dálniční i železniční úseky a projekt ropovodu z Alexandroupolisu do Burgasu. Na bulharské straně odhaduje, že černomořská dálnice by mohla být hotová do pěti let.
Sofijský ministr financí Asen Vasilev uvedl, že Bulharsko bude usilovat o získání finančních prostředků EU na kompenzaci nákladů, ale realizaci projektu nezastaví, protože „je to velmi důležité pro obchod mezi zeměmi, zejména po válce na Ukrajině a po událostech v Gaze“.
Bulharské úřady dosud nevybraly trasu dálnice na svém území. Poslední podrobné informace o projektu poskytla Sofie na jaře loňského roku. Dočasná vláda slíbila, že v roce 2024 bude mít černomořská dálnice posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Dálnice mezi Varnou a Burgasem je dlouhá 104 km. Zatím bylo postaveno pouze 8 km. Bulharská vláda se v současné době snaží dokončit dálnice Hemus, Struma, Ruse – Veliko Tarnovo a rychlostní silnici k druhému mostu přes Dunaj. Podle sofijských úředníků by měly být práce na polovině z chybějících 15 km dálnice Struma dokončeny v nejbližší době. Projekt je také klíčový pro mobilitu v NATO.
Když bulharský ministr obrany nedávno hovořil o budoucích investicích do infrastruktury, hovořil o nových silnicích a železnicích schopných zajistit rychlé nasazení spojeneckých vojsk, stejně jako o ropovodech a plynovodech a nových skladech. Ty nebudou postaveny z obranného rozpočtu a budou sloužit i civilním účelům.
„O rozmístění mnohonárodní bojové skupiny NATO na našem území se diskutovalo desítky a stovkykrát. Během mé návštěvy v USA minulý týden jsme hovořili o tom, jak (můžeme) jako hostitelská země nejlépe zajistit potřebnou infrastrukturu a jak nám mohou USA pomoci, abychom na její vybudování mohli využít dostupné mezinárodní prostředky na spolufinancování,“ řekl Tagarev v rozhovoru pro bTV.
Bulharsko má s USA dvoustrannou dohodu o společném využívání čtyř bulharských vojenských základen a na bulharském území je umístěna mnohonárodní bojová skupina NATO pod italským velením, která čítá asi 1 000 vojáků. Plánuje se také rozšíření kontingentu na 1 500 vojáků a vybudování vojenské základny pro potřeby NATO v jižním Bulharsku, která umožní vytvoření brigády.
Kromě silnic Bulhaři v poslední době intenzivně propagují také projekt výstavby třetího mostu přes Dunaj. Evropská komise je připravena spolufinancovat jak výstavbu mostu, který spojí Rumunsko a Bulharsko, tak projekt na zlepšení plavby po Dunaji. Projekt třetího mostu přes Dunaj, který má být postaven na rumunské straně, byl nedávno zařazen na seznam investic, které zvítězily v soutěži o projekt v Bruselu. Velikost projektu není k zahození, pokud si uvědomíme, že jen na studii proveditelnosti bude podle știripesurse.ro vyčleněna částka 18 milionů eur.
Rumunsko 2023: 1 000 kilometrů dálnic a rychlostních silnic
Rumunsko v roce 2023 překročilo hranici 1 000 km dálnic a rychlostních silnic. Ačkoli byl tento rok z hlediska inaugurací považován za nadprůměrný, jednalo se o velký neúspěch. V roce 2024 by však mělo dojít k propojení dálnice A1 (Bukurešť – Nădlac) s dálnicí A2 (Bukurešť – Constanta). Rumunsko, které má jen něco málo přes tisíc kilometrů dálnic a rychlostních silnic a méně než 500 kilometrů železničních tratí, po nichž mohou vlaky jezdit rychlostí 160 km/h, zaostává za zeměmi v regionu, jako je Polsko a Maďarsko. Rumunsko má čtyřikrát méně kilometrů dálnic a téměř sedmkrát méně kilometrů modernizovaných železnic. Bez investic do modernizace by dnešní rumunská infrastruktura jen těžko zvládala složité vojenské transporty – například americké tanky Abrams – a dokonce i rychlé přesuny.
Válka na Ukrajině a příležitosti, které se otevřely díky Národnímu plánu obnovy a odolnosti, však zcela změnily vyhlídky Rumunska. V současné době je ve výstavbě 669 kilometrů dálnic, které by měly být hotové v příštích čtyřech letech. Dalších 553 kilometrů je plánováno a mohlo by být dokončeno do roku 2030, takže celkový počet dálnic přesáhne 2 220 kilometrů.
Pokud jde o železnice, do roku 2030 by mělo být modernizováno 3 230 kilometrů z 13 545. Je to sice jen malý zlomek toho, co je skutečně potřeba, ale i tak je to mnohem více, než se Rumunsku podařilo udělat za posledních 40 let. V příštích sedmi letech by měly být modernizovány všechny hlavní spoje mezi hlavními rumunskými provinciemi, což umožní rychlost až 160 km/h v každém směru. Teprve pak bychom mohli konečně mluvit o vysokorychlostních dopravních spojeních, která by propojila východní křídlo EU se střední Evropou, ale také umožnila rychlé spojení se Středozemním mořem na severojižním koridoru, což je životně důležité pro zájmy Rumunska, EU a USA.
Foto: Pickpik.com