Cílem tohoto projektu je nejen chránit demokracie 27 členských států, ale také výrazně posílit rozsah společné obrany a reagovat na rostoucí globální hrozby a geopolitické napětí.
Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v nedávných hlavních směrech předložených na plenárním zasedání Evropského parlamentu znovu otevřela téma, které má velký význam pro budoucnost evropské bezpečnosti a jednoty: vytvoření „evropského demokratického štítu“. Návrh na vytvoření evropského vzdušného štítu přichází v době mimořádného mezinárodního napětí. Nedávno Washington a Berlín jednaly o možném rozmístění amerických raket středního a dlouhého doletu v Německu, což vyvolalo okamžitou reakci Moskvy, která varovala, že nevylučuje žádné možnosti odvety, včetně rozmístění raket. jaderné. V tomto scénáři myšlenka evropského vzdušného štítu nejen odpovídá konkrétním obranným potřebám, ale má také silnou symbolickou hodnotu jednoty a soudržnosti mezi evropskými zeměmi.
V současné době již existuje struktura podobná štítu navrženému von der Leyenovou: Iniciativa evropského štítu nebe (E.S.S.I), projekt vedený Německem, do kterého je zapojeno 21 evropských zemí, včetně některých nečlenských států EU, jako je Spojené království a Turecko. Dvě významné země, Francie a Itálie, však zatím zůstávají mimo tuto iniciativu. Hlavním důvodem je, že raketový systém Samp-T, který používají Francie a Itálie, nebyl zahrnut do technologického mixu E.S.S.I.
Evropský štít von der Leyenové by mohl být klíčem k překonání těchto rozporů a vytvoření společné fronty. Program předsedy Komise je ambiciózní a jeho cílem je vybudovat obrannou unii, která by zahrnovala i jednotný trh se zbraněmi, čemuž dosud bránila rivalita mezi jednotlivými státy a nedostatečná ochota ke spolupráci. Vytvoření tohoto štítu by si vyžádalo obrovské investice, jejichž financování zůstává jednou z nejobtížněji řešitelných otázek, zejména s ohledem na rozdílné postoje členských států k nakládání s hospodářskými zdroji. Von der Leyenová předpokládala, že během prvních 100 dnů svého mandátu společně předloží bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Tento dokument by měl poskytnout jasnou vizi investičních potřeb a strategií, které je třeba přijmout k posílení evropského obranného průmyslu, který je jednou z oblastí, v nichž má EU klíčové pravomoci a může v nich něco změnit.
Zatímco čistě vojenské aspekty zůstávají v kompetenci členských států a NATO, Evropská unie může účinně zasahovat v průmyslovém sektoru. Tato práce již byla zahájena zavedením nové bezpečnostní a obranné strategie EU nazvané Edis/Edip. Geopolitická Evropa, jak ji nastínila von der Leyenová, zahrnuje nejen vojenskou obranu, ale také řadu strategických iniciativ v různých odvětvích. Návrh von der Leyenové na vytvoření evropského štítu se neomezuje pouze na vojenskou obranu. Zahrnuje také Pakt pro Středomoří se zvláštním komisařem, evropský štít na ochranu demokracie před zahraničními zásahy a dezinformacemi a proces rozšiřování EU, který je považován za geostrategický. Dále plánuje posílit partnerství s klíčovými zeměmi, jako je Velká Británie, Indie, Afrika a Latinská Amerika. Obchod je také přezkoumáván ve světle současného mezinárodního soupeření. Von der Leyenová hovořila o „hospodářské bezpečnosti“ a zdůraznila význam ochrany kritických odvětví, jako jsou vzácné zeminy a technologie dvojího užití. Trvala na tom, že je třeba důrazněji chránit evropskou ekonomiku před únikem klíčových technologií a bezpečnostními problémy.
Projekt evropského vzdušného štítu představuje významný krok k větší soudržnosti a bezpečnosti v rámci Evropské unie. Navzdory finančním a politickým výzvám je cílem iniciativy von der Leyenové vytvořit společnou obranu, která by chránila nejen území Evropy, ale také demokratické hodnoty a základní svobody jejích občanů. Pro úspěch tohoto ambiciózního projektu, který by mohl zásadně změnit bezpečnostní a obranné prostředí v Evropě, bude klíčové zapojení klíčových zemí, jako je Itálie a Francie.