Co přijde po Raisiho smrti. Nový Írán?

Írán se vrací k hlasování: Prezidentské volby po Raisiho smrti.

Prezidentské volby v Íránu jsou významnou událostí, která odráží průsečík domácí politiky, sociálních nepokojů a mezinárodních vztahů.
Volby, které se konaly 28. června, byly poznamenány řadou dramatických událostí, včetně smrti bývalého prezidenta Ebrahíma Raisiho při havárii vrtulníku 19. května.
Strážná rada schválila pro volby šest kandidátů, z toho tři radikály, dva konzervativce a jednoho reformistu.
Tento proces výběru vyvolal obavy o konkurenceschopnost a legitimitu voleb.
Politické prostředí v Íránu je již několik let charakterizováno nepokoji a nespokojeností obyvatelstva, která se projevila během prezidentských voleb v roce 2021, kdy došlo k výraznému poklesu volební účasti, což se přičítá všeobecnému rozčarování z režimu a jeho přístupu ke klíčovým otázkám, jako je ekonomika a občanské svobody. Íránská ekonomika se v nedávných volbách dostala do popředí zájmu, protože země se potýká s těžkými následky pandemie COVID-19.
Stoupající inflace a rostoucí nezaměstnanost přivedly zemi do tíživé situace.
Tento hospodářský rozvrat podnítil sociální nepokoje a vyvolal demonstrace proti stížnostem, jako jsou rostoucí ceny pohonných hmot a nesprávný postup vlády.
Silné potlačení těchto protestů ze strany úřadů jen prohloubilo rozpory s obyvatelstvem a přimělo řadu organizací občanské společnosti, aby se vyhnuly volebnímu procesu.
Navzdory výzvám k bojkotu se některé reformní frakce nadále zasazovaly o účast ve volbách a zdůrazňovaly, že je důležité usilovat o dosažení reforem, byť postupných, v rámci systému.
Volby, které se konaly 28. června a 5. července, znamenaly významný zlom v politické situaci země: v prvním kole hlasování se stal lídrem Masúd Pezeshkian, který získal 44 % hlasů, zatímco Saíd Džalílí byl těsně následován 40 %.
Nízká volební účast, která se pohybovala kolem 39,93 %, byla nejnižší v historii prezidentských voleb v Íránu a odrážela skepsi veřejnosti vůči volebnímu procesu.
Ve druhém kole voleb 5. července se Pezeshkian utkal s Jalilim ve druhém kole, kde Pezeshkian s přehledem zvítězil s 54,8 % hlasů.
Tento výsledek byl pozoruhodný nejen pro své důsledky pro domácí politiku, ale také pro svůj potenciál změnit mezinárodní vztahy Íránu, zejména se Západem.
Nový prezident mezi hlavními liniemi svého programu zdůraznil význam zahájení dialogu s Washingtonem, který byl vždy nepřítelem Íránu, ohledně íránského jaderného programu a s Evropskou unií, aby se stát dostal ze stavu „izolace“.
Společenský význam má naopak otázka zahalování žen, kterou prezident slíbil objasnit a vyřešit, zejména s ohledem na důsledky, které způsobila hrůzná epizoda Mahsy Amíny, a v neposlední řadě na zrod rozsáhlého protestního hnutí, jež otřásá zemí od roku 2022.
Sousední státy reagovaly na počty pozitivně, především Ázerbájdžán (blízký tureckým pozicím), jehož prezident Ilham Alijev vyjádřil přání uzavřít s Íránem dvoustranné dohody, zatímco ze světových velmocí vidí Rusko v Pěrežkianově vítězství pokračující sbližování obou národů, zejména v jejich společných zájmech proti západnímu vlivu.
Naproti tomu Spojené státy se staví skepticky a považují kontrolu Rady strážců za potenciálně nelegitimní.
Íránské prezidentské volby v roce 2024 obecně zdůraznily napětí v íránské společnosti a složitost jejího politického systému: Vítězství Masúda Pezeshkiana nabízí záblesk naděje pro reformisty a zastánce změn, ale cesta vpřed zůstává plná výzev.
Nová íránská vláda bude muset při svém postupu prokázat odhodlání řešit potřeby a aspirace svého lidu a zároveň se orientovat ve složité mocenské dynamice uvnitř islámské republiky.