Subscribe
Sestavování nové Evropské komise se změnilo v politicky vyhrocený souboj, který hrozí zpožděním plánovaného zahájení činnosti exekutivy EU od 1. prosince, jak si to představovala Ursula von der Leyenová. Patová situace vznikla v důsledku napjatých jednání mezi Evropskou lidovou stranou (EPP) a Socialisty a demokraty (S&D), která vyústila v patovou situaci ohledně jmenování vysokých představitelů Komise. Klíčovým zdrojem sporů bylo původní veto EPP španělské ministryně Teresy Ribery. Ribera, nominovaná na klíčovou funkci místopředsedkyně, měla dohlížet na portfolio kompetencí, které zahrnuje odpovědnost za ekologické politiky a hospodářskou soutěž. Tato pozice má zásadní význam, protože Evropa pokračuje v ambiciózní energetické transformaci tváří v tvář rostoucím geopolitickým výzvám a naléhavé potřebě přijmout opatření v oblasti klimatu. Přes počáteční odpor nabídla EPP nedávno Riberovi svou podporu, i když Španělská lidová strana (PP) vedená Albertem Núñezem Feijóem vyjádřila své námitky. Ribera se nyní ujme funkce místopředsedy pro spravedlivou, čistou a konkurenceschopnou transformaci, kde bude řídit zelenou politiku a dohlížet na otázky hospodářské soutěže. Její potvrzení poukazuje na složitost evropské politiky, kde spojenectví často překračují tradiční ideologické hranice. Španělská vláda se na přechod Ribery do Bruselu rychle připravila a zajistila, aby její domácí povinnosti byly vyřešeny ještě před jejím odchodem. Rada ministrů 24. září schválila několik iniciativ, které Ribera označil za své priority, včetně aktualizace Národního integrovaného plánu pro energetiku a klima (PNIEC) a obnovení činnosti Národní energetické komise. Tato opatření podtrhují závazek Španělska plnit své cíle v oblasti klimatu, a to i v době, kdy se mění vedení země. Na místo Ribery jmenovala vláda novou ministryni pro ekologickou transformaci a demografické výzvy Saru Aagesenovou. Očekává se, že Aagesenová, 48letá inženýrka, která dříve působila jako státní tajemnice pro energetiku, zachová kontinuitu vládní politiky v oblasti životního prostředí. Její jmenování však vyvolalo obavy v energetickém sektoru, zejména v souvislosti s Joan Groizardovou, kontroverzní postavou energetické politiky. Groizardová, která je v současné době generální ředitelkou Institutu pro diverzifikaci a úspory energie (IDAE), je tipována na nástupkyni Aagesenové ve funkci státní tajemnice pro energetiku. Groizard je známý svou silnou podporou obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň je hlasitým kritikem jaderné energetiky – tento postoj vyvolal značnou kritiku ze strany vedoucích představitelů průmyslu. Kontroverze kolem Groizarda pramení z toho, že jaderná energie hraje ve španělském energetickém mixu zásadní roli. Jaderná energie je důležitým zdrojem stabilní a spolehlivé energie, který přispívá k bezpečnosti dodávek, cenové stabilitě a energetické nezávislosti. Podporuje také klíčová odvětví, jako je průmysl, výzkum a medicína. Kritici tvrdí, že zanedbávání jaderné energie hrozí podkopáním dlouhodobé energetické strategie Španělska, zejména proto, že Evropská unie již za určitých podmínek uznala jadernou energii za ekologickou. Vliv Groizardu na evropské fondy určené na energetickou transformaci rovněž vyvolává obavy.
Restriktivní politika v oblasti jaderné energie by mohla Španělsku bránit v dosažení dekarbonizačních cílů při zachování energetické spolehlivosti. Takový přístup se zdá být v rozporu s širším evropským konsensem, který uznává úlohu jaderné energie při dosahování uhlíkové neutrality. Tyto změny ve vedení mají důsledky daleko za hranicemi Španělska. Jako místopředseda pro spravedlivou, čistou a konkurenceschopnou transformaci bude Ribera hrát významnou roli při utváření energetických politik EU. Její odchod zanechává na domácí scéně složitou situaci, v níž španělská energetická transformace čelí příležitostem i výzvám. Přetrvávající rozpory ohledně jaderné energie odrážejí širší napětí v EU, pokud jde o rovnováhu mezi rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie a potřebou stabilních dodávek energie. Španělsko se nyní nachází v kritickém bodě energetické transformace. Přetrvávající odpor vlády vůči jaderné energii, navzdory jejímu významu pro evropskou ekonomiku, vyvolává otázky ohledně její schopnosti sladit se s cíli EU a zároveň řešit domácí poptávku po energii. Vyvážená a pragmatická strategie je nezbytná k tomu, aby Španělsko zůstalo důvěryhodným hráčem v ekologické transformaci Evropy a udrželo si své postavení na mezinárodní scéně. Rozhodnutí přijatá v Madridu a Bruselu v nadcházejících měsících určí energetickou budoucnost Španělska a jeho příspěvek k evropské klimatické agendě. Pedro Sánchez a jeho administrativa musí tyto výzvy pečlivě zvládnout a najít rovnováhu mezi ideologickými závazky a praktickými řešeními, která zajistí energetickou bezpečnost a ekonomické zájmy Španělska. Vzhledem k tomu, že jde o tak vysokou sázku, budou mít nyní prováděné politiky odezvu daleko za hranicemi Španělska a ovlivní širší úsilí Evropy o vybudování udržitelné a konkurenceschopné energetické budoucnosti.