V roce 2019, ještě předtím, než se dalo uvažovat o globálních otřesech, které Covid-19 přinese, mluvil papež František o „demografické zimě“. Papež s údaji v ruce tvrdil, že v Itálii – ale nejen v ní – se rodí velmi málo dětí; příliš málo na to, aby se v blízké budoucnosti zachoval samotný koncept rodiny.
Podle údajů, které shromáždil a zveřejnil italský statistický úřad Istat, se v té době narodilo 420 084 dětí, což je přibližně o 20 000 méně než v předchozím roce. Již před čtyřmi lety se proto ukázalo, že je třeba včas jednat, a nad touto otázkou se vznášelo jisté rozrušení. Přesto celková situace nebyla tak katastrofální jako dnes.
Pak přišlo neštěstí.
Nikdo si nedokázal představit, že svět zachvátí pandemie a zároveň bude čelit důsledkům zákeřného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Těchto neslavných 20 000 narozených dětí méně než v roce 2018 vrátilo zemi obraz země, která neroste a hrozí, že cestou ztratí vnitřní hodnotu, která ji vždy charakterizovala – jak v náboženském, tak v sekulárním pojetí -, ale nikdy ne tolik jako 385 000 narozených dětí v roce 2022. Dnes se na toto číslo díváme upřímně zoufalýma očima: o více než 35 tisíc dívek a chlapců méně než v roce 2019. Bezútěšné číslo, které vyžaduje přímou a hloubkovou analýzu.
DENZITA V EVROPĚ
Kritické problémy, které definovaly denaturitu v roce 2019, tedy v období před pandemií, jsou stejné jako nyní, jsou však mnohem tvrdší a mají složitější řešení vzhledem k následkům pandemie, rostoucí inflaci a současně i životním nákladům. Práce, sociální dávky, příležitosti a sociální politika – to jsou čtyři ukazatele, které určují růst nebo pokles porodnosti. Problém se však netýká pouze Itálie. Nedávná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat uvádí, že mezi 1. lednem 2020 a 1. lednem 2021 se počet obyvatel Evropské unie snížil o 278 000 osob a zároveň výrazně poklesl počet narozených dětí, takže i v ostatních zemích, i když v menší míře, je riziko zastavení růstu velmi reálné. Stejný průzkum Eurostatu potvrzuje nízkou porodnost v Itálii – 6,8 živě narozených dětí na tisíc obyvatel – a poskytuje další informaci, kterou je třeba vzít v úvahu: průměrný věk matek, který se v průměru pohybuje kolem 31,4 let.
Pokud se vrátíme o krok zpět a podíváme se na situaci mimo hranice státu, podívejme se na studii zveřejněnou v časopise Pnas. Průzkum provedli demografové Arnstein Aassve, Niccolò Cavalli, Letizia Mencarini a Samuel Plach z Bocconi University v Miláně společně se Sethem Sandersem z Cornell University v Ithace. Záměrem bylo získat přehledný obraz o porodnosti ve 22 zemích s vysokými příjmy, včetně Itálie. Mezi národy, u nichž byla kromě Bel Paese nalezena hlavní zastávka, patří: Maďarsko, Belgie, Rakousko, Singapur, Španělsko a Portugalsko. Ve Spojených státech je denzita také problémem, a ne malým. Společnými faktory jsou v podstatě ekonomická nejistota a systém sociálního zabezpečení. Tam, kde je to méně obtížné, jako například ve Švýcarsku, Finsku, Norsku, Dánsku, Německu a Nizozemsku, byl a je pokles porodnosti méně výrazný. Studie jasně ukazuje, že ekonomická nejistota je jedním z faktorů: páry, které se nacházejí v nejisté finanční situaci a které v tomto ohledu nevidí světlou budoucnost, myšlenku na děti odkládají. Je zřejmé, že pandemická krize, jak zdůrazňují autoři výzkumu, sehrála rozhodující roli. Ekonomickou nejistotu umocňují obavy z opakování jevů, jako je Covid-19.
Jak tedy omezit fenomén takového rozsahu? Než se pokusíme odpovědět na tuto otázku, pojďme se podívat na její hlavní příčiny, abychom měli ucelenější pohled.
MOŽNÉ PŘÍČINY
Již jsme poukázali na to, jak zásadní je systém sociálního zabezpečení. Na národní úrovni jsou opatření na podporu rodiny reprezentována například univerzálním jednorázovým příspěvkem, který má poskytnout prostor pro ekonomické vyžití. Vzhledem k údajům se však zdá být nedostatečná.
Je však třeba zdůraznit, že k tomu přispívá mnoho dalších faktorů. Všeobecný jednotný příspěvek je nevyhnutelně spojen s ekonomickou nejistotou. Ještě před příchodem Covid-19 se nejistota zaměstnání dala v Itálii označit za stigma: mladí lidé nemohli a stále nemohou najít místo, které by jim dávalo jistotu, a to do té míry, že si myslí, že by si mohli koupit dům a založit rodinu. Od roku 2020 se závažnost situace ještě zhoršila. Čísla, která v poslední době zveřejňuje Istat, určují růst zaměstnanosti, nicméně z velké části se týkají nejistých, sezónních, dočasných zaměstnání apod. Nemožnost spolehnout se na jisté zaměstnání zde také vrhá velký stín na porodnost a růst v zemi.
Další problém souvisí například s dostupností zařízení denní péče o děti; čekací listiny jsou často dlouhé a rozvrhy ne vždy umožňují rodičům pohodlně zvládat práci a rodinu.
V celosvětovém měřítku se kromě potíží spojených s nestabilitou trhu práce projevuje i další významný prvek: váhavost ohledně budoucnosti. Tento diskurz by měl být rozšířen například na environmentální a klimatickou krizi. Strach, že se svět může radikálně a rychle změnit, nutí lidi méně plánovat. To silně ovlivňuje i porodnost. Panuje také nedůvěra v opatření, která země přijaly a přijmou k řešení krize. Nacházíme se tedy v přechodné fázi, kdy se někdy zdá, že digitální vesmír přebírá vládu nad tím skutečným, což také vyvolává řadu obav.
A konečně, jak jsme již předpokládali, pandemie destabilizovala rovnováhu, která byla již tak mimořádně křehká; strach, že by se něco podobného mohlo stát znovu, činí mladé páry zdrženlivějšími. Klíčovým slovem je tedy pohled na tento jev z různých úhlů pohledu: nestabilita.
KTERÉ ZÁSAHY
Závěrem lze říci, že nejnaléhavější zásahy, které je třeba provést, by se měly týkat ekonomických pobídek. V několika zemích se zavádějí nová opatření, která mohou páry přimět k tomu, aby znovu získaly důvěru a přemýšlely o založení rodiny, třeba i velké.
Podpora porodnosti se musí vrátit do centra vládní agendy v Itálii i v celé Evropské unii.
Cílem je ocenit rodinnou jednotku, zohlednit počet členů rodiny.
Zajímavým opatřením by mohlo být například snížení zdanění výrobků potřebných pro péči o děti. Dalším bodem, na kterém jsou založeny programy nejrozumnějších národních a mezinárodních stran v této oblasti, je zajištění ekonomické podpory také pro obce a školy, aby mohly přijmout co nejvíce dětí. V tomto ohledu by bylo důležité zřízení firemních školek, které by matkám a otcům umožnily udržet si stabilní zaměstnání a zároveň zůstat v kontaktu se svými dětmi. A konečně zavést úlevy a podpory při koupi bydlení; návrh, který přichází jako vrchol vzhledem k tomu, jak silná je inflace, která zatěžuje ekonomiku a trh s bydlením.
Celkově je důležité, aby budoucí generace měly dnes k dispozici nástroje pro budování zítřka; jen tak můžeme očekávat, že doženeme a uzavřeme demografické zimní období.
The text was translated by an automatic system