Subscribe
Před několika dny jsem cestou domů poslouchal jednu z nejdůležitějších španělských rozhlasových stanic, Cadena COPE. Údajně se jedná o rozhlasovou stanici s katolickou redakční linií – vlastní ji Španělská biskupská konference – a v dnešním světě by tedy měla být orientována spíše na konzervativní či pravicové evropské hnutí. Mluvili o sportu. Španělsko je v semifinále mistrovství Evropy ve fotbale. Basketbalový tým si v předolympijském turnaji vybojoval účast na olympijských hrách. Carlos Alcaraz zvládl další kolo Wimbledonu a španělští jezdci se o víkendu udrželi. Celkově normální.
Najednou se hovor novinářů a moderátorů talk-show stočil k francouzským volbám, a to bez jakékoli potřeby, nuceně. Připomněl, že Mbappé mezi prvním a druhým kolem požádal o hlasování antisemitskou Lidovou frontu, s níž Macron v uplynulém týdnu jednal v koalici. Ve slavném sportovním pořadu oslavovali „vítězství demokracie“ nad Rassemblementem, zatímco francouzské ulice hořely – doslova – pro ty, kteří vyhráli volby.
Ale ještě více. Dalším krokem bylo vyjádření k výrokům brankáře španělské reprezentace, který byl po tlaku veškerého sportovního i jiného tisku a sociálních sítí nucen prakticky odvolat některá svá předchozí prohlášení, v nichž ze zdravého rozumu a na dotaz ohledně výroků francouzské hvězdy naznačil, že by se sportovci neměli zaplétat do stranických sporů. A tak dále. Fotbalový brankář, elitní sportovec, který se musí postavit na stranu, aby pohnul veřejným míněním. Nesouhlas není povolen. Opačný názor není povolen. Žádný jiný názor není povolen.
Maďarský prezident Viktor Orbán přijíždí do Kyjeva, aby se setkal se Zelenským. Žádné španělské médium ji nezveřejňuje. Ani jedno médium v bruselské bublině neupozorňuje na skutečnost, že současný předseda Rady Unie je v Kyjevě, kde vyjadřuje svou podporu a zároveň svým jménem vyzývá ke sblížení mezi stranami konfliktu (Ruskem a Ukrajinou), aby se vyzkoušela možnost řešení na základě jednání.
Následující den se Orbán sám vydal do Moskvy, aby se setkal s Putinem a vznesl vůči němu úplně stejné požadavky jako vůči Zelenskému. V tu chvíli celý španělský tisk obvinil Orbána z toho, že je proruský, a rozšířil tuto „skvrnu“ na každého, kdo Orbána jednoho dne viděl, přiblížil se k němu, spolupracoval s ním, podporoval ho nebo mu rozuměl, i když se toto přiblížení, spolupráce nebo podpora a porozumění týkaly tak odlišných otázek, jako je omezení nelegální imigrace, projekty na zlepšení konkurenceschopnosti evropských podniků nebo boj proti „probuzenému“ myšlení a genderové ideologii rozšířené ve školách a na univerzitách.
Manipulace establishmentových médií, kterou chce Von der Leyenová a její Evropská komise podporovat a dotovat, se stala neúnosnou. Proč? Někteří říkají, a já s nimi stále více souhlasím, že důvodem je to, že vědí, že prohrávají.
Majitelé a manažeři těchto médií jsou součástí manažerských elit, které rozhodují bez ohledu na výsledky voleb v různých evropských zemích. Zajímá je pouze zachování současného stavu. To znamená, že evropské společnosti jsou stále slabší, méně zakořeněné a méně strukturované.
Mají strany, které prosazují ochranu hranic před nelegálním přistěhovalectvím, lepší výsledky? Pořádají kampaň s „lidskými“ reportážemi o životech těch, kteří vtrhli na hranice. Že se ve Francii nebo v Anglii konají volby? Zorganizují další, aby zavedli teror mezi elitními fotbalisty a přiměli je dodržovat prohlášení jménem Mbappé. Je to šílené. Je to konec svobody jednotlivce. Je to cesta k tyranii.