Subscribe
Evropa musí znovu získat naději. Komise Von der Leyen II jistě nikomu naději nedala. Čtenář si dokonce vzpomene, že jmenování kolegia komisařů bylo poznamenáno jmenováním Teresy Ribery, bývalé španělské ministryně pro ekologickou transformaci, a vydíráním socialistů a zelených, kteří chtěli kolegium zablokovat kvůli přítomnosti maďarské komisařky a předsednictví Raffaela Fitta v jedné z místopředsednických funkcí.
Von der Leyenová se skutečně již jeví jako politička, která má své dny za sebou. Zdá se, že už nemá čím přispět. 
Plán von der Leyenové a její populární, socialistické, liberální a zelené většiny je v depresi. V upřímném úpadku. Možná, že v rozporu se svým původním plánem musela předložit onen Kompas konkurenceschopnosti, který jsem rozebíral v několika článcích a který samozřejmě nechává všechny nespokojené.
Vítězství – a především – rozhodnutí a exekutivní příkazy Donalda J. Trumpa během prvních 15 dnů jeho mandátu představují kompletní změnu globální politiky, kterou západní svět realizoval v posledních 20 letech a které se Evropská unie plně držela.
Brusel a jeho Komise jsou fakticky na nohou, jako boxer, který byl sražen k zemi, téměř na plátně, a čekají, až zazvoní gong a oni se budou moci v rohu nadechnout. Oddechu se jim však nedostane.
Minulý týden Patrioti pro Evropu učinili parlamentním frakcím Evropského parlamentu otevřenou nabídku, aby souhlasily s pozastavením Zelené dohody a všech nařízení a směrnic, které ji tvoří. Skupina konzervativců a reformistů byla otevřena posouzení tohoto návrhu. To vyvolalo v Evropské lidové straně paniku, protože pokud pravá část Parlamentu včetně suverenistů vytvoří společnou frontu, budou lidovci zahnáni do kouta.
Santiago Abascal, předseda VOX a strany Patrioti pro Evropu, dnes na velké politické akci v Madridu spolu s národními lídry (Orbán, Le Penová, Salvini, Wilders, Babiš, Kickl) a mezinárodními lídry (Milei a María Corina Machado) znovu oslovil reformisty a skupinu suverenistů, do které patří i Alternativa pro Německo, aby v Bruselu vytvořili společnou akci.
Globalismus je nejhorší od konce druhé světové války. Je načase, abychom v Bruselu důrazně zasáhli. Měsíc únor by mohl být novým krokem vpřed v této krizi bruselské byrokracie; pokud se FPÖ konečně stane součástí vlády v Rakousku a výsledky v Německu přinutí CDU, aby se tak či onak dohodla s AfD.
Je skutečně čas vyvolat naději. A podle mého názoru je zřejmé, že velká koalice lidovců a
Socialisté již v nikom nevyvolávají nadšení. Je to vyčerpaná síla. Nadšení, naději a vůli ke změně vyvolává pouze evropská pravice. Radikální změnu. Totální změnu, která i v Evropě definitivně porazí „probuzenou“ politiku a nelegální přistěhovalectví a položí základy Revoluce zdravého rozumu, která evropským národům vrátí jejich unesenou suverenitu; podnikům a zaměstnancům prosperitu a všem Evropanům svobodu, kterou ohrožují projekty, jako je onen parlamentní podvýbor zvaný Demokratický štít, jenž si zaslouží odmítnutí každého občana se sebemenším politickým cítěním.
Jako evropský občan vidím, že existuje lidový proud, který má stále větší většinu a který se rozhodl definitivně odklonit od politické korektnosti, od sociálnědemokratické hospodářské politiky, od sociální politiky levice a od kulturní politiky elit, které pohrdají dělnickou třídou. Je to skutečná revoluce zdola a tento okamžik přežijí jen ti politici, kteří na tuto touhu po změně a naději zareagují.