fbpx

EU musí skoncovat s destruktivním protežováním tabáku a nikotinu

Kultura - 18 února, 2024

Komise dostala na stůl návrhy nových zákazů. Nyní již nestačí omezit tabák. Lobbisté chtějí zakázat „bílý šňupací tabák“, který obsahuje nikotin, ale neobsahuje tabák.

Je třeba si položit otázku, zda má Evropská unie usilovat o volný obchod a o to, aby lidé měli možnost žít svobodně, nebo zda se má chovat jako opatrovník a zakazovat vše, co je sice zábavné, ale poněkud nezdravé.

Již v roce 1992 EU zakázala mokrý šňupací tabák, tradiční způsob konzumace tabáku, který je ve Švédsku velmi rozšířený. Švédsko proto získalo výjimku ze zákazu, když se v roce 1995 stalo členem EU.

Od té doby se švédské vlády zasadily o povolení mokrého šňupacího tabáku v EU, aby se tento švédský výrobek mohl prodávat ve zbytku Evropy. Švédsko nedosáhlo žádného úspěchu.

A to i přesto, že šňupací tabák je méně škodlivý než cigarety. A to i přesto, že přechod z cigaret na šňupací tabák znamená snížení zdravotních rizik.

Volný obchod musí být na prvním místě

Nové funkční období Unie, které začíná v červenci, se musí více zaměřit na volný obchod a příležitosti pro rozvoj různých průmyslových odvětví, než na potlačování podnikání pravidly s klepety.

Návrhy na zákaz „bílého šňupacího tabáku“ nebo nikotinových sáčků, které byly tajně předloženy Evropské komisi, by měly být vyhozeny do koše.

Není v zájmu volného obchodu, aby Evropská unie ztěžovala prodej a vývoz nových výrobků, jejichž cílem je také vytvářet spotřebu, která má menší riziko poškození zdraví.

Regulační hysterie je živnou půdou pro korupci

Ve Švédsku si dobře pamatujeme, jak byl komisař EU pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli v roce 2012 nucen odstoupit kvůli obvinění z úplatkářství, které bylo nepřímo namířeno proti němu. Od tabákové společnosti Swedish Match požadoval 60 milionů eur, aby mohl zákaz šňupacího tabáku v EU zrušit.

– Ukázalo se, že zákaz šňupání je na prodej, uvedla tabáková společnost, která „nabídku“ okamžitě nahlásila Evropské komisi, která případ předala protikorupčnímu úřadu OLAF (Office Européen de Lutte Anti-Fraude).

Případ Dalli ukazuje, jak obtížné je, když politika vstoupí do hry a převládne nad volnými tržními silami. Je to nebezpečná moc, která snadno svádí lidi ke zkaženosti. A skutečnost, že tato možnost úplatkářství vůbec vzniká, je jasným znamením, že stávající předpisy porušují logiku tržních sil. Právě v plánovaných ekonomikách bují korupce.

„White snus“ neobsahuje tabák

Bylo by proto velkým neštěstím, kdyby EU přistupovala k „bílému šňupacímu tabáku“ stejně nepříznivě jako k mokrému, tj. zakázala ho.

Evropská unie nevznikla proto, aby zakázala obchod se zbožím, ale aby usnadnila hospodářský růst, konkurenceschopnou výrobu a výměnu mezi národy členských států.

Beznikotinové sáčky jsou oblíbené ve stále více evropských zemích. Přechod od kouření cigaret k tomuto beztabákovému výrobku posiluje veřejné zdraví.

Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby žádný Evropan neměl sebemenší potřebu tabáku ani nikotinu. Ale my Evropané jsme jen lidé. Máme své neřesti, kulturní a tradiční obřady, kterých si vážíme. A my musíme žít!

EU se nesmí stát zdravotní fašistickou unií, která se snaží lidem vnutit určitý způsob života. Nemá to nic společného s mandátem EU v oblasti volného obchodu.

*

Slovníček

Snus (neboli vlhký tabák) obsahuje tabák, dodává se v malých kulatých krabičkách, buď v sáčcích podobných čajovým sáčkům, nebo ve formě sypaného tabáku, který se vkládá pod ret.

Bílý snus (neboli nikotinové sáčky) neobsahuje tabák, pouze nikotin, dodává se v malých kulatých krabičkách obsahujících sáčky podobné čajovým sáčkům, které se vkládají pod ret.

*

Snus je švédskou tradicí již čtyři sta let. Název „snus“ se používá od roku 1637. Spotřeba šňupacího tabáku rostla až do 20. let 20. století, kdy se ve Švédsku spotřeboval více než jeden kilogram na obyvatele a rok. Když se kouření cigaret stalo populárním, jeho počet se snížil. Užívání šňupacího tabáku se v posledních letech opět zvýšilo, protože kouření cigaret se snížilo, a ve Švédsku je výrazně nižší než v ostatních členských státech.