Existuje něco jako důvěryhodný soudní systém?

Evropa trpí mnoha neduhy a jedním z nich je po desetiletích polarizace klesající důvěra ve veřejné instituce. Obě strany politického spektra mají historické důvody – možná skutečné i domnělé – k nedůvěře v zavedené sbory soudců, orgánů činných v trestním řízení a vládních úředníků.

U levicového křídla může převládat přesvědčení, že veřejné instituce jsou zkorumpované kapitalismem nebo represivními reakčními silami. Levice má také v minulosti antagonismus vůči tradičním „buržoazním“ autoritám, jako je policie a vlastnická práva.

Pro pravici, zejména v poslední době, mohou být veřejné instituce naopak vnímány jako infiltrované pokrokovými byrokraty, které vytvořili radikální univerzitní profesoři s cílem svrhnout tradiční způsob života a nastolit nový globální řád.

V době, kdy se v Evropě v různých volbách střetávají nejvýznamnější protichůdné politické vize naší doby, se občané stále více obávají korupce svých společných institucí, a to bez ohledu na to, ke kterému z obou výše uvedených narativů se více přiklánějí. V nedávné zprávě agentury Polling Europe se více Evropanů rozprostřených po celé EU domnívá, že integrita soudního systému jejich země je ohrožena politickými silami, než těch, kteří věří, že soudní systém je nezávislý, jak je inzerováno. Tato nedůvěra není rozložena rovnoměrně – častější je na pravici -, ale ze zjištění jasně vyplývá, že v evropských soudech panuje krize důvěry.

Má pravdu, pokud jde o soudy?

Celkem 57 % z více než 5 000 respondentů průzkumu Polling Europe se domnívá, že soudnictví v jejich zemi je „podmíněno politickou mocí“. Většina z nich (celkem 37 procent) se domnívá, že pouze částečně, ale 20 procent se domnívá, že jejich soudnictví je zcela kompromitováno. Jen o něco více než třetina, 36 procent, věří, že jejich soudci jsou „nezávislí“. Pouze 9 procent věří, že ideál „zcela nezávislého“ soudnictví je pravdivý. „Podmíněný“ extrém je tedy dvakrát větší než extrém „nezávislý“.

Navíc 50 % respondentů tvrdí, že svému soudnímu systému důvěřuje jen „málo“ nebo vůbec, zatímco 46 % je optimističtějších.

Výsledek vyvolává otázku, jak vypadá politická budoucnost Evropy. Vzhledem k množství radikálních nápadů týkajících se migrace a občanských svobod, které se objevují v politickém diskurzu, budou politici ještě dlouho táhnout soudy na neprobádané území, a to po celé Evropě. Je tedy nanejvýš důležité, aby byla zachována důvěra veřejnosti v právní stát. Za současného stavu naše civilizace v tomto udržování zjevně selhává.

Podle průzkumu jsou k nezávislosti soudů nejskeptičtější respondenti, kteří naposledy volili stranu spojenou s evropskou parlamentní skupinou ECR, a to 73 %. Voliči této skupiny, na krku s voliči tvrdších nacionalistických skupin PfE a ESN, mají také nejmenší důvěru ve svůj soudní systém. Výrazně optimističtější názory na soudnictví měli voliči levicových a centrističtějších skupin, a to zejména voliči zelených.

Pokud populární představy, které ilustrují čísla, ukazují realitu, zdá se, že konzervativní a nacionalistické vyprávění o soudech, které jsou nakloněny progresivistům, je nejpravdivější. Argumentaci ve prospěch pravicového narativu napomáhají i nedávná kontroverzní soudní rozhodnutí v různých částech Evropy, která byla obviněna z toho, že stojí v cestě volební demokracii; zákaz účasti dvou nacionalistických kandidátů v rumunských prezidentských volbách a zákaz účasti plodné Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách. Za zmínku stojí také kontroverze kolem nedávné kodifikace „dvoustupňové justice“ ve Spojeném království, kdy soudci dostali pokyn zvýhodňovat při vynášení rozsudků pachatele z řad etnických a náboženských menšin.

To vše se děje v souvislosti s tím, že právní systémy nejen Spojeného království, ale také Německa a Švédska jsou mezinárodně kritizovány za porušování lidských práv na svobodu projevu, a to v řadě případů, které jsou vnímány zejména jako zaujaté vůči konzervativcům a nacionalistům.

Ať už se jedná o předsudky domnělé či skutečné, ukazují, že před soudními orgány několika evropských zemí stojí možná téměř nemožný úkol obnovit důvěru svých občanů.

Postřeh o rozdílu mezi důvěrou a nezávislostí

Výsledky průzkumu agentury Polling Europe ukazují, že ocenění nezávislých soudů ze strany veřejnosti nemusí být nutně v souladu s důvěrou, kterou do nich vkládá. Neexistuje žádná skupina, u níž by se čísla dokonale shodovala.

V některých skupinách je rozdíl marginální; mezi liberály, kteří volí strany patřící do skupiny RE, důvěřuje soudům 50 %, zatímco 48 % je považuje za nezávislé, u voličů ECR je to 29 % a 22 %. U voličů zelených však věří v nezávislost soudů pouze 47 procent, ale přesto jim důvěřuje celých 60 procent. Možná to odráží postoj, že někteří akceptují, že soudní systém je zmanipulovaný, pokud je v jejich prospěch.

Ačkoli koncept nezávislosti soudů na politické manipulaci je základním principem právního státu a západní společnosti, některé skupiny nemusí důvěřovat soudu, který je skutečně zcela nezávislý na politice. Koneckonců i právní vědci a vykladači mohou potřebovat kontrolní mechanismy, dalo by se namítnout. To připomíná postoj, který v různých dobách a na různých místech vyvolávali různí pravicově populističtí vůdci, aby ve jménu demokracie pohnali soudní moc k odpovědnosti.