Evropská rada schválila nařízení o snížení účtů za energii

Ministři členských států EU odpovědní za energetiku se dnes sešli, aby projednali dlouho očekávaná opatření k omezení energetické krize. Na zasedání Evropské rady se ministři energetiky EU dohodli na nařízení obsahujícím dohodnutá opatření ke snížení nákladů na energie v Evropě.

Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku se již 9. září sešla na mimořádném zasedání, aby projednala řadu možností, které navrhlo předsednictví EU a které mají zmírnit rostoucí náklady na energie, jež zatěžují občany, podniky a vlády jednotlivých států v Evropě.

Zástupci členských států na tomto zasedání určili čtyři oblasti, v nichž je třeba Komisi naléhavě vyzvat k přijetí opatření: omezení příjmů výrobců s nízkými výrobními náklady, hypotéza cenového stropu pro plyn, opatření ke snížení a omezení spotřeby a opatření k řešení problémů s likviditou.

Komise EU následně 14. září oznámila dva cíle pro snížení poptávky po energii, přičemž první nezávazný cíl stanovila na 10 % do 31. března 2023. Druhým navrhovaným cílem je povinné snížení spotřeby elektřiny o 5 % v nejméně 10 % hodin špičkové spotřeby každý týden.

Komise rovněž navrhla omezení příjmů pro tzv. „inframarginální“ výrobce elektřiny. Jedná se o ty výrobce, kteří mohou dodávat elektřinu do sítě za cenu nižší, než je cenová úroveň stanovená nejdražšími, a využívají technologie s nižšími náklady, jako jsou obnovitelné zdroje, jaderná energie a hnědé uhlí.

ŠOK pak přišel z Německa, kde vládne levicová koalice „semaforů“, která již několik týdnů drží Evropu na uzdě svým zásadním odporem proti omezení nákupní ceny plynu.

Kancléř Scholz vystoupil na videokonferenci – kvůli infekci koronavirem – a prohlásil, že ceny plynu na nejvyšší úrovni za posledních 70 let by měly klesnout. Zde je tedy jednostranný krok Němců, kteří otevírají „obranný deštník“ ve výši 200 miliard, které najdou v Hospodářském stabilizačním fondu (původně vytvořeném pro pandemickou krizi), jenž má být financován prostřednictvím půjček.

Šokující oznámení v předvečer zasedání Evropské rady 30. září, ale především pořádná studená sprcha pro všechny zastánce evropské solidarity. Mnohá kancléřství ohrnovala nos poté, co Německo samo zasáhlo a rovněž oznámilo ukončení daně z plynu. Z Itálie se nechal slyšet odstupující premiér Mario Draghi, který neskrýval své rozladění nad německým rozhodnutím: „Nemůžeme se dělit podle prostoru v našich národních rozpočtech. V nadcházejících jednáních Evropské rady musíme prokázat jednotu, odhodlání a solidaritu,“ řekl.

Předsedkyně strany ECR Giorgia Meloniová odsoudila postoj evropských států, které přijímají autonomní řešení plynové krize. „Tváří v tvář závažnému problému energetické krize potřebujeme okamžitou reakci na evropské úrovni, abychom ochránili podniky a rodiny,“ řekla. „Bez společné strategie nemůže žádný členský stát sám nabídnout účinná a dlouhodobá řešení, a to ani ty, které se zdají být finančně méně zranitelné.“

Podle poslance ECR Nicoly Procacciniho ze strany Fratelli d’Italia je návrh na zavedení evropského cenového stropu i oddělení ceny plynu od ceny elektřiny rozumný a podporovatelný. Poslanec, který se zabývá problematikou životního prostředí a energetiky, je rovněž zastáncem hypotézy daně z dodatečných zisků. Procaccini poukazuje na to, že stále neexistují žádná opatření, která by zasáhla do současných finančních spekulací, což podle europoslance ECR znamená riziko, že všechny zásahy budou zbytečné.

V posledních dnech se zvýšilo napětí kvůli pravděpodobné sabotáži plynovodů North Stream 1 a 2. Několik podmořských výbuchů, na které upozornily švédské a dánské seismografy, a vřící únik plynu v Baltském moři vedly k odhalení čtyř netěsností v potrubí, kterým se do Evropy přivádí ruský plyn. Jedná se o další dramatickou událost, která se přidává k dobře zavedené praxi Ruska využívat zastavení dodávek jako zbraně.

Švédsko vyjádřilo v souvislosti s tímto incidentem vážné znepokojení a oznámilo, že se na příštím zasedání Evropské rady bude zabývat bezpečnostní otázkou pro celou Evropu.

„Musíme diskutovat o tom, co v této situaci znamená bezpečnost,“ řekla agentuře TT úřadující švédská premiérka Magdalena Anderssonová a dodala, že „jde o evropské dodávky energie a bezpečnost evropského energetického systému“.

Přestože v současné době není oběma plynovody dodáván žádný plyn, je to, co se stalo, důležité pro energetický systém v budoucnosti, uvedl Andersson.

Podle vysokého komisaře EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella bude muset Evropa důrazně reagovat na „úmyslnou sabotáž“, která by byla „důsledkem výbuchů způsobených potápěči nebo ponorkou“.

Rada, která se konala 30. září v Praze, neboť předsednictví Unie je dočasně svěřeno České republice, nakonec schválila mimořádná opatření, která se formovala během těchto měsíců a týdnů dramatické krize.

„Dnes dosažená dohoda přinese úlevu evropským občanům a podnikům. Členské státy vyrovnají křivku poptávky po elektřině ve špičkách, což bude mít přímý pozitivní dopad na ceny. Členské státy přerozdělí přebytečné zisky z energetiky těm, kteří mají potíže s placením účtů,“ uvedl Jozef Síkela, český ministr průmyslu a obchodu.

Pokud jde o snížení poptávky po energii, byl dohodnut dobrovolný celkový cíl ve výši 10 % celkové hrubé spotřeby elektřiny a bylo zavedeno také povinné snížení o 5 %. Dohoda stanoví, že to budou jednotlivé evropské státy, kdo prostřednictvím svých vlád určí 10 % svých špičkových hodin v období od 1. prosince 2022 do 31. března 2023, čímž se spustí mechanismy snižování poptávky.

Horní hranice příjmů pro výrobce s nízkou marží, ale také pro zprostředkovatele elektřiny, byla stanovena na 180 EUR/MWh. Důvodem pro toto opatření je skutečnost, že ti, kdo vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů, jaderné energie a hnědého uhlí, se v poslední době těší mimořádným ziskům díky mechanismu, který stanovuje cenu na trhu, a to při zachování stejných provozních nákladů, které jsou v průměru nižší než u jiných druhů výroby.

Pružnost dohody, která ponechává zemím EU možnost zasahovat do cenových stropů i na národní úrovni, však vyvolává nervozitu v odvětví obnovitelných zdrojů, které se obává poklesu investic do „zelené“ energie. Podle zástupců těchto odvětví by evropské cenové stropy a daně navržené vládami jednotlivých států mohly odradit významné investory v tomto odvětví.

Evropská dohoda mezitím také stanoví poplatek pro provozovatele fosilních paliv. Jedná se o dočasnou povinnou solidární daň ze zisku společností působících v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinerií.

Dále existují konkrétní opatření na podporu výdajů podniků na energii. Bylo dohodnuto, že národní státy mohou zasáhnout a dočasně stanovit cenu, za kterou mohou podniky nakupovat energii, aby je podpořily, a to i s ohledem na výjimečné opatření dočasně nižší ceny, než jsou náklady na dodávky elektřiny.

Nařízení bude oficiálně přijato na začátku října a vstoupí v platnost den po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Opatření na snížení poptávky po energii budou platit, jak již bylo napsáno, do 31. března příštího roku, zatímco omezení tržních příjmů výrobců elektřiny na 180 EUR/MWh bude platit do 30. června 2022.

The text was translated by an automatic system