Evropský přístup k umělé inteligenci

Dělá Evropa dost pro to, aby řídila proces zavádění umělé inteligence do našeho každodenního života? To je otázka, na kterou bychom měli naléhavě odpovědět, zejména na přelomu nového kurzu pro Evropu, který diktují volby do Evropského parlamentu.

Zatím musíme vycházet z předpokladu, že umělá inteligence není zcela nová technologie, která se v posledních měsících poprvé objevuje v našem každodenním životě. Jedná se o technologii, která se různými způsoby používá již několik let. Rozvoj této technologie umožnila dostupnost velké výpočetní kapacity (díky technologickému pokroku v oblasti hardwaru) a obrovské množství dat dostupných online (potřebných k „tréninku“ umělé inteligence).

Postupem času se informace o umělé inteligenci přesunuly z vědeckých článků do běžného tisku. To vedlo k honbě za senzacemi a clickbaitovým článkům, které popisují scénáře soudného dne nebo bezprecedentní (a často podrobované zkoumání) schopnosti umělé inteligence. Přesun informací o umělé inteligenci do běžného tisku přinesl tuto problematiku do každodenního života evropských občanů, které láká především snadné používání některých platforem a možnost dosáhnout významných výsledků, pokud jde o tvorbu obsahu, s malým nebo žádným úsilím.

V souvislosti s používáním těchto technologií není nouze o kritické případy, od fenoménu podvodů a klamavé reklamy využívající nástroj deepfake až po skutečné případy šíření pornografických snímků vytvořených umělou inteligencí reprodukující rysy známých osobností. Nepočítejme také, jak umělá inteligence ve velkém pronikla do našich škol a univerzit a jak se naši pedagogičtí pracovníci snaží najít řešení, jak zjistit, kdy umělá inteligence pomohla při tvorbě studentské práce.

Dělá Evropa dost? Začněme na začátku debaty: na zasedání Evropské rady v říjnu 2020, kdy evropští lídři zahájili diskusi o digitálním přechodu. Je třeba připomenout, že Komise byla vyzvána, aby našla řešení pro zvýšení veřejných a soukromých, evropských a vnitrostátních investic do umělé inteligence a její podpory.

V dubnu 2021 Komise navrhla původní nařízení o umělé inteligenci s cílem usilovat o harmonizaci pravidel týkajících se této technologie. Vyjádřen je také cíl zvýšit důvěru v UI a její rozvoj.

Postoj Rady k tomuto nařízení je schválen v prosinci 2022. V té době začneme hovořit o tom, že je nutné, aby UI uváděné na trh EU měly bezpečnostní normy a byly v souladu s pravidly základních práv, jakož i s hodnotovým systémem EU. K dosažení dohody o nařízení mezi Radou a Parlamentem o rok později (prosinec 2022) je tedy zapotřebí několikaměsíčních jednání. Tato dohoda bude platit od roku 2026.

Konečná zelená pro nařízení bude dána 21. května 2024, přičemž Rada schválením tohoto aktu poprvé stanoví celosvětový standard pro regulaci umělé inteligence. Stačí to však?

Italská vláda je v podstatě hybnou silou diskuse o těchto otázkách, zejména z hlediska odpovědného využívání této technologie a boje proti jejímu škodlivému používání. Zamyslete se například nad autorským právem a jeho aplikací na obsah generovaný umělou inteligencí na základě dat dostupných online (na které se pravděpodobně také vztahuje autorské právo). Vůlí vlády je podpořit v Bruselu především posílení práv těch, kteří vytvářejí obsah. Podporovány jsou také etické principy, které staví do centra pozornosti člověka, nikoliv technologii a její vývoj. V této souvislosti je asi nejvíce zapotřebí věnovat pozornost tomu, aby se zabránilo degeneraci a nemorálnímu využívání technologií, které mohou při rozumné regulaci skutečně pomoci každodennímu životu občanů. Na národní úrovni a poté i na evropské úrovni se zdá, že je v této oblasti nutná také aktualizace autorských zákonů. V tomto ohledu se bohužel zdá, že výzva je nerovnoměrná, zejména pokud si uvědomíme délku legislativního procesu (jak vnitrostátního, tak evropského) v porovnání se skokem, který může technologie udělat během několika měsíců.

Jedná se o skutečnou výzvu, která se v úkolu národních vlád a evropských institucí musí proměnit v příležitost k růstu, a to nejen ekonomickému. To vše představuje velkou odpovědnost pro Evropu, která v této chvíli nemůže nehrát vedoucí roli a omezit rizika v prostředí, které je v mnoha ohledech stále zcela neznámé. Pravděpodobně stojíme před přelomovým okamžikem v lidských dějinách a technologiích. Je to zlomový okamžik, který se vyrovná vynálezu knihtisku, zavedení páry do výrobních procesů nebo vynálezu spalovacího motoru. Skutečná změna paradigmatu, na kterou musíme být připraveni jako národy i jako Evropská unie.

První koncepcí, kterou by EU měla přijmout, je koncepce změny řízení. Zavedení umělé inteligence do každodenního života občanů nutně povede ke změnám. Ať už se jedná o sociální, kulturní nebo politické otázky, je třeba je nasměrovat do procesů, které lze řídit, předvídat a usměrňovat. V tomto smyslu je výzvou pro EU vytvořit jakési kontrolní centrum, které by dokázalo analyzovat rizikové faktory způsobené umělou inteligencí. To se musí dít jak v kontextu velmi rychlého technologického pokroku, na který jsme si zvykli, tak v rámci analýzy střednědobých a dlouhodobých procesů a změn, které ovlivňují naši společnost. Analýza a předvídavost jsou proto základními faktory ochrany občanů ve všech oblastech, které se týkají osobní a veřejné sféry jednotlivce: od ochrany pracovních míst ohrožených (ne vždy reálným a skutečným) potenciálem UI, přes usilovnou obranu základních práv jednotlivců, zkoumání bezpečnosti a rizik zavádění UI v některých oblastech citlivějších než v jiných.

Na začátku tohoto článku jsme hovořili o tom, jak se informace o umělé inteligenci postupem času přesunuly z vědeckých článků do běžného tisku a jak to ochudilo znalosti o této technologii. Jedním z prvků, na které je třeba se na evropské úrovni zaměřit, by mělo být sdílení znalostí prostřednictvím vytvoření společného výzkumného a vývojového centra pro tuto technologii. Přenechání primátu soukromým společnostem rozhodně není nejlepším způsobem ochrany zájmů občanů z hlediska osobních práv a ochrany údajů. Tuto technologii, která je tak důležitá, že ji lze snadno považovat za převratnou v mnoha různých oblastech, lze studovat pouze společným způsobem v rámci evropských institucí.

Zároveň nelze nepodpořit společnosti a začínající podniky, které chtějí investovat do výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence. Ponechání těchto ohnisek nápadů na mezinárodním trhu může být spíše rizikem než přínosem. Soukromý kapitál může mít jiné zájmy než očekávání veřejnosti a EU. Hrozí, že se ve jménu podnikání normalizuje neprůhledné využívání této technologie, což možná dokonce naruší bariéru, kterou v oblasti práv postavila EU.

V neposlední řadě nesmíme zapomínat na to, že EU tvoří lidé a že občanům musí být umožněno co nejlépe využívat nové technologie. Údaje o digitální gramotnosti pro rok 2023, které zveřejnila Evropská komise, hovoří o průměrné míře digitální gramotnosti 6,2 z 10. Díky tomu si uvědomujeme, jak důležité může být vytváření kampaní zaměřených na digitální gramotnost, jejichž cílem je naučit občany správně používat nejen běžné IT prostředky, ale především moderní technologie související s umělou inteligencí. Cesta, která by byla velmi užitečná již od nejranějších fází vzdělávání a postupně by vedla ke stále specializovanějším znalostem a dovednostem.