Subscribe
Evropští zemědělci dosáhli prvního vítězství v boji s Bruselem o provádění environmentální politiky. Jejich hněv, který se projevil v nedávných protestech, jež otřásly kontinentem od západu na východ a patřily k nejdelším a nejnásilnějším demonstracím v Evropě za poslední roky, přiměl jednak vlády jednotlivých zemí k přijetí řady opatření a jednak Brusel k prvním ústupkům. Kromě slibů a dokonce několika konkrétních úspěchů dostali evropští zemědělci lekci pro národní orgány a bruselské byrokraty: nelze je ignorovat, jsou důležití, hrají zásadní roli v evropském hospodářství a společnosti. A bruselská protestní epizoda, která přišla poté, co národní vlády již slíbily splnit některé z jejich požadavků, měla zdůraznit závěr této lekce. A jejich válka ještě neskončila. Slibují, že budou v protestech pokračovat, protože to, čeho dosáhli, nestačí.
Evropští zemědělci přesunuli své traktory do Bruselu
Po týdnech protestů ve svých zemích se zemědělci se svými traktory přesunuli do belgického hlavního města a obléhají Lucemburské náměstí, které se nachází jen několik set metrů od místa, kde se koná zasedání Rady EU. Zemědělci z Francie, Belgie, Itálie, Německa, Nizozemska a Španělska se v Bruselu vyjádřili ke svým obavám. Chtějí vyrábět kvalitní potraviny, ale podle současné legislativy, kterou prosazuje Brusel, nemohou. Chtějí spravedlivé ceny a chtějí, aby EU přestala dovážet potraviny z jiných kontinentů. Nechtějí, aby jim nekalou konkurenci představovaly horší zemědělské produkty, které využívají preferenčního celního zacházení. Žádné sliby je neuklidnily. Zemědělci zapalovali ohně, odpalovali petardy a zablokovali bulváry belgického hlavního města traktory. Dokonce se pokusili proniknout do Evropského parlamentu a policie musela zasahovat pomocí slzného plynu a vodních děl.
Šéf EK veřejně uznává význam zemědělců pro evropské hospodářství a společnost
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve snaze uklidnit protestující ujistila o „podpoře EU“ poté, co uznala jejich význam pro zajištění potravinové bezpečnosti kontinentu a jejich významný příspěvek k hospodářskému růstu, neboť jejich produkce v roce 2022 vzroste o 13 % a „pozitivně přispějí“ k obchodní bilanci EU ve výši 5 %. Dále prohlásila, že chápe jejich „složité úsilí“ v době, kdy si musí udržet konkurenceschopnost na globálním trhu a zároveň mít vysoké standardy ochrany životního prostředí.
„Podpora EU“, kterou slíbila von der Leyenová, je neuspokojila. Chtějí konkrétní opatření.
A první kroky již byly učiněny: na jeden rok jim byla udělena výjimka ze zákona, podle níž musí každý rok nechat %-7% ploch půdy ladem, aby se obnovilo zdraví půdy. Brusel rovněž slíbil, že pokud se zjistí, že některý ze sousedů Ukrajiny je „zaplaven“ ukrajinským obilím, budou znovu zavedena celní omezení.
Od začátku loňského roku jsou dotace zemědělcům podmíněny dodržováním nových environmentálních předpisů, včetně povinnosti ponechat část orné půdy ladem za účelem její obnovy. Tato povinnost byla pozastavena po vypuknutí války na Ukrajině, aby se zabránilo narušení trhu, zejména v souvislosti s invazí ukrajinského obilí na evropský trh. Platnost výjimky vypršela na konci loňského roku a zemědělci chtějí, aby byla prodloužena. Pro začátek alespoň na další rok.
Clo na ukrajinské obiloviny dovážené do EU
Zemědělci v sousedních státech Ukrajiny požadují opětovné zavedení cel na ukrajinské obilí, která byla zrušena v roce 2022. Komise sice zjistila, že evropský trh tímto opatřením neutrpěl, ale musela přiznat, že v zemích, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko, mělo toto opatření katastrofální dopady na domácí zemědělský sektor. V polovině loňského roku požádaly čtyři sousední země – Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko – Brusel o zákaz dovozu ukrajinského obilí. Dvě z nich – Polsko a Maďarsko – se rovněž jednostranně rozhodly dočasně pozastavit své dohody s Ukrajinou o tomto dovozu.
Nejštědřejší vláda ve slibech zemědělcům – ta v Paříži
Francie přestane zakazovat pesticidy, dokud nebude podobné rozhodnutí přijato v celém bloku EU, je jedním ze závazků, které přijal premiér Gabriel Attal. Podle něj nemá smysl, aby Francie přijímala taková rozhodnutí dříve, než o nich rozhodne Brusel. Zákaz používání pesticidů, který je ve Francii regulován již od roku 2019, je jednou z hlavních stížností francouzských zemědělců. Dalším – stejně naléhavým – je vládní plán na postupné zrušení dotací na naftu, který mají i zemědělci v Německu. Attalovy sliby v této věci však byly odmítnuty jako nedostatečné. V neposlední řadě premiér Attal pevně slíbil, že Francie přijme obchodní dohodu Mercosuru se zeměmi Latinské Ameriky, přičemž řekl, že „to nepřipadá v úvahu“. Některé z nich jsou rovněž významnými zemědělsko-potravinářskými producenty a dohoda o volném obchodu týkající se odstranění nebo snížení cel samozřejmě vyvolává obavy evropských zemědělců, zejména vzhledem ke zkušenostem s ukrajinským obilím. V tomto ohledu bylo sice dosaženo politické dohody mezi EU a zeměmi Mercosuru – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí – již v roce 2019, dohoda o volném obchodu však dosud parafována nebyla.
Němečtí zemědělci nespokojení se sliby kancléře Scholze hrozí dalšími protesty
Přestože vláda v Berlíně slíbila zrušit daně na zemědělské stroje, němečtí zemědělci nejsou spokojeni a domnívají se, že se jedná o strategický krok kancléře Olafa Scholze, který má získat jejich přízeň. Chtějí, aby přehodnotil svůj plán postupného zvyšování daně z nafty v zemědělském sektoru, dokud nebude dotace v roce 2026 zcela zrušena. Scholz rovněž slíbil, že zjednodušením administrativních postupů sníží byrokracii v tomto odvětví. Tato prohlášení zazněla strategicky na poslední německé zemědělské výstavě.
Proevropský Donald Tusk dostal z Bruselu příslib, ale řešení problému – ukrajinského obilí – je stále nejisté.
Nová vláda ve Varšavě musela necelý měsíc po svém nástupu do funkce čelit masovým protestům – opozice se chopila příležitosti a souběžně s protesty zemědělců uspořádala obrovské pouliční demonstrace – a musela jednat rychle, protože jí hrozilo, že bude svržena ještě dříve, než skutečně zahájí svůj mandát. Proevropská vláda Donalda Tuska získala v Bruselu ústupky, z nichž některé se zemědělcům nelíbí, ale alespoň je to víc než nic. EU se v červnu nevzdává rozšíření bezcelního přístupu pro zemědělské produkty z Ukrajiny, ale je nucena nabídnout určité „ochranné opatření pro jednotlivé země“ a zablokovat tento dovoz, pokud je trh jedné země těmito produkty zaplaven. Kromě toho EU slíbila, že bude na Ukrajinu tlačit, aby snížila některé obchodní překážky, které uvalila na výrobky z EU.
V roce voleb se vláda v Bukurešti snaží na poslední chvíli vyřešit problémy zemědělců.
Vláda v Bukurešti schválila řadu opatření, která zemědělci požadovali během svých protestů, a slíbila další. Podpora ve výši 100 eur na hektar pro zemědělce v odvětví zeleniny a stejná částka na kus zvířete, odklad splátek úvěrových smluv a dotace na naftu pro zemědělství ve výši 25 % ceny na pumpě od 30. června. Otázka dovozu ukrajinského obilí, která je hlavním požadavkem organizací rumunských zemědělců, je však pozastavena. Zástupci zemědělců vyzvali ministerstvo, aby při obnovení koncesí pro Ukrajinu usilovalo o zavedení národní ochranné doložky a přísnějších dovozních omezení.
Vedle všech naléhavých otázek zůstává otázka povinnosti zemědělců brzy implementovat nařízení EU o snižování počtu hospodářských zvířat, aby se snížilo znečištění metanem. Liberální vláda Marka Rutteho spěchá s realizací takového plánu v Nizozemsku ještě před přijetím legislativy EU. Výsledkem byly masové a násilné protesty, které s přestávkami trvaly několik let. Navíc se z těchto protivládních demonstrací zrodila nová strana, Hnutí zemědělců a občanů (BBB), která vstoupila do zákonodárného sboru, otřásla politickou scénou a ohrozila parlamentní existenci některých zavedených stran. Rumunsko bylo také jednou z dalších zemí, které se letos postavily proti zavedení tohoto opatření a požádaly o výjimku z jeho letošního provádění.