Subscribe
Evropská komise se připravuje na možný krok Spojených států, které by mohly uvalit cla na evropské výrobky. Tento vývoj následuje po sérii celních opatření, která nedávno zavedl americký prezident Donald Trump, včetně 25% cla na mexické a kanadské zboží a 10% cla na dovoz z Číny. V reakci na to se Evropská unie (EU) zavázala k odvetným opatřením podobného charakteru, což signalizuje rostoucí napětí mezi dvěma největšími světovými hospodářskými mocnostmi. Šokové vlny způsobené americkými cly již narušily globální trhy a vedly k poklesu hodnoty mexického pesa i kanadského dolaru. Nejistota spojená s obchodní politikou ovlivnila také obchodní aktivity na evropských a asijských trzích, kde se podniky a investoři stále více obávají možné další nestability. Prezident Trump odůvodnil tato celní opatření poukazem na podle něj značnou obchodní nerovnováhu mezi USA a EU. Podle prezidenta mají Spojené státy s EU obchodní deficit přes 300 miliard dolarů. O víkendu oznámil, že k uvalení cel na evropské zboží „určitě dojde“, čímž ještě zvýšil obavy z eskalace obchodního konfliktu. V rámci EU byly reakce na možnost zavedení cel smíšené. Někteří představitelé se snaží uklidnit obavy z plnohodnotné obchodní války. Donald Tusk, polský premiér a držitel rotujícího předsednictví Rady Evropské unie, se snažil uklidnit veřejnost prohlášením: „Je důvod k obavám, ale ne ke strachu.“ Jiní však zaujali asertivnější postoj. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval Valdis Dombrovskis, evropský komisař pro hospodářství, že EU bude přiměřeně reagovat na jakákoli opatření, která ohrožují její hospodářské zájmy. Zdůraznil, že EU se nebude váhat bránit, a vyzdvihl závažnost možného dopadu na světový obchod. Komisař Dombrovskis se odvolal na údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF), který odhaduje, že obchodní politika založená na clech mezi USA a EU by mohla vést ke snížení celosvětového HDP o 7 %. Takový scénář by měl dalekosáhlé důsledky a narušil by dodavatelské řetězce a investiční toky v době, kdy se světová ekonomika již potýká s inflací a dalšími tlaky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během fóra v Davosu zdůraznila výzvy, které představuje sílící globální konkurence. Poznamenala, že v tomto konkurenčním prostředí bude pravděpodobně stále častěji docházet k používání ekonomických nástrojů, jako jsou cla, sankce a kontroly vývozu. Von der Leyenová vyzvala ke koordinovanému úsilí, které by zabránilo „závodu ke dnu“ v globálním obchodu, a varovala, že nekontrolovaný protekcionismus by mohl poškodit jak rozvinuté, tak rozvojové ekonomiky. Rozhodnutí americké administrativy o evropských clech se očekává do 1. dubna, což je termín komplexního přezkumu obchodu, který inicioval prezident Trump během prvních dnů svého působení v úřadu. Tento přezkum může přijít předčasně a očekává se, že bude obsahovat politická doporučení, která by se mohla zaměřit na EU s dalšími cly. Obchodní vztahy mezi EU a USA jsou obzvláště významné vzhledem k rozsahu jejich hospodářského partnerství.
V roce 2023 byly USA největším trhem pro vývoz z EU a druhým největším zdrojem dovozu z EU. Během tohoto roku se vývoz z EU do USA zvýšil z přibližně 40 miliard eur na více než 43 miliard eur, zatímco dovoz z USA vzrostl z 24,2 miliardy eur na 31,1 miliardy eur. Tyto změny snížily obchodní deficit USA s EU o zhruba 4 miliardy eur, což svědčí o vyrovnanější obchodní dynamice. Očekává se, že Evropská komise v reakci na výzvy, které přináší obchodní politika USA, zdokonalí svůj přístup k podpoře domácího průmyslu. V rámci programu Compass Competitiveness, inspirovaného doporučeními bývalého italského premiéra Maria Draghiho, plánuje EU zefektivnit postupy státní podpory. Cílem tohoto kroku je urychlit vývoj klíčových technologií, včetně umělé inteligence a obnovitelných zdrojů energie, což Evropě umožní účinněji konkurovat USA i Číně v těchto kritických odvětvích. Členské státy budou hrát zásadní roli při utváření diplomatické strategie EU s USA. Vzhledem k tomu, že se blíží jednání, při nichž jde o hodně, budou muset vedoucí představitelé z celé Evropy úzce spolupracovat, aby vystupovali jednotně. Zejména italská premiérka Giorgia Meloniová se postavila do role klíčového prostředníka. Meloniová navázala s prezidentem Trumpem silný vztah, neboť byla jediným evropským lídrem pozvaným na jeho inauguraci. Její konexe, které sahají až k vlivným osobnostem americké administrativy, včetně Elona Muska, by se mohly ukázat jako výhodné pro snahy Evropy o udržení konstruktivního dialogu s USA. Diplomatický vliv Meloniové může pomoci podpořit vyvážený a konkurenceschopný vztah mezi oběma mocnostmi a zajistit, aby Evropa a USA mohly pokračovat ve svém strategickém partnerství. Tato spolupráce bude klíčová zejména v oblastech, jako je obchod, inovace a Atlantická aliance, kde mají oba regiony společné bezpečnostní a hospodářské zájmy. Vzhledem k eskalaci napětí je EU odhodlána chránit své hospodářské zájmy a zároveň se vyhnout totální obchodní válce. Nadcházející měsíce prověří schopnost EU zvládnout tyto výzvy a najít rovnováhu mezi obrannými opatřeními a příležitostmi ke spolupráci s cílem chránit a posílit svou roli v globální ekonomice.