Subscribe
Brusel – Bezpečnost Evropy se opět dostala do centra politické agendy, protože Evropská unie a Spojené království otevřely bezprecedentní prostor pro strategickou obrannou spolupráci.
V neděli 2. března se skupina vedoucích představitelů EU vydá do Londýna, aby s britskou vládou projednala společný obranný plán, což představuje významný krok vpřed ve vztazích mezi oběma stranami Lamanšského průlivu. Oznámil to polský premiér Donald Tusk během setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou ve Varšavě. Tato zpráva potvrzuje očekávání listu Financial Times, podle něhož britský premiér Keir Starmer již pověřil kancléřku státní pokladny Rachel Reevesovou vypracováním konkrétního návrhu, který předloží evropským lídrům. Jádrem jednání by mělo být vytvoření společného celoevropského fondu na posílení vojenských výdajů, což je téma, o němž se bude v nadcházejících dnech jednat na summitu G20 v Kapském Městě.
Nová rovnováha bezpečnosti
Tato iniciativa je součástí nejistého geopolitického kontextu. Možné stažení Spojených států z evropské obrany, které hrozí v důsledku návratu Donalda Trumpa na politickou scénu, urychlilo potřebu evropské strategické autonomie. Vyhlídka na částečné stažení americké podpory přiměla Brusel a Londýn překonat třenice po brexitu a uvědomit si, že společná bezpečnost vyžaduje spolupráci přesahující politické rozpory. Hypotéza evropského fondu nebo banky pro vyzbrojování, kterou předložil polský ministr financí Andrzej Domanski, by představovala konkrétní krok k větší vojenské nezávislosti kontinentu. Myšlenka „banky pro vyzbrojování“ by mohla umožnit financování nárůstu zbrojní výroby a zaručit zdroje na podporu Ukrajiny, a to v klíčovém okamžiku konfliktu s Ruskem.
Úloha Londýna v evropské bezpečnosti
Účast Spojeného království na této nové iniciativě ukazuje změnu směru britské zahraniční politiky. Keir Starmer, který by rád znovu získal pozici klíčového hráče na mezinárodní scéně, již projevil otevřenost vůči větší integraci s EU v bezpečnostních otázkách. Londýn si i po brexitu zachoval vedoucí úlohu v podpoře Ukrajiny, které poskytuje zbraně a vojenskou pomoc. Chybějící formální struktura spolupráce s EU však omezila schopnost řešit společné výzvy. Britský premiér rovněž odcestuje do Washingtonu, aby se setkal s Trumpem a jednal o možnosti vytvoření evropského mírového kontingentu na Ukrajině. Tento návrh, který již zkoumal Emmanuel Macron, by mohl zahrnovat nasazení nejméně 30 000 vojáků k zajištění bezpečnosti po skončení konfliktu.
Mimořádný summit 6. března
Setkání v Londýně předchází mimořádnému evropskému summitu 6. března, na němž budou muset vedoucí představitelé EU stanovit jasné strategie pro bezpečnost kontinentu. Ursula von der Leyenová již oznámila, že předloží komplexní plán na zvýšení evropské zbrojní výroby, což představuje další krok k posílení obranyschopnosti Unie. V tomto scénáři by se spolupráce s Londýnem mohla ukázat jako klíčová pro vybudování pevnější a odolnější bezpečnostní architektury. Jak zdůraznil Tusk, prioritou je posílit evropskou jednotu a vytvořit osu spolupráce se Spojeným královstvím a Norskem s cílem řešit výzvy, které představuje Rusko, a zajistit stabilitu na Ukrajině.
Na cestě k nové éře evropské obrany
Sbližování mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti obrany by mohlo znamenat začátek nové fáze dvoustranných vztahů, která se bude vyznačovat pragmatičtější spoluprací. Pokud jednání povedou k vytvoření společného fondu a strukturovanější spolupráci, mohla by Evropa učinit rozhodující krok směrem k větší strategické autonomii. Uvidíme, jak zareagují Spojené státy a jaký bude Trumpův postoj k nezávislejší Evropě z hlediska bezpečnosti. Jisté však je, že Brusel a Londýn si zřejmě stále více uvědomují potřebu společné obrany nezávisle na atlantickém deštníku.
Alessandro Fiorentino