Subscribe
To, čeho jsme v Evropském parlamentu svědky, je scénář, který by ještě před několika lety nedokázali předpovědět ani ti nejpřesnější analytici. Konzervativci totiž nadále posilují na úkor socialistů z S&D a liberálů z Renew. Pro srovnání stačí připomenout, že na začátku minulého volebního období mohli v Evropské radě (kde zasedají hlavy států a vlád členských států) jak Renew, tak S&D počítat se sedmi hlavami států. Na druhou stranu ve stejném období, tedy v roce 2019, jich měla Lidová strana EPP deset, zatímco ECR pouze jednoho, přičemž tento počet se pak ještě zvýšil s ustavením Meloniho vlády v Itálii.
RŮST PO POSLEDNÍCH EVROPSKÉCH VOLBÁCH
V posledním kole voleb v červnu 2024 došlo samozřejmě ke zlomu. V tu chvíli se rovnováha v Evropském parlamentu začala posouvat doprava a směrem ke konzervativnějším silám. Je třeba také analyzovat počet stran na evropské úrovni, které se hlásí k ECR. Dnes jich je až devatenáct, přičemž posledních šest se připojilo s předáním předsednictví ECR mezi italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a polským lídrem Mateuszem Morawieckým. Meloniho předsednictví jistě sehrálo rozhodující roli při sbližování několika stran s konzervativním táborem. Ve skutečnosti se jedná o sbližování, které probíhá již několik let a které bude mít letos v únoru také důležitý moment při reorganizaci rovnováhy v lavicích Evropské rady, kdy by řada důležitých posunů mohla dodat větší váhu konzervativnímu a pravicovému zastoupení v evropských institucích.
ÚNOR 2025
V únoru se zaměříme zejména na Německo a Belgii. Němci jsou 25. února skutečně povoláni k volbám a neuspokojivý výsledek SPD je nyní všem analytikům dostatečně jasný. Místo Olafa Scholze pravděpodobně přejde do vlády CoU (na evropské úrovni součást EPP) s Friedrichem Merzem. Tím se zastoupení EPP v Evropské radě zvýší z jedenácti na dvanáct křesel. Pokud jde o Belgii, s dosaženou dohodou o nové exekutivě vedené Bartem De Weverem vstupuje do Evropské rady nový člen ECR, který nahradí člena Renewa. Liberálům se tak sníží počet lídrů z pěti na čtyři a vlámský nacionalista přispěje k dalšímu zvýšení zastoupení konzervativců v této evropské instituci. Socialistům naopak klesne počet křesel na tři, když se jimi stanou Robert Abela z Malty, Pedro Sanchez ze Španělska – který zůstane předsedou – a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Stejný počet křesel bude mít ECR s Giorgií Meloniovou za Itálii, Petrem Fialou za Českou republiku a brzy i Belgičanem De Weverem.
NEEUROPSKÁ ZEMĚ
Váha evropských konzervativců však bude důležitá nejen na starém kontinentu. Mimo Evropu bude totiž velmi zajímavé, jakou roli budou moci tyto síly sehrát. Mezitím již mezi 19. a 22. únorem vyšle přibližně třicet politických sil své zástupce na konferenci CPAC (Conservative Political Action Conference) ve Washingtonu. Jedná se o každoroční akci, na které se scházejí politici a aktivisté konzervativní rodiny z celého světa. Navíc si nelze nevšimnout role, kterou si italská vůdkyně (bývalá předsedkyně ECR) vydobyla jako privilegovaná partnerka prezidenta Trumpa. Byla jedinou evropskou vedoucí představitelkou, která se zúčastnila inauguračního dne spolu s poměrně početnou delegací skupiny ECR. Konzervativci budou mít v blízké budoucnosti na vztahy s USA jistě významný vliv. USA totiž požadují, aby po jejich boku stála silná Evropa, která je schopna hrát důležitou roli v Alianci, jež je vystavena výzvám mezinárodního scénáře. Vztahy s USA nezajímá ani tak návrh MEGA (Make Europe Great Again – Udělejme Evropu znovu velkou), který Musk zahájil, ale vyhlídka na jednání jako rovný s rovným v rámci obnoveného paktu USA-Evropa.