Subscribe
V souvislosti s probíhajícími konflikty a složitými možnostmi jejich řešení přetrvávají kritické otázky v celosvětovém měřítku. Televizní konfrontace mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v přímém přenosu z minulého týdne v podstatě opět změnila tvář války mezi Ruskem a Ukrajinou: Americká podpora druhé jmenované oslabila, stejně jako podpis dohody o nerostných surovinách vzácných zemin, daný téměř s jistotou několik hodin před jednáním v Bílém domě. A nejen to: magnát měl silná slova na adresu ukrajinské jedničky, čímž znovu a z vlastního pohledu zdůraznil nedostatečnost Zelenského jako vůdce a přímluvce pro dosažení příměří. Ukrajinský prezident ze své strany zopakoval, že je připraven ustoupit, pokud Ukrajina vstoupí do NATO a bude nalezeno dlouhodobé řešení pro udržení míru. Tato prohlášení zazněla během různých setkání s evropskými premiéry, například s britským premiérem, a s králem Karlem III. ve dnech následujících po střetu v Oválné pracovně. Je třeba říci, že v posledních hodinách zřejmě došlo k novému vývoji: Trump na konci velmi dlouhého projevu v Kongresu prozradil, že vnímá Zelenského skutečně připraveného „zasednout k mírovému stolu“. V neděli 2. března se pak konal londýnský summit, jehož se zúčastnili evropští lídři. Summit, jehož cílem bylo postavit se k situaci čelem a vyjasnit si, jakým směrem postupovat, aby byl „ochráněn Západ a jeho hodnoty“.
Setkání evropských lídrů
Bezprostředně po setkání Trumpa a Zelenského Meloniová na svých sociálních stránkách uvedla, že „jakékoli rozdělení Západu“ oslabuje země a „nahrává těm, kteří by rádi viděli úpadek naší civilizace“. Italský premiér chtěl od počátku zdůraznit, že „rozdělení by nebylo dobré pro nikoho“. Proto, pokračovala, „je nezbytné uspořádat okamžitý summit mezi Spojenými státy, evropskými státy a spojenci, abychom otevřeně hovořili o tom, jak hodláme čelit velkým výzvám dneška. Počínaje Ukrajinou, kterou jsme v posledních letech společně bránili, a výzvami, kterým budeme muset čelit v budoucnu“. To je odpověď Itálie, jejímž cílem je nalézt rovnováhu, aniž by byla jasně definována strategie; více než cokoli jiného je cílem dospět ke konstruktivní konfrontaci mezi stranami. Došlo tedy k prvnímu setkání evropských vedoucích představitelů. Koordinátorem práce byl britský premiér Starmer, který měl jen několik hodin předtím možnost hovořit se Zelenským a zopakovat svou naprostou podporu Ukrajině. Vytvoření mírového plánu je jistě nejsložitějším úkolem, kterému Západ za mnoho let čelil. Trump se ubírá jedním směrem a zdá se, že tak chce učinit bez ohledu na západní koalici. Je třeba také dodat, že oznámení 25% cel pro Evropu již tak napjatému klimatu mezi stranami nepomohlo. Každopádně se jednání zúčastnily i další země, například Kanada a Turecko. Jednalo by se o vytvoření koalice s mimoevropskými státy, ale prioritou zůstává potřeba spolupráce se Spojenými státy. Britský premiér proto dal přítomným najevo, že jednal s americkým prezidentem, aby mu vysvětlil plán, který sdílí Anglie a Francie. Zdůraznil také, že jeho země bude i nadále podporovat Ukrajinu při nákupu nových zbraní. Zmínil se o půjčce ve výši více než 1,5 miliardy liber. To je zcela opačný modus operandi, než jaký namísto toho nasadil Trump, který pozastavil pomoc Ukrajině v případě, že nedošlo k dohodě mezi stranami ohledně požadovaného „míru“ za podmínek USA. „Koalice ochotných“, jak ji navrhující představitelé nazvali, začíná příměřím. Alespoň tak to Macron po jednání vysvětlil listu Le Figaro. Ve skutečnosti by se začalo měsíčním zastavením, které by umožnilo pouze pozemní střety. Macron i Starmer znovu zopakovali, že jsou otevřeni vyslání evropských jednotek na ukrajinskou půdu; toto řešení však nepřesvědčilo další lídry, jako je německá kancléřka a italský premiér.
Řešení von der Leyenové: 800 miliard na obranu
Zatímco Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové vyčkávala na diplomatický vývoj celé záležitosti, předložila nový obranný plán. Tón, který předsedkyně Komise při sdělování svého závazku použila, byl vážný. ‚Žijeme v nebezpečné době,‘ řekla bez obalu, ‚důsledky by mohly být zničující‘. A na talíři přišlo dobrých 800 miliard na obranu. Je třeba říci, že tato myšlenka se nelíbila všem, v Itálii většina i opozice shledávaly v postoji Komise ukvapenou ostrost, která by neznačila nejlepší řešení pro evropské země. Von der Leyenová nicméně upřesnila, že potřebu vyjadřovaly hlasy lídrů, kteří se účastnili různých summitů. Během svého vlastního projevu totiž sdělila: „Na různých setkáních v posledních týdnech – na posledním před dvěma dny v Londýně – byla reakce evropských hlavních měst stejně hlasitá jako jasná. Nacházíme se v éře přezbrojování. A Evropa je připravena masivně zvýšit výdaje na obranu. A to jak v reakci na krátkodobou naléhavou potřebu jednat a podpořit Ukrajinu, tak v reakci na dlouhodobou potřebu převzít větší odpovědnost za naši evropskou bezpečnost“. Návrh vychází z pěti pilířových myšlenek v dokumentu s názvem „Přezbrojení Evropy“; ostatně právě tento název vyvolal největší obavy. Bude podrobně projednán na summitu svolaném na čtvrtek 6. března, kterého se zúčastní všechny státy. Několikrát bylo pro vymezení přístupu použito slovo „naléhavý“, a to do té míry, že do hry vstoupily i byrokratické škrty, aby se věci urychlily a byly připraveny.
Jak se rozděluje 8 miliard
Konkrétně je zpochybněn Pakt stability. Odchylky od Paktu by totiž za čtyři roky přinesly 650 miliard na obranu Evropské unie. Von der Leyenová proto vysvětlila, že bude aktivována národní ochranná doložka Paktu stability a růstu. Podmínka, která by umožnila všem členským státům zvýšit výdaje na obranu, „aniž by se spustil postup při nadměrném schodku“. Poté hovořila o novém nástroji, který by měl státům poskytnout půjčky ve výši přibližně 150 miliard eur. Odkaz na obranný sektor samozřejmě zůstává. V praxi se jedná o dodávky zbraní a „protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, raket a munice, bezpilotních letounů a protidronových systémů, ale také dalších potřeb, jako je kybernetika a vojenská mobilita“. Tímto způsobem, jak uvedla Komise číslo jedna, bude snadné zasáhnout na podporu Ukrajiny. A konečně třetí bod, který se dívá směrem k síle rozpočtu EU. Komise se domnívá, že úsilí v tomto směru může zaručit výsledky v krátkodobém horizontu. Navrhneme,“ vysvětlila von der Leyenová, „další možnosti a pobídky pro ty členské státy, které se rozhodnou, pokud chtějí využít programy politiky soudržnosti, zvýšit výdaje na obranu.