Subscribe
Francie: Le Penová a Bardella porazila rekordní volební účast
Francouzští voliči se v neděli 7. července vrátili k volebním urnám, aby zvolili zbývající členy Národního shromáždění. V prvním kole bylo zvoleno 76 poslanců, k 30. červnu zbývalo ve druhém kole přidělit 501 mandátů. Zatímco v prvním kole museli kandidáti získat více než 50 % hlasů, aby byli zvoleni, ve druhém kole je zvolen kandidát s nejvyšším počtem hlasů, i když je jeho výsledek nižší než 50 %.
Nová lidová fronta (složená z La France Insoumise, Socialistické strany a dalších ekologických a levicových formací) se ujímá vedení v parlamentních volbách, nárokuje si post premiéra a slibuje, že do konce týdne bude jmenován. Ve hře je několik jmen včetně Oliviera Faureho, Fabiena Roussela nebo dokonce Françoise Hollanda: Jean-Luc Mélenchon byl několikrát vyloučen jako možný šéf vlády.
Premiér Gabriel Attal dnes ráno podal demisi a Emmanuel Macron ho v reakci na ni požádal, aby se své funkce nevzdával, aby „zajistil stabilitu země“. Elysejský palác oznámil, že hlava státu v úterý odcestuje do Washingtonu. účastnit se summitu NATO, počká proto na „strukturování nového shromáždění“, aby mohl „přijmout nezbytná rozhodnutí“. Zdá se, že není snadné přijmout krajně levicové vedení Macronových, zejména po Mélenchonově prohlášení, že „nechce dohody s Macronem“.
Navzdory úspěchu levice dosáhla krajní pravice značného pokroku a zajistila si silnou pozici v novém parlamentu. Národní shromáždění vedené Marine Le Penovou doufalo v historické vítězství a chtělo se poprvé stát největší stranou v Národním shromáždění. Výsledky strany v prvním kole voleb, kde se umístila na prvním místě, podpořily očekávání, že dojde ke zlomu ve francouzské pravici. Výsledky druhého kola však ukázaly jiný obrázek.
Na konci sčítání se Rassemblement National zastavil na 142 místech, Nuovo Fronte Popolare na 178 a Ensemble na 150 místech. Před dvěma lety se Lepenisté zastavili na 89 křeslech, takže oproti předchozím výsledkům strany došlo k výraznému nárůstu, který poukazuje na rostoucí podporu krajně pravicové politiky ve Francii. Úspěch krajní pravice lze přičíst několika faktorům, včetně obav z imigrace, bezpečnosti a vnímání neschopnosti mainstreamových stran řešit potřeby Francouzů.
Národní shromáždění se také dokázalo zbavit svého marginálního postavení a etablovat se jako hlavní politická síla, která má potenciál ovlivnit budoucnost francouzské politiky. Strategická jednota francouzské levice, známá jako „cordon sanitaire“, však sehrála zásadní roli při zmaření úspěchu Jordana Bardella v nedávných parlamentních volbách. Stažením kandidátů a vzájemnou podporou v rozhodujícím druhém kole se centristické a levicové strany účinně postavily proti rozmachu lepenistické pravice. Navzdory silnému výkonu krajně pravicové strany v prvním kole voleb zvítězila levicová koalice, která získala více mandátů než kterékoli jiné politické uskupení.
Veřejné mínění je však rozděleno: na jedné straně odbory žádají Emmanuela Macrona, aby „respektoval volbu voličů“ a „požádal o sestavení nové vlády“ na základě programu Nové lidové fronty; na druhé straně mnozí nejsou přesvědčeni o vládě vedené Mélenchonem (i bez něj jako premiéra), která by se zdržela hlasování nebo by měla Macronovu podporu zvenčí. Za prvé by to byla další reklama pro Marine Le Penovou vzhledem k prezidentským volbám, za druhé proto, že jejich programy se významně liší, v neposlední řadě i v postoji k zahraniční politice.
Macron je ve skutečnosti pro ozbrojenou intervenci na Ukrajině a podporu Izraele, Mélenchon je pro mír mezi Ruskem a Ukrajinou a plně podporuje palestinskou věc. Mélenchon je velmi proti Macronově důchodové reformě a chce mnohem méně liberální hospodářskou politiku, než jakou navrhuje Ensemble. Budou zkrátka obě agendy schopny najít styčné body, které nebudou „kdokoli jiný než Le Penová“?
The text was translated by an automatic system