Subscribe
Noc Fratelli d’Italia trvá pouhých 16 minut. Do druhé hodiny ranní zbývá šedesát vteřin a z ozvučení konferenčního sálu hotelu Parco dei Principi, sídla strany pro významné volební události, se ozývají nezaměnitelné tóny písně „Ma il cielo è sempre più blu“ od Rina Gaetana. Novináři se předhánějí v odhadech, ze kterého vchodu vyjde Giorgia Meloniová, premiérka a nejlepší kandidátka ve všech volebních obvodech.
„Potkali jsme se tu téměř před dvěma lety a byla to krásná noc. Tento je pro mě ještě krásnější,“ začíná děkovnou řeč s odkazem na to, když ze stejného pódia komentovala procenta, která ji v roce 2022 dovedla k vítězství v politických volbách. Při této příležitosti se Fdi pyšnila necelými 26 %. Po roce a osmi měsících ve vládě její strana stále roste a blíží se 29 %. „Italové nám vzkazují: pokračujte. S větším odhodláním,“ říká a hledá svou sestru Ariannu, která stojí po straně pódia a nyní vede politický sekretariát strany. Ve světle výsledků ve zbytku Evropy zdůrazňuje, že je hrdá na to, že se může „v G7 a v Evropě prezentovat nejsilnější vládou ze všech“. Naráží tím na to, co se stalo ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron rozpustil parlament a vyhlásil nové volby na 30. června, tedy uprostřed pařížské olympiády. Národní shromáždění Marine Le Penové a Jordana Bardella získalo 32 % hlasů, zatímco prezidentova strana se zastavila na 14 %. Evropa dala jasný a neklamný signál, co si přeje a jaká by měla být změna tempa. Lidová strana má stále většinu, ale konzervativci jsou potenciálně třetí skupinou v Evropském parlamentu. Pravice je tu a v Evropě je silnější než kdykoli předtím.
Podle Meloniho slov panuje spokojenost s počtem spojenců, ale jsou zde i rýpnutí do těch, kteří jsou proti ní. Aniž by je jmenovala, jak tomu bylo po většinu volební kampaně, pokud jde o Hnutí 5 hvězd, které nepřesáhlo 10 %, je stručná: „Systém se opět stává bipolárním. Je to dobrá zpráva, protože existují světonázory, které se střetávají a k nimž mají občané zaujmout stanovisko.“
Píchnutí do Pd Elly Schleinové však přichází až na konci, kdy už zazní hymna Mameli. Meloni se chystá opustit pódium, když se rozhodne vrátit k mikrofonu: „Viděli nás přicházet, ale nemohli nás zastavit.“ Neuběhlo ani deset minut projevu a premiér už odešel dveřmi za pódiem. Je 2:15 ráno, bojovníci, poslanci, vedoucí představitelé a zaměstnanci Fratelli d’Italia mávají vlajkami strany, zatímco hraje píseň „A mano a mano“, rovněž od zpěváka narozeného v Crotone. Tím začíná oslava „nejkrásnější“ noci.
Slavnostní atmosféra je přímo hmatatelná, ale Meloniho slova zároveň vyjadřují jasnou vizi budoucnosti. „Je to jen začátek cesty, na níž se Itálie stane středem evropského rozhodování,“ je přesvědčena. Posun Evropské unie doprava je pro ni signálem, který chápe jako potvrzení probíhající změny, kterou pomáhala utvářet a jíž hodlá být protagonistkou. Růst konzervativních stran v Evropě není podle Meloniho jen politickým vítězstvím, ale odráží širší touhu po návratu k tradičním hodnotám a rozhodnějšímu vládnutí.
Bojovníci tleskají, vědomi si toho, že cesta bude ještě dlouhá a náročná, ale věří ve vedení svého vůdce. Zatímco oslavy pokračují, Meloni se s nejbližšími spolupracovníky stahuje do ústraní, kde se již soustředí na výzvy, které nová evropská politická scéna přinese. Nejkrásnější noc je jen začátkem nové éry italské a evropské pravice.