EU využije ruský majetek na obnovu Ukrajiny

Evropská unie po dlouhých debatách o právních překážkách tak důležitého rozhodnutí přijala rozhodnutí použít ruská aktiva zmrazená v jejích bankách na obnovu Ukrajiny. Zatím není jasné, jak bude toto rozhodnutí v plném rozsahu provedeno, ale mezi členskými státy existuje dohoda o vícestupňovém plánu, který v podstatě předpokládá využití výnosů ze „zdanění“ těchto aktiv.

Ukrajina již loni získala 600 milionů dolarů z belgické daně z úroků, které tato aktiva vygenerovala. Od USA také obdržela miliony dolarů, které byly zabaveny na účtech ruského oligarchy. Poválečná „velká rekonstrukce“ Ukrajiny vyžaduje obrovské finanční prostředky, které by teoreticky měly být společně mobilizovány vládami a soukromými investory. Protože ti druzí jsou stále „nesmělí“ a nic neslibují, břemeno padá na ty první. „Malá rekonstrukce“ již začala souběžně s bombardováním a EU, která se chce podílet na obnově, je již vyčerpaná krizemi posledních let a výdaji, které dosud vynaložila na pomoc Kyjevu. Využití zmrazených ruských aktiv by se tak mohlo stát jedním z hlavních zdrojů pro takzvaný „Marshallův plán pro Ukrajinu“.

„Myslím, že existuje obrovská naděje, že by se ruská státní aktiva mohla stát snadným zdrojem financování,“ zdůraznila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zvláštní zástupkyně USA pro hospodářskou obnovu na Ukrajině Penny Pritzkerová.

EU nezkonfiskuje ruský majetek, ale pouze peníze, které produkuje.

Podle oficiálního oznámení belgického předsednictví Rady EU se státy bloku EU dohodly, že výnosy z ruských aktiv zmrazených na území Unie budou směřovat na obnovu Ukrajiny. Jeden z představitelů EU, který si přál zůstat v anonymitě s ohledem na to, že dohoda ještě nebyla ratifikována, podle agentury Associated Press uvedl, že dohoda „umožní začít vybírat mimořádné příjmy ze zmrazených aktiv na podporu obnovy Ukrajiny“.

EU zmrazila aktiva ruské centrální banky v hodnotě 200 miliard dolarů, z nichž většina je uložena v Belgii a spravována clearingovým centrem Euroclear. Tato aktiva představují největší „kus koláče“ z peněz, které byly zmrazeny na ruských účtech v rámci sankcí uvalených na Moskvu po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Celkový objem aktiv zmrazených v Rusku všemi zeměmi, které se k sankcím připojily, činí necelých 300 miliard dolarů. Kromě toho bylo na účtech ruských oligarchů zmrazeno dalších 19 miliard dolarů.

Hlavní překážkou konfiskace ruského majetku je současná evropská legislativa, která takové opatření umožňuje pouze v případech, kdy byly částky získány v důsledku trestného činu nebo osoba, která je získala, byla za trestný čin odsouzena. To byl hlavní důvod, proč jednání o této otázce v bloku EU uvázla na mrtvém bodě, zatímco USA od léta vyzývají EU i země G7, aby tuto otázku vyřešily, a zdůrazňují, že takové opatření lze přijmout pouze „společným rozhodnutím“. Několik evropských zemí, včetně Německa a Francie, však konfiskaci odmítlo a obává se, že by jejich právní systémy mohly toto opatření zrušit jako protiústavní s odůvodněním, že porušuje vlastnická práva. Současně se ozývají hlasy, které varují, že takové opatření hrozí zneklidněním mezinárodních trhů a oslabením eura. Evropské centrální banky se staví skepticky k vytvoření právního precedentu, který by mohl přimět země, které nemají přátelské vztahy se Západem, ke stažení rezerv a v konečném důsledku ohrozit globální finanční stabilitu.

Moskva vyhrožuje odvetou: i ona může zabavit majetek

V neposlední řadě Moskva pohrozila podobnými opatřeními v případě realizace záměru. Podle výpočtů ruské tiskové agentury Ria, na které se odvolává agentura Reuters, má Kreml také seznam amerického, evropského a dalšího západního majetku, který by mohl zkonfiskovat. I když je jejich hodnota menší, je srovnatelná s hodnotou ruských aktiv v západních bankách: 288 miliard dolarů. A prezident Putin ukázal, že to myslí vážně. V loňském roce nařídil zabavení majetku společností OMV a Winterhall Dea v ruských bankách.

Plán je obezřetný, aby se předešlo zapojení právníků.

Jediným řešením se tak zdálo být uvalení „neočekávané daně“ na zmrazená ruská aktiva, a to přesně v ekvivalentu částek, které produkují. I to však bylo třeba dělat opatrně, aby se předešlo právnímu patu. Proto Evropská komise navrhla, aby správci vkladů, jako je Euroclear, oddělovali úroky nebo zisky z těchto aktiv a blokovali je na samostatném účtu. Teprve ve druhé fázi by evropská exekutiva předložila návrh na úpravu konfiskace a použití těchto příjmů. Plán navržený Bruselem se vztahuje pouze na ruská státní aktiva, nikoli na aktiva na soukromých účtech.

Jen v loňském roce přinesla aktiva ruské centrální banky na evropských účtech 3 miliardy eur a podle odhadů by se tato částka mohla v závislosti na kolísání úrokových sazeb zvýšit až na 15 miliard eur ročně. Belgie již zdanila zisky a úroky z aktiv spravovaných společností Euroclear a převedla na Ukrajinu 600 milionů EUR. Premiér Alexander De Croo se zavázal, že Ukrajina v roce 2024 obdrží dalších 1,7 miliardy eur z této částky.

Opatrnost EU ohledně zabavení ruských aktiv neznamená, že by neváhala podpořit – nyní i v budoucnu – obnovu Ukrajiny. Brusel je naopak připraven převzít vedoucí úlohu při obnově Ukrajiny a domnívá se, že EU musí pro Ukrajinu udělat to, co USA udělaly pro západní Evropu po druhé světové válce. Toto je poselství německého kancléře Olafa Scholze a předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Dodal, že budoucí investice bloku EU na Ukrajině budou spojeny s reformami na podporu jejího evropského směřování.

EU již významně přispívá na obnovu Ukrajiny, která stále probíhá. Od začátku války poskytla EU, její členské státy a evropské finanční instituce 67,7 miliardy eur na finanční, humanitární, nouzovou, rozpočtovou a vojenskou podporu. Na konci loňského roku byl v rámci víceletého rozpočtového dodatku vytvořen „nástroj na podporu Ukrajiny“, který obsahuje 50 miliard eur na období 2024-2027.

USA ji již zabavily. Od oligarchů

Na rozdíl od EU pocházejí peníze, které USA převedly na Ukrajinu, ze zabavených peněz na účtech ruského oligarchy odsouzeného za obcházení sankcí. Tato částka je sice malá ve srovnání s 600 miliony eur, které nabídla Belgie, ale celý potenciál pro konfiskaci Washingtonem je podle Kyjevského Independentu výrazně nižší ve srovnání s aktivy na evropských účtech, kde je v amerických bankách jen asi 5 miliard eur.

Podle odhadů Světové banky bude Ukrajina po válce potřebovat nejméně 400 miliard eur, což odpovídá dvojnásobku předválečného HDP země. Aby přesvědčil investory – vlády i soukromé subjekty – k účasti na obnově, potřebuje prezident Zelenski plán, a proto již najal dva giganty finančního světa, americké firmy Black Rock a JP Morgan, aby mu poradili, jak peníze získat a jak je utratit. Důležité je, že existuje „Marshallův plán“ pro Ukrajinu.