Subscribe
Evropská komise nedávno oznámila návrh rozpočtu Unie na rok 2024, který činí 189,3 miliardy eur, což je o něco více než v roce 2023. Maďarsko nesouhlasí s tím, aby země EU zvýšily své příspěvky do rozpočtu EU, jak požaduje Evropská komise.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil požadavek EK za „nepřijatelný“, pokud nebude existovat kontrola nad penězi, které budou z těchto dodatečných příspěvků poskytnuty Ukrajině jako pomoc.
„Je nepřijatelné, aby Brusel nabídl Ukrajině další pomoc ve výši 50 miliard eur, když nevíme nic o využití prostředků EU zaslaných od začátku války,“ napsal Orbán na Facebooku po videokonferenci, na níž o tomto tématu jednal s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a premiéry Belgie, Chorvatska, Lucemburska, Slovenska a Švédska.
V polovině června požádala Evropská komise země EU o dodatečný příspěvek ve výši 65,8 miliardy eur do víceletého rozpočtu bloku do roku 2027. Cílem této žádosti EK bylo zejména financování finanční pomoci Ukrajině, ale také řízení migrace.
Je dobře známo, že Brusel stále blokuje financování Maďarska a Polska v rámci evropského plánu obnovy po pandemii. Zároveň je Maďarsku blokován přístup k fondům EU. Tyto dvě země (Polsko a Maďarsko), vedené konzervativními vládami, jsou úředníky EU obviňovány z porušování zásad právního státu tím, že omezují práva komunity LGBT a zpochybňují nadřazenost práva EU a soudních rozhodnutí EU nad vnitrostátními právními předpisy, jako jsou například soudní reformy.
Nápad Bruselu zvýšit příspěvek zemí EU odmítl i rakouský kancléř Karl Nehammer. Vyzval, aby byly využity peníze, které jsou již k dispozici. Karl Nehammer uvedl, že peníze vyčleněné na rozpočtové kapitoly, jako jsou fondy soudržnosti nebo evropský mechanismus odolnosti (evropský plán obnovy po pandemii), nejsou plně využívány. Rakouský kancléř rovněž zdůraznil, že existuje prostor pro úspory v oblasti administrativních výdajů EU.
Dodatečný víceletý rozpočet EU na období 2021-2027 bude vyžadovat jednomyslné schválení členskými státy EU. Je docela těžké uvěřit, že tento víceletý rozpočet projde bez hlasů dvou „sankcionovaných“ států, Maďarska a Polska.
Stejně jako v případě rozpočtů v posledních letech však budou i v roce 2024 prioritou výdaje na přechod k zelené Evropě a digitalizaci. V souvislosti s představením hlavních linií projektu Evropská komise rovněž oznámila, že „bude Ukrajině stát po boku tak dlouho, jak bude třeba“, a uvedla, že finanční podpora zemi přijde „v kontextu nadcházejícího přezkumu jejího dlouhodobého rozpočtu na období 2021-2027“.
Navrhovaný rozpočet na rok 2024 je o 1,4 % vyšší než letošní celkové závazky ve výši 186,6 miliardy a o 2,4 % vyšší než v roce 2022.
„EU v posledních letech čelila mimořádným výzvám, včetně rychlého nárůstu inflace, což značně omezilo schopnost rozpočtu nadále reagovat na nový vývoj. Návrh rozpočtu na rok 2024 však i nadále poskytuje zásadní finanční prostředky na politické priority EU, jak bylo plánováno. Výdaje na ekologický a digitální přechod budou i nadále prioritou, aby se Evropa stala odolnější a odolnější vůči budoucnosti,“ uvádí se v tiskové zprávě Evropské komise.
Návrh rozpočtu na rok 2024 směřuje finanční prostředky tam, kde mohou mít největší dopad, podle nejdůležitějších potřeb členských států EU a partnerů po celém světě v oblasti obnovy.
Tyto prostředky přispějí k modernizaci a posílení Unie, podpoří ekologický a digitální přechod, vytvoří pracovní místa a posílí roli Evropy ve světě, uvádí se v oficiálním dokumentu.
Podle návrhu rozpočtu se na různé priority Unie počítá s následujícími částkami: 53,8 miliardy EUR na společnou zemědělskou politiku a 1,1 miliardy EUR na Evropský námořní a rybářský fond, 47,9 miliardy EUR na regionální rozvoj a soudržnost, 13,6 miliardy EUR na výzkum a inovace, 4 miliardy EUR na výzkum a inovace, 2,5 miliardy EUR na výzkum a inovace a 2,5 miliardy EUR na výzkum a inovace.6 miliard EUR na evropské strategické investice, 2,1 miliardy EUR na výdaje na vesmír, 10,3 miliardy EUR na lidský kapitál, sociální soudržnost a hodnoty, 2,4 miliardy EUR na politiku životního prostředí a klimatu, 2,2 miliardy EUR na ochranu hranic, 1,7 miliardy EUR na výdaje na migraci, 1,6 miliardy EUR na řešení obranných výzev, 726 milionů EUR na bezpečnost.
Návrh rozpočtu na rok 2024 je součástí dlouhodobého rozpočtu Unie přijatého na konci roku 2020, včetně následných technických úprav, a jeho cílem je převést jeho priority do konkrétních ročních výsledků. Rozpočet zůstává v rámci parametrů pro vyčlenění 30 % dlouhodobého rozpočtu a nástroje pro obnovu NextGenerationEU na boj proti změně klimatu.
Návrh rozpočtu EU na rok 2024 zahrnuje výdaje kryté prostředky v rámci dlouhodobých rozpočtových stropů a financované z vlastních zdrojů. To je doplněno výdaji NextGenerationEU, které jsou financovány půjčkami z kapitálových trhů. Pokud jde o samotný rozpočet, v návrhu rozpočtu jsou pro každý program navrženy dvě částky – závazky a platby. „Závazky“ se týkají finančních prostředků, které mohou být smluvně dohodnuty v průběhu roku, a „platby“ se týkají skutečně vyplacených částek.
Podle Komise bude rozpočet EU na rok 2024 doplněn o odhadovaných 113 miliard eur v podobě grantů v rámci nástroje EU pro obnovu po pandemii NextGenerationEU.
S rozpočtem až 807 miliard EUR v současných cenách přispívá NextGenerationEU k nápravě bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19 a k přípravě EU na budoucnost. Tento nástroj přispívá k budování ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe připravené EU po pandemické krizi COVID-19 na současné i budoucí výzvy. Ústředním pilířem nástroje NextGenerationEU je mechanismus obnovy a odolnosti (RRM) – grantový a úvěrový nástroj na podporu reforem a investic v členských státech EU. Smlouvy/závazky v rámci nástroje NextGenerationEU lze uzavírat do konce roku 2023, přičemž výplaty půjček budou probíhat do konce roku 2026.
Evropská komise bude i nadále stát na straně Ukrajiny, dokud to bude nutné. Po ruské agresivní válce proti zemi byl rozpočet EU plně mobilizován na podporu Ukrajiny a členských států EU přijímajících uprchlíky, ale jeho zdroje byly vyčerpány. Komise zváží budoucí podporu Ukrajině v souvislosti s nadcházejícím přezkumem svého dlouhodobého rozpočtu na období 2021-2027.
V loňském roce získal Evropský parlament na základě jednání s Radou Evropské unie dalších 1,048 miliardy eur nad rámec rozpočtu navrženého Komisí.
Peníze byly požadovány za účelem „snížení cen energií, pomoci našim spojencům na Ukrajině a v Moldavsku a postavit se na vlastní nohy“, uvedl tehdejší hlavní vyjednavač EP, rumunský poslanec Nicu Ștefănuță. Z více než 1 miliardy eur bylo 210 milionů eur vyčleněno na podporu Ukrajiny a Moldavska a dalších 150 milionů eur na humanitární pomoc.
Roční rozpočet EU stanoví veškeré výdaje a příjmy Evropské unie na daný rok. Zajišťuje financování politik a programů EU v souladu s politickými prioritami a právními závazky EU. EU obvykle stanovuje svůj roční rozpočet na nižší úrovni, aby mohla v případě potřeby pokrýt nepředvídané výdaje. Roční rozpočty se musí vejít do výdajových limitů („stropů“) stanovených ve víceletém finančním rámci (VFR), dlouhodobém rozpočtu EU.
Finanční příspěvek každého členského státu EU do rozpočtu Unie se vypočítává spravedlivým způsobem. Čím větší je ekonomika země, tím vyšší je příspěvek. Cílem rozpočtu EU není přerozdělovat bohatství, ale uspokojovat potřeby všech občanů žijících v Unii.
Od data přistoupení (1. ledna 2007) do 31. ledna 2022 obdrželo Rumunsko od Evropské unie 69,94 miliardy eur. Rumunsko zároveň přispělo do rozpočtu EU částkou 24,20 miliardy eur. Patnáct let po vstupu do Evropské unie má Rumunsko kladné saldo ve výši 45,74 miliardy eur, tj. evropské fondy, které obdrželo, převyšují částku, kterou přispělo do rozpočtu EU.
Z celkové částky 69,94 miliardy eur, kterou Rumunsko obdrželo od svého přistoupení, bylo 36,68 miliardy eur získáno v rámci víceletého finančního rámce na období 2007-2013 a 33,16 miliardy eur v rámci víceletého rozpočtu na období 2014-2020. Současně se příspěvek Rumunska do rozpočtu EU od 1. ledna 2021 zvýšil z 1,2 % hrubého národního důchodu (2020) na 1,4 %, tedy na 2,357 miliardy EUR, a to v důsledku evropského mechanismu odolnosti a obnovy, který zavedla Evropská komise a v jehož důsledku bude každý stát přispívat do rozpočtu EU vyšší částkou.