EU oživuje zbrojní průmysl

V současném geopolitickém kontextu, kdy „starý kontinent“ musí převzít větší odpovědnost za zajištění vlastní bezpečnosti, hledá Evropská unie řešení, zatím bez většího úspěchu. Poté, co se ukázalo, že vytvoření „evropské armády “ není životaschopným řešením, protože řada států EU se nechce vzdát svých výlučných pravomocí v oblasti obrany, přišel Brusel s jiným návrhem: vytvořením kontinentálního komplexu v oblasti zbrojního průmyslu.

Zdvojnásobení prostředků EU na obranu

Evropská komise přišla se strategií na oživení zbrojního průmyslu na kontinentu, který zůstal bez investic a zakázek v době před válkou na Ukrajině. Zapojení EU do podpory národního obranného průmyslu by mělo v podstatě podobu společného plánu zadávání veřejných zakázek po vzoru USA. Současně by však opatření navržená ve strategii – pokud by je členské státy schválily – byla podpořena významným evropským obranným fondem. V neposlední řadě by pro realizaci strategie mohla být dokonce vytvořena nová funkce evropského komisaře pro obranu.

Přestože řada evropských zemí od ruské invaze na Ukrajinu zvýšila výdaje na obranu ze svého HDP, evropští představitelé se domnívají, že úsilí jednotlivých zemí není dostatečné, a chtějí, aby evropské orgány hrály větší roli v obranné průmyslové politice. Podle některých analytiků se ukázalo, že evropský zbrojní průmysl není schopen čelit novým výzvám. V souvislosti s válkou a potřebou poskytnout Ukrajině vojenskou podporu, včetně dodávek zbraní, se výrazně zvýšila poptávka po výzbroji. Obranný průmysl evropských zemí však opět prokázal, že se nedokáže vyrovnat s náhlým nárůstem poptávky, například po dělostřelecké munici. Oficiální údaje o výrazném nárůstu objemu dovozu zbraní do EU – zejména z USA – to potvrzují.

Na druhou stranu, přenastavení evropského zbrojního průmyslu z „mírového režimu “ na „válečný režim“. Brusel i některé členské státy považují za nutnost kvůli obavám, že by Rusko mohlo zaútočit na některý členský stát NATO v Evropě, který by zároveň mohl zůstat bez podpory svého spojence za Atlantikem, pokud se po letošních volbách vrátí do Bílého domu republikán Donald Trump.

Strategie pro evropský obranný průmysl jako první v EU

V této souvislosti Evropská komise počátkem února oznámila svou strategii pro evropský obranný průmysl. Strategie, která je pro EU první, stanoví řadu opatření zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti zbrojního průmyslu, ale také ukazatele pro měření pokroku, jehož členské státy dosáhly při rozvoji vlastního průmyslu.

Jedním z hlavních opatření navržených komisí je společné zadávání zakázek na zbrojení. Ta vyzývá členské státy, aby do roku 2030 pořizovaly alespoň 40 % obranného vybavení ve spolupráci. Do stejného data by měly země bloku EU využívat alespoň 50 % svého rozpočtu na obranné zakázky na vnitřním trhu EU. Podle návrhu Komise by se tento podíl v roce 2035 zvýšil na 60 %. Jinými slovy, EU chce, aby členské státy nakupovaly více výzbroje na evropském trhu, a proto se chce zapojit do podpory národního obranného průmyslu, aby zvýšil výrobní kapacity.

Úředníci Komise rovněž navrhli, aby byla do strategie zahrnuta Ukrajina, která má podpořit společné zadávání veřejných zakázek a zvýšit výrobní kapacitu, přestože není součástí EU, ale pouze kandidátskou zemí. Evropský obranný průmyslový program (EDIP) by zajistil kontinuitu podpory EU společné obranné průmyslové a technologické základně, aby byla konkurenceschopná a přizpůsobivá novým skutečnostem.

„Musíme změnit paradigma a přejít na režim válečné ekonomiky. To také znamená, že evropský obranný průmysl musí s naší podporou více riskovat,“ uvedl Breton při představování balíčku.

„V současném geopolitickém kontextu musí Evropa převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, a to bez ohledu na výsledky voleb našich spojenců, které se konají každé čtyři roky,“ uvedl komisař Thierry Breton s odkazem na skutečnost, že Donald Trump již zpochybnil závazky USA vůči NATO.

Mezi návrhy Evropské komise patří přijetí domácí verze programu Foreign Military Sales, v jehož rámci USA pomáhají jiným zemím nakupovat zbraně od amerických společností. Komise rovněž navrhuje, aby v případě války převzaly podniky v tomto odvětví vlády, a zvažuje, že by evropské podniky v tomto odvětví musely v době krize upřednostňovat zakázky z EU.

Zpět k velkovýrobě zbraní

Komisař Thierry Breton uvedl, že k provedení navrhovaných opatření by mohl být obranný fond pro začátek doplněn částkou 1,5 miliardy eur. V budoucnu by se však tato částka mohla zvýšit, pokud členské státy s návrhy souhlasí. Aby se návrhy Komise proměnily v legislativní opatření, musely by je schválit členské státy, které se často zdráhají postoupit rozhodovací pravomoci v oblasti obrany, a Evropský parlament. Dohoda o těchto návrzích se tedy očekává až po volbách do Evropského parlamentu 9. června, kdy bude sestaven nový parlament a jmenována nová Komise. Pokud bude Ursula von der Leyenová nominována na druhé funkční období komisařky, jak naznačují některé zdroje, je možné, že bude předložen i její návrh na evropského komisaře pro obranu.

Evropský zbrojní průmysl již nastoupil nový trend, a to bez účasti Bruselu. Největší nárůst výroby v evropském zbrojním průmyslu byl v posledních dvou letech zaznamenán ve východní Evropě. Až na několik výjimek, jako je Rumunsko, které neinvestovalo do nových výrobních kapacit v tomto odvětví, zde společnosti v tomto odvětví – většinou státní – začaly vyrábět tempem, které nemá od dob studené války obdoby. Důvody byly částečně spojeny s obavami, že by Rusko mohlo splnit své hrozby, a částečně proto, že v novém konfliktu, který vypukl před dvěma lety, viděli příležitost. Podle šetření agentury Reuters otevřela východoevropským obranným společnostem válka na Ukrajině také exportní příležitosti na africký trh, kde byly během studené války poměrně velkými hráči. Podle novinářů agentury Reuters se to týká společností v Polsku a České republice, které jednají o nových dohodách o prodeji zbraní, vybavení a vojenských služeb v Africe zákazníkům, kteří chtějí alternativu k tomu, co v současnosti nabízí Rusko.

Trend v západoevropském zbrojním průmyslu nedávno naznačilo Německo. Kancléř Olaf Scholz se nedávno zúčastnil slavnostního zahájení výstavby nové továrny na houfnice společnosti Rheinmetall. Podle Scholze by to měl být signál pro Evropany, aby posílili obrannou průmyslovou základnu kontinentu a zaměřili se na dlouhodobé, skupinové zakázky.

„Musíme se (…) vrátit k velkovýrobě zbraní,“ řekl Olaf Scholz, kterého citovala agentura AFP.

V Evropě je několik zemí s tradicí obranného průmyslu. Hlavními aktéry jsou Francie, Německo, Spojené království, Itálie, Španělsko a Švédsko, které nedávno vstoupilo do NATO. Tyto země mají bohatou historii ve vývoji a výrobě vojenského vybavení a významně přispívají k celosvětovému obrannému průmyslu. Francie má silný obranný průmysl a je známá výrobou sofistikovaného vojenského vybavení, jako jsou stíhací letouny, ponorky a raketové systémy. Německá zbrojní výroba se specializuje na výrobu vojenských vozidel, komunikačních zařízení a obranných technologií. Itálie má diverzifikovaný obranný průmysl, který vyrábí širokou škálu vojenského vybavení, včetně válečných lodí, obrněných vozidel a stíhacích letounů. V případě Španělska se výroba obranného vybavení zaměřuje především na stavbu vojenských lodí, letadel a obrněných vozidel. Švédsko je známé výrobou dělostřeleckých systémů, obrněných vozidel a vojenských komunikačních zařízení.