EU je povinna rozvíjet větrnou energii na moři

Evropská unie bude muset v současné energetické krizi vynaložit značné úsilí na rozvoj odvětví větrné energie na moři, které hraje důležitou roli při dosahování cílů v oblasti klimatu. Problémy v dodavatelském řetězci pravděpodobně povedou ke zpoždění při budování potřebné infrastruktury, která rovněž vyžaduje značné investice. Stejné riziko visí nad rumunským projektem instalace větrných elektráren v Černém moři, které by měly být uvedeny do provozu do roku 2032.

Krize v odvětví větrné energie, která je v Evropě od loňského roku stále citelnější, hrozí zpožděním projektů na instalaci nových výrobních kapacit větrné energie. Vážné problémy se objevily v dodavatelských řetězcích, které nestíhají pokrýt poptávku a jsou pod tlakem rostoucí inflace, geopolitického napětí a zvýšené globální konkurence. Evropská unie si kromě rozvoje pevninské výrobní kapacity stanovila ambiciózní cíl instalovat do roku 2050 v členských zemích a sousedních zemích, jako je Velká Británie a Norsko, celkem 500 GW větrných elektráren na moři. K dosažení těchto cílů potřebuje EU výrazně zvýšit počet objednávek a bude muset vybudovat další přenosová vedení.

Investice EU do větrné energie – 400 miliard eur do roku 2050

Jen pro dosažení cílů pro rok 2030 bude třeba ročně instalovat 25,5 gigawattů kapacity, což je téměř desetinásobek průměru předchozího desetiletí. Pokud jde o přenosovou soustavu, bylo by nutné ji prodloužit až o 54 000 kilometrů, což je vzdálenost odpovídající 1,5násobnému obkroužení planety. Takové jsou závěry první zprávy o plánech na rozvoj větrné sítě na moři, kterou nedávno zveřejnila Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E).

„V důsledku toho provozovatelé přenosových soustav a soustav konstatují, že se doba výstavby (výrobních kapacit – pozn. red.) zdvojnásobila,“ uvádí se v dokumentu.

„V Evropě máme špičkové výrobce zařízení, které potřebujeme. V dodavatelském řetězci je však zjevně úzké místo,“ řekl Damian Cortinas, předseda představenstva ENTSO-E.

Podle odhadů ENTSO-E by potřeba investic do kapacity výroby větrné energie na moři do roku 2050 dosáhla 400 miliard EUR. Loňská studie společnosti Ernst&Young ukázala, že projekty větrných elektráren na moři jsou stále méně atraktivní právě kvůli problémům s dodavatelským řetězcem a rostoucím nákladům. Podle této studie – nejnovějšího indexu atraktivity zemí pro obnovitelné zdroje energie (RECAI) společnosti EY – by nestabilita v odvětví větrné energie na moři mohla v budoucnu změnit způsob výstavby a financování velkých projektů.

„Větrné elektrárny na moři jsou klíčem k dosažení čisté nulové spotřeby, ale zažily obtížných 12 měsíců v podmínkách stísněného dodavatelského řetězce a rostoucích nákladů. Ve srovnání s rokem 2019 vzrostly celkové náklady na projekty o 39 % a v příštím desetiletí by inflace mohla v tomto odvětví zvýšit kapitálové výdaje o přibližně 280 miliard dolarů,“ uvádí se v dokumentu EY.

V této souvislosti odborníci poradenské společnosti očekávají, že přibližně 80 % z 15 trhů, které se zavázaly k cílům v oblasti větrné energie na moři do roku 2030, je nesplní. To se týká i Velké Británie, která v minulém roce zaznamenala obrovský neúspěch při plnění svého cíle dosáhnout do roku 2030 50 GW kapacity na moři. V celosvětovém žebříčku RECAI se na prvních třech místech umístila pouze jedna evropská země – Německo, na prvním a třetím místě jsou USA a Čína, které v posledních letech výrazně investovaly do výroby solární a větrné energie, včetně energie z mořských zdrojů.

Rumunsko – obrovský potenciál pro výrobu větrné energie na moři, ale dosud nebyl vyroben žádný GW.

Některé země dosáhly v oblasti větrné energie na moři významného pokroku, jiné však nepřijaly ani zvláštní regulační rámec a některé mořské pánve zůstávají nevyužité. To je případ Černého moře, oblasti s dobrým přírodním potenciálem pro využívání větrné energie na moři, a to jak prostřednictvím turbín umístěných na dně, tak i plovoucích turbín. Podle údajů Světové banky má jen Rumunsko v Černém moři potenciál 76 GW instalovaného výkonu větrné energie na moři, což je příznivé prostředí pro rozvoj tohoto typu obnovitelné energie.

V současné době má Rumunsko 3 GW větrné energie na pevnině, ale žádný megawatt větrné energie na moři. Zákon upravující tento typ investic byl vládou přijat teprve koncem loňského roku, ale musí ještě projít schvalovacím procesem v parlamentu a může doznat určitých změn.

Rumunsko bude mít s největší pravděpodobností do roku 2032 větrné elektrárny v Černém moři; první krok byl učiněn – zákon upravující tento typ investic.

Zákon o nezbytných opatřeních pro využívání větrné energie na moři, který rumunská vláda přijala v prosinci 2023, je předpokladem rumunského Národního plánu obnovy a odolnosti. Podle něj ministerstvo energetiky zahájí za účelem zprovoznění investic do větrné energie na moři do tří měsíců od vstupu zákona v platnost odbornou studii, na jejímž základě bude připraveno koncesní řízení a činnosti průzkumu, výstavby větrných elektráren na moři a jejich provozu. Studie mimo jiné také určí námořní perimetr, na který bude mít ministerstvo energetiky koncesi. Zákon rovněž upravuje režim podpory založený na rozdílových smlouvách pro výstavbu a provoz větrných elektráren na moři s kapacitou výroby elektřiny 3 GW do roku 2035. Oboustranný systém CfD (Contracts for Difference) stimuluje investice do obnovitelné energie, zajišťuje stabilitu příjmů pro vývojáře a posiluje integraci obnovitelných zdrojů energie na trhu. Na základě studie předpokládané v zákoně, která má být provedena do 30. června 2025, vláda schválí obvody větrných elektráren na moři a následné prováděcí akty k zákonu, načež ministerstvo energetiky zahájí výběrové řízení na udělení koncesních smluv.

„Takže pokud budeme mluvit o roce 2025 plus 5-7 let, tak se díváme na rok 2032 jako na nejreálnější a nejpravděpodobnější, kdy budeme mít první větrné elektrárny v Černém moři,“ odhaduje ministr energetiky Sebastian Burduja.

Zástupci ministerstva hospodářství tvrdí, že kromě jejich významu pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a dekarbonizaci energetického systému vytvoří rozvoj větrných elektráren na moři desítky tisíc pracovních míst při výrobě, výstavbě, provozu a údržbě elektráren, což bude mít multiplikační účinek na další odvětví, mimo jiné díky soustředění hospodářských činností spojených s elektřinou z moře v rumunských přístavech.

Rumunsko, Bulharsko a Řecko se dohodly na vzájemné podpoře při přechodu na energetiku, včetně větrné energie na moři.

Další důležitý krok k zavedení zelené energie, konkrétně využívání větrné energie v Černém moři, byl nedávno učiněn na setkání ministrů energetiky Rumunska, Bulharska a Řecka v Aténách. Ve společném prohlášení přijatém na závěr jednání se všichni tři vyslovují pro podporu větrné energie na moři v Černém moři, regionálního centra pro výrobu a přepravu vodíku a regionální sítě dobíjecích stanic pro elektromobily.

„Budeme se vzájemně podporovat v procesu energetické transformace, včetně získávání evropských finančních prostředků,“ uvedl rumunský ministr Sebastian Burduja.

Pokud Rumunsko využije svůj potenciál pro rozvoj kapacity výroby větrné energie na moři, mohlo by se vymanit z pozice dovozce elektřiny. Větrné turbíny na moři by mohly být v dlouhodobém horizontu hlavním zdrojem elektřiny v Rumunsku. Investice je však značná – pro 3 000 MW instalovaného výkonu je to přibližně 8 miliard eur, ale cena energie, která se pohybuje kolem 70 eur za stacionární turbíny, je výrazně nižší než současné ceny. Kromě toho je přínosem pro HDP a počet nových pracovních míst, která by vznikla v tomto a souvisejících odvětvích. Výstavba větrných elektráren na moři trvá pět až deset let, zatímco průměr EU je sedm let.

Foto: Pickpik.com