Subscribe
Zaměření na přezkum finančního rámce a situaci v Izraeli
Evropská rada se sešla 26. a 27. října, aby se zabývala nejnaléhavějšími otázkami politické agendy Unie, ale také všech členských států. V centru pozornosti je samozřejmě mezinárodní geopolitické napětí, ale zásadní roli hrála také hospodářsko-finanční a migrační situace.
Počínaje hospodářstvím Evropská rada zdůraznila potřebu urychlit proces růstu již v rámci víceletého finančního rámce na období 2021-2027, a to řadou reforem, které zajistí větší rozvoj evropské konkurenceschopnosti v odvětví digitálních a zelených technologií a také zvýšení výroby čisté energie za dostupné ceny. Současně zazněla výzva ke snížení kritické závislosti diverzifikací zdrojů dodávek, což je obzvláště ožehavá otázka vzhledem k rozšíření skupiny BRICS, která nyní vlastní naprostou většinu světových surovin. Z byrokratického hlediska se považuje za nezbytné zefektivnit regulační rámec zjednodušením pravidel pro malé a střední podniky a začínající podniky, dnes kombinace strukturovaného růstu. Navenek pak bude nutné řešit narušení celních sazeb a jednat na všech úrovních, aby se Evropská unie stala zvýhodněným partnerem při uplatňování zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act, IRA) vydaného Spojenými státy. Klíčový prvek i s ohledem na evropskou loajalitu ke geopolitickým kauzám, v nichž USA patří k protagonistům.
Na blízkovýchodní frontě totiž Evropská rada vypracovala společné prohlášení, které ostře odsuzuje Hamás a zároveň žádá Izrael, aby poskytl přestávky a koridory pro základní humanitární potřeby, a dále se EU bude snažit dospět k řešení „dva národy, dva státy“, i když v tomto bodě samotné interní hlasování OSN o příměří zdůrazňuje, že s touto možností jsou ideologicko-kulturní potíže. V otázce Ukrajiny však EU znovu potvrdila plnou finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou pomoc Kyjevu a zpřísnila sankce vůči Moskvě.
Existují i další horké scénáře, v nichž je Evropa protagonistou: jedním z nich je střet mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, kde bylo po vzájemné dohodě rozhodnuto usilovat o to, aby nedošlo k eskalaci tím, že Arménům budou uznána plná práva a bezpečnost Karabachu. V otázce Srbska a Kosova však byla skutečnou protagonistkou italská premiérka Giorgia Meloni (FdI, ECR), která pracuje na obou frontách na tom, aby Srbsko i Kosovo měly evropskou cestu, která pak povede ke sjednocení evropského kontinentu, v této souvislosti bylo zdůrazněno, že mluvit o Ukrajině a Moldavsku v EU je nekorektní vůči těmto zemím, které o členství žádají mnohem déle. Další klíčovou oblastí je Sahel, kde je však nadnárodním orgánem ECOWAS, s nímž bude nutné navázat stále užší vztahy.
Klíčovým tématem však byla migrace: v dopise předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU, EPP) bylo zdůrazněno, že války mohou tlačit nové lidi k odchodu, a proto je nutné nové rozsáhlé partnerství k řešení příčin migrace. Řešení, která von der Leyenová navrhuje, se neliší od řešení evropských konzervativců: zabránit nelegálním odchodům, posílit vnější hranice, bojovat proti obchodování s lidmi, zvýšit repatriace tím, že sousední země budou moci sledovat hranice a provádět záchranné akce. Pokud jde o memorandum o porozumění, byla znovu zdůrazněna potřeba urychlit provádění pěti pilířů podepsaných s Tuniskem a Giorgia Meloniová zdůraznila, že je zapotřebí uzavřít memorandum také s Egyptem, aby se zabránilo vydírání prostřednictvím poskytování ekonomických zdrojů výměnou za loajalitu, ale spíše také poskytováním místních vzdělávacích opatření k řešení sociálních problémů afrických zemí. V každém případě bude nutné posílit přeshraniční spolupráci, neboť repatriace migrantů činí pouze 22 % a hrozí, že se vnitřní bezpečnostní situace bude stále více vyhrocovat.
Současně se summitem o euru se konal i summit Evropské rady, na němž rostly obavy z inflace, a proto bylo rozhodnuto pokračovat v koordinaci hospodářsko-fiskálních politik členských států a předpokládat novou fázi vývoje digitálního eura, která by rovněž umožnila realizaci „balíčku jednotné měny“.