Carles Puigdemont, který se v roce 2017 vzepřel španělskému právnímu státu tím, že v Katalánsku prosadil nezákonné referendum o nezávislosti, je nyní očekávaným, ale pro mnohé stejně nepříjemným obratem v událostech, a proto se stal potenciálním kandidátem v regionálních volbách. Tentokrát tak učinil z francouzského města Elna, které cynicky evokuje separatistickou symboliku, neboť se zde ukrývaly volební urny a tiskárna hlasovacích lístků pro nezákonné referendum z 1. října.
Puigdemont, který je v současné době na útěku před španělskou justicí, oznámil svou možnou kandidaturu prostřednictvím své strany JxCat, což vyvolalo vlnu kritiky a obav mezi těmi, kteří si stále cení zákonnosti a ústavního pořádku. Jeho návrat jako kandidáta do regionálních voleb je sám o sobě aktem vzdoru proti autoritě a výsměchem španělské justici.
Nejpřekvapivější je Puigdemontovo očekávání, že se na konci června vrátí do Katalánska a zúčastní se debaty o investituře, přičemž spoléhá na schválení zákona o amnestii, který by smazal důsledky jeho nezákonných činů. Tento zákon by však nejen podkopal základy spravedlnosti, ale také by vyslal nebezpečný signál o beztrestnosti a nerespektování zásad právního státu.
Je důležité připomenout, že Puigdemont nebyl po volbách v roce 2017 nikdy pověřen funkcí prezidenta Generalitat kvůli zákonným omezením, která stanovil Ústavní soud. Jeho návrat jako kandidáta nyní vyvolává nepříjemnou otázku, zda uprchlík před spravedlností bude moci zastávat vysokou politickou funkci.
Puigdemontův právník Gonzalo Boye prohlásil, že jeho klient je ochoten čelit následkům návratu do Katalánska, i kdyby to znamenalo, že bude zatčen. Tento vzdorovitý postoj jen posiluje dojem, že Puigdemont se považuje za osobu stojící nad zákonem a je ochoten využít každé příležitosti k prosazení svého separatistického programu bez ohledu na to, co to bude stát stabilitu a právní řád.
V této souvislosti stojí za zmínku také spolupráce Pedra Sáncheze s Junts per Catalunya, která měla usnadnit jeho uvedení do funkce předsedy vlády a která ukazuje zoufalou snahu španělského prezidenta udržet se u moci za každou cenu. Od počátečních jednání se separatistickými a radikálními skupinami byl vztah mezi vládou a juntami zjevným projevem neúcty k institucím i k právnímu státu.
Snaha rozdělit terorismus do pohodlných kategorií a vyloučit tak vedoucí představitele procesu nezávislosti z jakékoli právní odpovědnosti je přímou výzvou spravedlnosti, a tedy i soudcům, kteří se podíleli na rozsudku z 1. října. Tento oportunistický přístup opět dokazuje, že Sánchez i vedoucí představitelé Junts jsou ochotni obětovat nejzákladnější principy svým politickým ambicím.
Manipulace s institucemi a využívání právních triků k dosažení beztrestnosti navíc svědčí o zarážejícím nedostatku respektu k demokracii a vůli španělského lidu. Povolení Puigdemontova návratu jako kandidáta a potenciálního prezidenta by legitimizovalo porušení zákonnosti a institucionální integrity a ohrozilo by stabilitu Katalánska i celého Španělska.
Možnost, že by Puigdemont kandidoval a byl nakonec zvolen prezidentem Generalitat, navíc vyvolává vážné obavy o budoucnost Katalánska.
Je načase, aby se katalánští občané a političtí představitelé celého Španělska postavili této hrozbě pro demokracii a právní stát, kterou Puigdemont představuje. Umožnit mu návrat jako kandidátovi a potenciálnímu prezidentovi by bylo velkou chybou, která by podkopala základní principy naší společnosti. Je čas říci ne návratu uprchlíka, ne beztrestnosti a ano obraně zákonnosti a demokracie ve Španělsku.