Evropský parlament schválil reformu trhu s elektřinou

Minulý týden Evropský parlament schválil reformu trhu s elektřinou. Pro představu, Evropská komise představila v březnu 2023 balíček reforem trhu s elektřinou v EU, který byl motivován dopady energetické krize v letech 2021-2022 způsobené pandemickým oživením ekonomiky a ruskou invazí na Ukrajinu, jež vedla k nestabilním a prudce rostoucím cenám energie a postihla evropské zákazníky a průmysl. V důsledku toho Komise předložila balíček obsahující revizi několika klíčových právních předpisů, včetně nařízení o elektřiněb, směrnice o elektřině, směrnice o obnovitelných zdrojích energie a nařízení REMIT, jehož hlavním cílem je odstranit nedostatky v uspořádání evropského trhu s elektřinou, snížit závislost účtů za energii na cenách fosilních paliv a ochránit spotřebitele a průmysl před kolísáním cen elektřiny. Jeho cílem bylo rovněž podpořit urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie.

Legislativní spis byl přidělen Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který hlasoval o přijetí svého stanoviska v červenci 2023. Plenární zasedání Evropského parlamentu následně odhlasovalo přijetí svého postoje v září 2023. Rada EU přijala svůj „obecný přístup“ (v bruselském žargonu mandát k jednání) v říjnu 2023. Následně se zástupcům španělského předsednictví Rady EU, Evropského parlamentu a Evropské komise podařilo zahájit interinstitucionální jednání („trialogy“, jak se jim říká v Bruselu) s cílem dosáhnout dohody o společném textu. Jednání v rámci trialogu skončila v prosinci dohodou, která nyní podléhá formálnímu schválení oběma spoluzákonodárci.

V této souvislosti Evropský parlament minulý týden hlasoval o ratifikaci dohody, které bylo dosaženo v rámci trialogů. Poslanci hlasovali o schválení dohodnutého znění nového nařízení 433 hlasy pro, 140 proti a 15 se zdrželo hlasování, v případě nové směrnice 473 hlasy pro, 80 proti a 27 se zdrželo hlasování. Dalším krokem je ratifikace právních předpisů Radou.

Níže uvádíme shrnutí nejdůležitějších ustanovení nových právních předpisů. Podle zpravodaje legislativy, španělského poslance za S&D Nicoláse Gonzáleze Casarese, reforma „staví občany do popředí při vytváření trhu s elektřinou“, a to způsobem, který „demokratizuje energetiku“, „chrání občany“, urychluje „zavádění obnovitelných zdrojů energie“ a vytváří „koncepci trhu, která reaguje na selhání odhalená energetickou krizí“.

Jedním z hlavních způsobů, jak reforma trhu s elektřinou řeší tyto problémy a chrání spotřebitele před kolísáním cen, je poskytnout jim větší výběr smluv, jako jsou smlouvy s pevnou cenou a smlouvy s dynamickou cenou, a také požadovat, aby zákazníci před podpisem smlouvy obdrželi informace o různých možnostech. Jako příklad, který je relevantní pro průmysl, právní předpisy předpokládají usnadnění zavádění stabilnějších dlouhodobých smluv mezi zákazníky a dodavateli, jako jsou dohody o nákupu energie (PPA), které umožňují společnostem zavést vlastní přímé dodávky energie, aby mohly těžit ze stabilnějších cen energie z obnovitelných zdrojů a nefosilních paliv.

Právní předpisy dále zavádějí opatření na podporu investic do energetiky, která výrobcům energie zaručují stabilitu příjmů a zároveň chrání průmysl před kolísáním cen. Jedním ze způsobů, jak toho chce legislativa dosáhnout, je využití dvoustranných smluv o rozdílu (CfD) pro veřejné investice do nové výroby elektřiny z obnovitelných a nefosilních zdrojů. V rámci CfD by veřejné instituce poskytovaly výrobcům energie kompenzace v případě prudkého poklesu tržních cen, ale v případě jejich nadměrného růstu by se část výnosů vybírala a přerozdělovala (mimo jiné konečným zákazníkům nebo na financování programů přímé podpory cen či investic do snížení nákladů na elektřinu).

Kromě toho by právní předpis udělil Radě pravomoc vyhlásit na základě návrhu Komise krizi cen elektřiny, což by členským státům umožnilo přijmout dočasná opatření ke stanovení cen elektřiny pro malé a střední podniky a energeticky náročné průmyslové spotřebitele.

Reforma obsahuje několik zajímavých návrhů, které přispějí ke stabilizaci účtů za elektřinu a zabrání obrovským skokům, pokud by Evropu někdy postihla další energetická krize v rozsahu krize z let 2021-2022. Přesto je mnohem méně ambiciózní, než mnozí původně doufali. Mnoho hlasů, jako například španělský ministr pro ekologickou transformaci (který se podílel na většině jednání v době španělského předsednictví Rady), doufalo, že se změní tzv. systém zásluh a ceny elektřiny budou odděleny od cen fosilních paliv. Dohodnutá legislativa zdaleka nepředstavuje zásadní změnu, jak o to usilovaly Španělsko a Francie. Evropská unie bude muset dále pracovat na zajištění bezpečných, udržitelných a diverzifikovaných dodávek zemního plynu.