Subscribe
Dokončení jednání o dohodě o partnerství mezi EU a Mercosurem v prosinci 2024 mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a jejími protějšky ze čtyř zemí Mercosuru (Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay) vyvolalo v Irsku významné a převážně kritické komentáře. Tato reakce byla sice pozoruhodná, ale z irského pohledu zcela předvídatelná. Důsledný a důrazný odpor vůči dohodě byl určujícím znakem politických postojů, které vůči ní zaujaly všechny hlavní irské organizace zastupující zemědělce, jakož i irské politické opoziční strany a uskupení, a to od okamžiku, kdy v roce 2019 skončila formální jednání o základních cílech dohody. Jedna z nejvýznamnějších z těchto organizací, Irská zemědělská asociace (IFA), zašla tak daleko, že prohlásila, že pokud bude dohoda Mercosur ratifikována, irské a unijní odvětví hovězího a drůbežího masa bude zdecimováno v důsledku zvýšeného dovozu bezcelního hovězího a drůbežího masa ze zemí, které díky svým nižším výrobním předpisům a normám těží z konkurenční výhody. IFA rovněž tvrdí, že bezcelní kvóta Mercosuru ve výši 99 000 tun hovězího masa odpovídá 4 milionům kusů skotu (počítáno při jatečné hmotnosti 325 kg), což představuje 18 % současné produkce hovězího masa v EU. Tento rozsáhlý příliv podle nich neúměrně ovlivní irské zemědělce. Kromě toho existují obavy, že brazilský dovoz do Irska bude pravděpodobně sestávat především z vysoce hodnotných kusů hovězího masa, jako jsou steaky, což dále prohloubí nepříznivý hospodářský dopad na irské producenty. Z pohledu Evropské komise jsou tyto obavy považovány za pochopitelné a přehnané. Komise jasně uvedla, že podle dohody sice EU umožní vstup 99 000 tun hovězího masa na svůj trh se 7,5% clem, ale tento objem představuje pouze 1,2 % celkové evropské spotřeby hovězího masa, která činí přibližně 8 milionů tun ročně. Komise dále zdůrazňuje, že tato kvóta bude zaváděna postupně v průběhu pěti let, což poskytne evropským producentům hovězího masa dostatek času na přizpůsobení se nové tržní realitě. Z pohledu Komise EU je odpor vůči dohodě považován v nejlepším případě za pochopitelný, ale nemístný, a v nejhorším případě za projev kontraproduktivního hospodářského protekcionismu, který je třeba překonat, má-li si EU jako celek zajistit své vývozní trhy u světových partnerů. Komise tvrdí, že dohoda mezi EU a Mercosurem je důležitou součástí její širší strategie pro posílení hospodářských partnerství a zajištění přístupu na rozvíjející se trhy. Považuje ji za nezbytný kompromis tváří v tvář rostoucímu obchodnímu nacionalismu, hospodářským dopadům COVID-19, válce na Ukrajině a doprovodným narušením globálních dodavatelských řetězců. Tento názor do značné míry sdílí i odcházející irská vláda, jejíž ministři na tyto globální změny poukazovali v parlamentních odpovědích. Tvrdí, že dohoda EU-Mercosur, pokud bude ratifikována, podpoří strategický cíl Irska, kterým je diverzifikace dovozních a vývozních trhů ve stále nestabilnějším globálním obchodním prostředí. Toto měkké uznání zásadní hodnoty dohody dostalo irskou vládu do přímého konfliktu s irskými zemědělskými organizacemi, které ji ostře kritizovaly za to, že se nedokázala postavit za to, co považují za ekonomické zájmy jednoho z pilířových obchodních odvětví země.
Zástupci irských zemědělců požadují, aby irská vláda zaujala podobný postoj jako Francie, Polsko a nejnověji Litva, které daly najevo svůj jasný nesouhlas s Mercosurem. Zejména odpor Francie vyvolává u některých pozorovatelů rozpaky. Jak poznamenal výzkumný pracovník Centra pro evropskou reformu (Centre for European Reform), dohoda s Mercosurem pravděpodobně vytvoří významné příležitosti pro francouzský mlékárenský sektor, takže postoj Francie se jeví jako rozporuplný. IFA a další organizace rovněž požadovaly, aby se Komise EU zabývala jejich konkrétními obavami. Patří mezi ně ustanovení uvedená v dokumentu Strategický dialog EU o Mercosuru, který nastiňuje zahrnutí posouzení dopadů na zemědělské výrobce, životní prostředí, zdraví, práci, dobré životní podmínky zvířat, obchodní řetězec a spotřebitele v EU i v partnerských zemích. Pro Komisi EU však dohoda s Mercosurem představuje to, co označila za „vyvážený výsledek“, který vytváří nové příležitosti pro evropské zemědělce a výrobce potravin a zároveň zmírňuje možné tlaky na trhu. Podle Komise získají evropští zemědělci a potravinářské podniky bezprecedentní přístup do zemí Mercosuru, které představují velký trh s 260 miliony obyvatel. Tvrdí, že toho nebude dosaženo zachováním cel, jak navrhuje IFA, ale spíše odstraněním vysokých cel na hlavní vývozní produkty EU, zabráněním napodobování tradičních potravin EU a zpřehledněním, předvídatelností a snížením obtížnosti postupů v oblasti bezpečnosti potravin pro vývozce z EU. Tento postoj zopakovala prezidentka Ursula von der Leyenová při finalizaci jednání v prosinci 2024, když dohodu označila za „win-win“ dohodu a tvrdila, že přinese významné výhody spotřebitelům a podnikům a ušetří společnostem v EU 4 miliardy EUR ročně na vývozních clech. Ve snaze dále řešit obavy irských zemědělců a zemědělců v EU Komise rovněž nabídla ujištění, že v případě nepříznivých hospodářských dopadů obdrží zemědělci podporu na provedení nezbytných úprav. To zahrnuje balíček finanční podpory až do výše 1 miliardy EUR v případě narušení trhu. Komise navíc uvádí, že tato podpora posílí pomoc dostupnou v rámci společné zemědělské politiky a poskytne zemědělcům základní záchrannou síť a v případě potřeby i podporu příjmů. Navzdory těmto ujištěním však v irském zemědělství přetrvává znepokojení. Mnoho zúčastněných stran tvrdí, že žádný finanční balíček nemůže vyvážit dlouhodobé strukturální škody, které předpokládají v odvětví hovězího masa, jež je životně důležitou součástí irské zemědělské ekonomiky. Rozsah těchto obav je asi nejlépe pochopitelný v kontextu širších problémů s příjmy zemědělských podniků. Podle irské výzkumné agentury Teagasc jsou příjmy zemědělských podniků v odvětví chovu skotu, které se zaměřuje převážně na produkci hovězího masa bez tržní produkce mléka, pod značným tlakem. V roce 2023 se sice hodnota produkce zvýšila o 6 % v důsledku vyšších cen skotu, ale výrobní náklady vzrostly v průměru o 11 %. V důsledku toho činil průměrný příjem zemědělských podniků s chovem skotu v roce 2023 něco málo přes 7 400 EUR, což je o 15 % méně než v roce 2022. Pro mnoho zemědělců tato čísla zdůrazňují nejistou povahu jejich živobytí a zesilují obavy z dalších tlaků, které by mohla přinést dohoda Mercosur.
Význam irského hovězího masa pro národní hospodářství je navíc nepřehlédnutelný. Jen v roce 2023 dosáhla celková hodnota vývozu irského hovězího masa 2,7 miliardy eur, což podtrhuje jeho roli jako základního kamene irského obchodního profilu. O to naléhavěji jsou vnímána rizika spojená s Mercosurem. Kritici tvrdí, že i při postupném provádění a finančních podpůrných opatřeních dlouhodobý dopad dohody fakticky zdecimuje odvětví, které se již nyní potýká s nízkými příjmy a vysokými výrobními náklady. Vzhledem k tomu, že ratifikační proces dohody začne v roce 2025, očekává se, že Irsko bude svědkem významného a vysoce organizovaného odporu ze strany zemědělského sektoru a politických uskupení. Rozsah a intenzita této opozice bude pro nastupující irskou vládu představovat velkou výzvu. To, jak se s touto opozicí vypořádá, ovlivní nejen její popularitu mezi irskou venkovskou základnou, ale také její vztah s Evropskou komisí. Pokud se vláda nakonec rozhodne dohodu odmítnout, bude muset pečlivě zvládnout domácí odpor a zároveň zvážit širší důsledky pro postavení Irska v EU. Jedno je jisté: dohoda o partnerství mezi EU a Mercosurem znovu rozvířila zásadní debaty o rovnováze mezi liberalizací obchodu a ochranou domácího průmyslu. V Irsku se tato debata netýká pouze hospodářské politiky, ale také širšího kulturního a sociálního významu zemědělství jako způsobu života. Výsledek ratifikačního procesu jako takový bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro irský zemědělský sektor, ale také pro jeho roli při utváření obchodní politiky EU v nadcházejících letech.