Subscribe
Evropské předpisy o pesticidech představují významnou součást regulačního rámce Evropské unie (EU) zaměřeného na zajištění bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí a lidského zdraví.
V posledních letech EU vyvinula značné úsilí o posílení a zlepšení předpisů týkajících se používání pesticidů, přičemž zohlednila vědecký vývoj, obavy o životní prostředí a potřebu zajistit bezpečnost spotřebitelů. Jednou z klíčových iniciativ byla revize nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Tato revize, která vstoupila v platnost 1. června 2023, zavedla několik změn a nových kritérií zaměřených na posílení bezpečnosti pesticidů používaných v evropském zemědělství.
Zaprvé, nové právní předpisy kladou větší důraz na koncept udržitelnosti a členské státy jsou nyní povinny při povolování používání pesticidů zohlednit environmentální, ekonomické a sociální aspekty. To odráží rostoucí povědomí o vzájemných vazbách mezi zemědělstvím, životním prostředím a místními komunitami a cílem zůstává podpora udržitelnějších zemědělských postupů a snížení negativního dopadu pesticidů na ekosystém. Další důležitá inovace se týká přístupu k hodnocení rizik a nová evropská legislativa ve skutečnosti zavedla přísnější kritéria pro hodnocení účinků pesticidů na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí, včetně podrobnějšího hodnocení dlouhodobých účinků a větší pozornosti věnované kumulativním účinkům různých chemických látek.
Zásadní aspekt nových pravidel se týká omezení používání nebezpečných chemických látek. Členské státy se vyzývají, aby podporovaly používání nechemických alternativ a omezovaly používání pesticidů, které jsou považovány za vysoce rizikové, čímž by se dostaly do souladu s celkovým cílem EU snížit expozici škodlivým chemickým látkám a podporovat udržitelnější a ekologičtější zemědělské postupy. Klíčovými pilíři nových pravidel jsou také transparentnost a přístup k informacím. Členské státy jsou povinny poskytovat veřejnosti podrobné informace o povolených pesticidech, včetně údajů o jejich chemickém složení, účincích na lidské zdraví a životní prostředí, jakož i o přijatých opatřeních k řízení rizik. Cílem tohoto přístupu je aktivně zapojit občany do dohledu nad rozhodovacím procesem a zajistit větší odpovědnost aktérů zapojených do potravinového řetězce.
Další novinkou je povinnost členských států vypracovat národní akční plány na snížení používání pesticidů a jejich dopadu, včetně konkrétních opatření na podporu přechodu k udržitelnějším zemědělským postupům a omezení herbicidů považovaných za vysoce rizikové. Cílem této národní strategie je vytvořit koordinovanější a cílenější přístup k nakládání s pesticidy s ohledem na klimatické, zemědělské a environmentální zvláštnosti každé členské země. Současně se evropské právní předpisy týkající se pesticidů posunuly směrem k větší harmonizaci pravidel mezi členskými státy s cílem zajistit jednotné bezpečnostní normy v celé Evropské unii, a tím snížit rozdíly v zemědělských postupech a zaručit spravedlivou ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Tento harmonizovaný přístup rovněž pomůže usnadnit volný pohyb zemědělských produktů na jednotném evropském trhu tím, že zvýší jejich obchodní hodnotu.
Evropská legislativa zpřísnila kontroly dovozu potravin ze třetích zemí a ty, které nesplňují evropské normy pro pesticidy, by mohly podléhat omezením nebo zákazům. Cílem tohoto opatření je zajistit, aby všechny potravinářské výrobky nabízené na evropském trhu splňovaly stejně vysoké bezpečnostní normy. Nová evropská nařízení o pesticidech představují významný krok směrem k udržitelnějšímu a bezpečnějšímu nakládání s chemickými látkami používanými v zemědělství. Větším důrazem na udržitelnost, důkladnějším hodnocením rizik, podporou nechemických alternativ, transparentností a harmonizací pravidel se EU zavázala zajistit, aby se evropské zemědělství rozvíjelo odpovědně, s ohledem na životní prostředí, lidské zdraví a biologickou rozmanitost. Tento regulační vývoj představuje významný příspěvek k budování udržitelnější a odolnější zemědělské budoucnosti, zejména pro zemi se silnou zemědělskou ekonomikou, jako je Itálie.
Alessandro Fiorentino