Subscribe
Nedávné nájezdy na Záporožskou jadernou elektrárnu, největší evropskou jadernou elektrárnu na Ukrajině, vyvolaly vážné obavy o jadernou bezpečnost a přitáhly mezinárodní pozornost a znepokojení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Útoky, které údajně provedly bezpilotní letouny, byly zaměřeny na infrastrukturu elektrárny, což vyvolalo obavy z možné jaderné havárie. Přestože nebyly hlášeny žádné bezprostřední škody na reaktorech ani únik radioaktivity, situace zůstává napjatá a MAAE vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se vyvarovaly akcí, které by mohly ohrozit bezpečnost elektrárny.
V noci na pondělí 8. dubna 2024 došlo v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny k útokům ruských vojáků, při nichž podle gubernátora oblasti Ivana Federova zemřeli tři lidé. Federov také uvedl, že kromě mrtvých byli tři lidé zraněni v Pologivském okrese Záporoží. Rafael Grossi, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, vyjádřil vážné znepokojení a prohlásil, že „nezodpovědné útoky“ na Záporožskou jadernou elektrárnu představují vysoké riziko vážné jaderné havárie, a zdůraznil, že je naléhavě nutné tyto akce okamžitě zastavit.
MAAE vyjádřila své obavy z rizika vážné jaderné havárie a zdůraznila, že je nesmírně důležité zachovat bezpečnost a zabezpečení elektrárny. Toto varování následuje po nárůstu útoků v regionu, kde došlo k eskalaci konfliktu. Agentura požádala o okamžitý přístup do závodu, aby mohla situaci posoudit z první ruky a přijmout nezbytná bezpečnostní opatření.
Záporožská elektrárna, která hraje zásadní roli v zásobování Ukrajiny energií, je od začátku konfliktu v centru bezpečnostních obav. Její zeměpisná poloha ve sporné oblasti ji vystavuje značnému riziku v případě další eskalace nepřátelských akcí. Mezinárodní společenství sleduje vývoj se znepokojením a vyzývá k tomu, aby se zabránilo jakýmkoli krokům, které by mohly ohrozit bezpečnost zařízení, a tím i veřejné zdraví a životní prostředí.
Tyto události poukazují na nebezpečí, kterému mohou čelit jaderná zařízení v konfliktních zónách, a vyvolávají otázky týkající se řízení jaderné bezpečnosti v nestabilních geopolitických podmínkách. Zatímco úřady pracují na zajištění bezpečnosti elektrárny a MAAE situaci nadále monitoruje, mezinárodní společenství očekává další vývoj v naději, že diplomacie zvítězí a zabrání jaderné katastrofě.
Záporožská elektrárna, největší v Evropě a devátá největší na světě, má šest reaktorů, každý o výkonu 950 MW, celkem 5 700 MW (tj. 5,7 GW jmenovitého tepelného výkonu). Tato kapacita stačí na napájení přibližně 4 milionů domácností. Pro srovnání, černobylská elektrárna v severní části Ukrajiny měla přibližně o třetinu nižší výkon (3 800 MW). Zajímavé je, že jeden megawatt (odpovídá jednomu milionu wattů) je množství energie potřebné k napájení 10 000 100wattových žárovek.
Záporožské reaktory vybavené robustními ochrannými komorami, které jsou navrženy tak, aby odolaly silným nárazům, jsou vylepšenou sovětskou verzí tlakovodního reaktoru (PWR), který je považován za mnohem bezpečnější než model, který utrpěl havárii v Černobylu v roce 1986. Tyto reaktory používají chladicí systém, v němž radioaktivní voda cirkuluje v okruhu odděleném od okruhu, který přenáší energii páry do turbín.
Jakákoli porucha v chladicím systému by mohla vést ke katastrofickým následkům podobným těm, které by ve Fukušimě způsobila přírodní událost. Stejně tak by náhodné bombardování chladicích bazénů, v nichž jsou umístěny vyhořelé palivové tyče, nebo lidská chyba – což není nepravděpodobné vzhledem k vysokému tlaku, který je na personál v současnosti vyvíjen ozbrojenými jednotkami – mohly vést k rozsáhlé radioaktivní kontaminaci. Vzhledem k obrovské kapacitě Záporožské elektrárny by jaderná havárie v této lokalitě mohla mít mnohem vážnější následky než v Černobylu a Fukušimě.